Železniční trať Bělehrad–Záhřeb
| Železniční trať Bělehrad–Záhřeb | |
|---|---|
| |
| Stát |  Chorvatsko a  Srbsko
|
| Číslo | 10 (Srbsko) a 40 (Chorvatsko) |
| Provozovatel dráhy | Infrastruktura železnice Srbije a HŽ Infrastruktura |
| Dopravce | HŽPP |
| Technické informace | |
| Délka | 412 km |
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
| Napájecí soustava | 25 kV 50 AC |
| Počet kolejí | 2 |
| Maximální rychlost | 160 km/h |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Železniční trať Bělehrad–Záhřeb (srbsky/chorvatsky Žel(j)eznička pruga Beograd–Zagreb) spojuje hlavní města Srbska a Chorvatska. Na chorvatské straně je evidována pod číslem 40 a na srbské pod číslem 10. Celkem je dlouhá 412 km, z toho je 120 km na srbské straně území a 292 km na chorvatské. Během existence socialistické Jugoslávie se jednalo o nejvýznamnější trať na území státu. V současné době je trať součástí Panevropského koridoru X.
Většinově je trať dvojkolejná a zajišťuje dopravu po území Slavonie a Sremu. Trať vede především v rovinaté krajině. Křížení silnic s tratí jsou úrovňová, na některých místech byly vybudovány mosty a viadukty, které trať překonávají (např. dálnice A3).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Trať byla budována po částech, které navazovaly na různé další tratě. Úsek ze Záhřebu do města Dugo Selo byl dokončen v roce 1870. O osm let později byl hotov úsek z města Vinkovci do Slavonského Brodu. V roce 1883 byla zprovozněna další část z města Sremska Mitrovica až do Zemunu (dnes v Bělehradě). V letech 1888 až 1889 byly dány do užívání dva úseky mezi městy Novska a Slavonski Brod.V roce 1891 byl otevřen úsek z města Vinkovci až do Sremské Mitrovice (přes dnešní státní hranici mezi oběma státy). Konečně v roce 1897 byl dobudován poslední úsek mezi městy Dugo Selo a Novska. Tím byla trať dokončena v celé své délce 412 km.
Až do roku 1918 sloužila trať jako vnitrostátní na území Uherska, resp. Chorvatska v rámci Uher. Její význam byl omezený. Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se nicméně stala jednou z hlavních spojnicí země. Jugoslávské království investovalo nemalé prostředky do rozvoje tratě. V druhé polovině 20. let 20. století byla proto trať zdvoukolejněna.
Během druhé světové války měla trať klíčový význam pro zásobování balkánských válčišť surovinami a vojáky z Německa. Byly zde prováděny různé akce ze strany partyzánů. Na jaře 1945 byla trať poničena stahující se německou armádou pomocí speciálních radlic, které přetrhaly prahy mezi kolejnicemi.[1]
Po této trati projížděl v letech 1919 až 1977 vlak Orient expres. Na této trati byl v roce 1983 dosažen rychlostní rekord na chorvatské železnici, a to 181 km/h[zdroj?] a to na úseku mezi městy Novska a Nova Gradiška.[2]
V roce 1970 byla dokončena elektrifikace trati.[3] V souvislosti s tím[zdroj?] byla provedena i modernizace trati. Během chorvatské války za nezávislost bylo poničeno 33,5 km trati mezi městy Vinkovci a Tovarnik.
Některé její části byly přebudovány na cestovní rychlost 200 km/h, která však vzhledem k špatnému technickému stavu trati není v současné době dosažitelná.[4] V roce 2018 bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi Chorvatskem a Srbskem, na základě něhož bude trať zmodernizována a cestovní rychlost by se měla mezi oběma městy zkrátit až na polovinu současné doby 7,5 h pro osobní vlaky. Investice má výši 1,5 miliardy EUR a má se na ní do značné míry podílet EU.[5]
Stanice
[editovat | editovat zdroj]- Bělehrad
- Novi Beograd
- Nova Pazova
- Stara Pazova
- Ruma
- Sremska Mitrovica
- Šid
- státní hranice Srbsko/Chorvatsko
- Tovarnik
- Vinkovci
- Strizivojna-Vrpolje
- Slavonski Brod
- Nova Kapela-Batrina
- Nova Gradiška
- Novska
- Banova Jaruga
- Kutina
- Ivanić Grad
- Dugo Selo
- Sesvete
- Záhřeb
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Proslava 150 godina željeznice u Hrvatskoj, Građevinar 62 (2010)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Željeznička pruga Zagreb – Beograd na chorvatské Wikipedii.
- ↑ DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 100. (srbochorvatština)
- ↑ Článek na portálu vecernji.hr (chorvatsky)
- ↑ Článek na portálu srbských drah (srbsky)
- ↑ Článek na portálu glas-slavonije.hr (chorvatsky)
- ↑ [ Článek na portálu novilist.hr (chorvatsky). www.novilist.hr [online]. [cit. 2018-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-17. Článek na portálu novilist.hr (chorvatsky)]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Bělehrad–Záhřeb na Wikimedia Commons
