Přeskočit na obsah

Luděk Bukač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Luděk Bukač
Narození4. srpna 1935
Ústí nad Labem
Úmrtí20. dubna 2019 (ve věku 83 let)
Povoláníhokejista, hokejový trenér, trenér a sportovec
OceněníSíň slávy IIHF (2007)
DětiLuděk Bukač[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Mistrovství světa v ledním hokeji
stříbro MS 1961 ČSSR
bronz MS 1963 ČSSR
bronz MS 1981 ČSSR - trenér
stříbro MS 1982 ČSSR - trenér
stříbro MS 1983 ČSSR - trenér
zlato MS 1985 ČSSR - trenér
zlato MS 1996 Česko - trenér
Kanadský pohár
semifinále KP 1981 ČSSR - trenér

Luděk Bukač (4. srpna 1935 Ústí nad Labem – 20. dubna 2019) byl český a československý hokejový trenér, pedagog a útočník. Byl otcem hokejového trenéra Luďka Bukače mladšího.

Hráčská kariéra

V žákovské kategorii hrál za LTC Praha a I. ČLTK Praha, v kategorii dospělých za Motorlet Praha (1949–1958), Spartu Praha (1959–1961 a 1963–1967, Duklu Jihlava (1961–1963).

V ligové soutěži odehrál 13 sezón, kolem 330 zápasů, v nichž nastřílel 153 gólů.

V reprezentaci odehrál 30 zápasů a nastřílel 11 gólů. Zúčastnil se mistrovství světa v letech 1961 a 1963 (stříbrná, resp. bronzová medaile).

Trenérská práce

Po skončení aktivní hráčské kariéry trenér Sparty Praha (1967–1969 a 1973–1980), VSŽ Košice (1969-1970) a Motoru České Budějovice (1971-1973).

V letech 1979–1985 trenér reprezentace ČSSR spolu se Stanislavem Neveselým, v první sezóně ještě s Karlem Gutem, od roku 1981 hlavní trenér. Jeho typickým trenérským rysem bylo vysoké tempo hry a celohřišťové pojetí. Pod jeho vedením získali českoslovenští hokejisté na mistrovství světa 1981 bronzovou medaili, v roce 1982 a 1983 a na Zimních olympijských hrách 1984 stříbrné medaile. Prvním vrcholem trenérské práce byl zisk titulu mistrů světa v roce 1985, kdy dokázal přerušit letitou nadvládu hokejové reprezentace SSSR (trvající od roku 1978).

Po odchodu od reprezentace ČSSR působil jako trenér týmu Rakouska, se kterým se zúčastnil Zimních olympijských her 1988. Práci u týmu ukončil v roce 1991. V letech 1992–1994 trénoval národní tým Německa, se kterým na Zimních olympijských hrách 1992 obsadil 6. místo.

V roce 1996 dovedl k titulu mistrů světa český reprezentační tým. Odešel po neúspěšném vystoupení mužstva na Světovém poháru 1996.

Souhrn výsledků u československé a české reprezentace

  • 1980: 13. ZOH - Lake Placid (USA), 5. místo
  • 1981: Mistrovství světa, 3. místo
  • 1981: Kanadský pohár, 3. místo
  • 1982: Mistrovství světa, 2. místo
  • 1983: Mistrovství světa, 2. místo
  • 1984: 14. ZOH - Sarajevo (Jugoslávie), 2. místo
  • 1984: Kanadský pohár, 6. místo
  • 1985: Mistrovství světa, 1. místo
  • 1995: Mistrovství světa, 4. místo
  • 1996: Mistrovství světa, 1. místo
  • 1996: Světový pohár, 8. místo

Pedagogická a publikační činnost

Ještě během aktivní hráčské činnosti byl na stáži v Kanadě (tým Oklahoma Blazers, 1965) a v SSSR (tým CSKA Moskva, 1966). Později proslul jako trenér, který se soustavně věnoval teorii i praxi ledního hokeje. Vědecká i odborná publikační činnost Luďka Bukače je velmi bohatá - je autorem kolem 30 vědeckých statí, dále řady učebních textů a metodických příruček, spoluautorem knihy „Obrana v ledním hokeji“. V ČSSR i v zahraničí publikoval přes 100 odborných článků. Přednášel na univerzitách a seminářích v Kanadě, Švédsku, Finsku, Švýcarsku, Itálii a Rakousku.

V roce 1991 založil se svým synem hokejovou školu.

Ocenění

Další činnost

Po ukončení trenérské kariéry byl pravidelným hostem například při přímých přenosech zápasů na vrcholných mezinárodních soutěžích (MS, ZOH). V roce 2003 se podílel na dokumentu České televize "Hokej v srdci - Srdce v hokeji".

Úmrtí

Zemřel v nemocnici 20. dubna 2019 ve věku 83 let na komplikace spojené s oboustranným zápalem plic.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Elite Prospects. Dostupné online. [cit. 2022-04-20].
  2. ↑ HEDBÁVNÝ, Marek. Zemřel legendární trenér Luděk Bukač (†83) [online]. Hokej.cz, 2019-04-20 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ HORÁK, Miroslav. Bukač? Tak si představuju kouče nároďáku, vzpomíná Hořava [online]. Isport.blesk.cz, 2019-04-20 [cit. 2019-04-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • NIKODÝM, Jiří; NOHEJL, Tomáš; VLČEK, Petr; ŽATKULIAK, Alois. Pan trenér. Úvod Jiří Kejval, předseda ČOV. Praha: Mladá fronta, 2017. 159 s. ISBN 978-80-204-4403-5. Kapitola Luděk Bukač: Patent na titul, s. 10–18. 
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 1984 v Sarajevu

 Sovětský svaz (URS)

 Československo (TCH)

 Švédsko (SWE)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Stříbrná medaile MS 1961 – ČSSR Stříbrná medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Bronzová medaile MS 1963 – ČSSR Bronzová medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Bronzová medaile MS 1981 – ČSSR Bronzová medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Stříbrná medaile MS 1982 – ČSSR Stříbrná medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Stříbrná medaile MS 1983 – ČSSR Stříbrná medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Zlatá medaile MS 1985 – ČSSR Zlatá medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Zlatá medaile MS 1996 – Česko Zlatá medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Kanadský pohár 1981 – ČSSR
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Kanadský pohár 1984 – ČSSR
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Světový pohár v ledním hokeji 1996 – Česko
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenéři
Hlavní trenéři české hokejové reprezentace
Ivan Hlinka (1993–1994) • Luděk Bukač (1994–1997) • Ivan Hlinka a Slavomír Lener (1997–1998) • Ivan Hlinka (1998–2000) • Josef Augusta (2000–2002) • Slavomír Lener (2002–2004) • Ivan Hlinka (2004) • Vladimír Růžička (2004–2005) • Alois Hadamczik (2005–2008) • Vladimír Růžička (2008–2010) • Alois Hadamczik (2010–2014) • Vladimír Růžička (2014–2015) • Vladimír Vůjtek (2015–2016) • Josef Jandač (2016–2018) • Miloš Říha (2018–2020) • Filip Pešán (2020–2022) • Kari Jalonen (2022–2023) • Radim Rulík (od 2023)
Češi v Síni slávy IIHF
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luděk_Bukač&oldid=18144981“