Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost Liběchov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Liběchov
Farní kostel svatého Havla v Liběchově
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátmladoboleslavský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. Mgr. Anselm Pavel Kříž O.Praem.
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Liběchov
Římskokatolická farnost
Liběchov
Území farnosti
Boží Voda • Ješovice • Liběchov • Malý Hubenov • Tupadly • Vehlovice • Želízy
Kontakt
Adresa sídlaKostelní 175, Štětí, 411 08, Česko
Webové stránkyfarnoststetsko.cz
E-mailfarnost.libechov@dltm.cz
Datová schránka7rt6ycb
IČO49520504 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Liběchov (lat. Libochium)[1] je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Liběchov a v jeho okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Havla v Liběchově.[2]

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o farnosti (plebánii) v Liběchově je z roku 1352. Tato první farnost zanikla za husitských válek a místo bylo spravováno z jiných farností. Od roku 1656 jsou pro místo zachovány matriky. Před vznikem samostatné farnosti až do roku 1731 území spadalo pod farnost Robeč, i když již od roku 1725 byl pro toto území ustanoven administrátor. Poté byla v roce 1732 v Liběchově farnost obnovena.[3] Farní kostel sv. Havla byl zbudován podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1738–1741.[4] Od 2. poloviny 20. století byla farnost většinou spravována z okolních farností a tento stav přetrval až do 21. století.[5]

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • Radslav
  • 1354 Gallus
  • 1359 Petrus Vyšata
  • 1363 Martinus
  • 1374 Petrus
  • Joannes, † 1414
  • 1414 Mathias
  • 1416 Cameroth
  • 1419 Wenceslaus
  • 1429 Wenceslaus z Příbrami
  • 1725 Franc. Jac. Špatný, admin.
  • 1731 Car. Franc. Time
  • 1740 Wenc. Fiala
  • 1781 Jos. Stolla, † 5. 11. 1812
  • 1813 Franc. Schwarz
  • 1815 Franc. Schreiber, n. 31. 10. 1789 Volary, o. 4. 10. 1812, † 10. 7. 1856
  • 1824 par. vacat, cap. Anton. Schipaunsky
  • 1824 Franc. Pabel, n. 21. 9. 1762 Quitkau, o. 30. 8. 1789, † 13. 9. 1837
  • 1838 par. vacat, cap. Felix Heller
  • 1839 Phil. Czermak, n. 7. 5. 1798 Tuchoměřice, o. 10. 8. 1825, † 24. 6. 1877
  • 1878 Alois. Albert, n. 7. 5. 1824 Saar.(Mor.), o. 30. 6. 1848, † 5. 8. 1896
  • 1891 Wenc. Šorejs, n. 6. 4. 1860 Drahoňovice, o. 11. 5. 1884, † 20. 3. 1935
  • 1936 par. vacat, admin. interc. Jos. Pekař
  • 1937 Jos. Pekař, n. 19. 6. 1888 Roztoky, o. 13. 7. 1913, † 2. 10. 1954
  • 1939 par. vacat, admin. interc. Joann. Langer
  • 1941 Walter Führich, n. 23. 12. 1900 Tetschen, o. 24. 6. 1934, † 28. 1. 1977
  • 1. 10. 1943 Car. Krause, n. 30. 3. 1913 Rückersdorf, o. 29. 6. 1938, † 28. 4. 1978
  • 1. 2. 1947 Jan Černovický
  • 1. 3. 1948 Jan Jeníček
  • 1. 5. 1949 Jan Černovický
  • 15. 11. 1955 Adolf Štegner
  • 1. 6. 1970 Bernard Drahoslav Říský OFM
  • 1. 2. 2004 Jan Jucha MS, admin. exc. z Mělníka
  • 1992–2010 Miroslav Šantin, admin. in materialibus
  • 1. 8. 2004 Benedikt Pintér O. Praem.
  • 1. 9. 2005 Filip Milan Suchán O.Praem.
  • 1. 9. 2008 Anselm Pavel Kříž, O.Praem., admin. exc. ze Štětí nad Labem[5]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území obce:[3]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel a fara
1. Kostel sv. Havla Liběchov bližší informace o bohoslužbách Pražská, Pod Kostelíčkem
50°24′26″ s. š., 14°26′49″ v. d.
farní kostel[3] 38800/2-1339 (PkMISSezObrWD)
(Q24282879)
2. Fara Liběchov Pod Kostelíčkem 95
50°24′24″ s. š., 14°26′51″ v. d.
bývalé sídlo farního úřadu 34408/2-1345 (PkMISSezObrWD)
(Q31170887)
Kaple a zvonice
3. Kaple sv. Ducha Liběchov bližší informace o bohoslužbách na návrší nad vsí, st. 56, pp. 146/3
50°24′22″ s. š., 14°26′56″ v. d.
obecní kaple[3] 24923/2-1340 (PkMISSezObrWD)
(Q26868354)
4. Kaple Vehlovice bohoslužby příležitostně náves
50°23′36″ s. š., 14°27′54″ v. d.
obecní kaple
5. Kaple sv. Jana Nepomuckého a Viniční dům Velký Koráb bližší informace o bohoslužbách Nad Tůní č.p. 3096/8
50°23′40″ s. š., 14°27′35″ v. d.
obecní kaple[3] 33378/2-1383 (PkMISSezObrWD)
(Q38491395)
6. Kaple Panny Marie Boží Voda bohoslužby příležitostně při čp. 10
50°24′49″ s. š., 14°27′20″ v. d.
kaple 17115/2-1350 (PkMISSezObrWD)
(Q37457883)
7. Skalní kaple sv. Máří Magdaleny[p 3] Ješovice bohoslužby příležitostně pp. 286
50°25′49″ s. š., 14°27′7″ v. d.
kaple 18547/2-1346 (PkMISSezObrWD)
(Q66707628)
8. Kaplička se zvonicí Tupadly bohoslužby příležitostně pp. 1237
50°26′31″ s. š., 14°28′23″ v. d.
výklenková kaple a zvonice 25141/2-3892 (PkMISSezObrWD)
(Q38149896)
9. Výklenková kaplička Liběchov bohoslužby příležitostně Rumburská ul., u čp. 82
50°24′47″ s. š., 14°27′35″ v. d.
výklenková kaple
Křížová cesta
10. Křížová cesta v Liběchově Vehlovice bohoslužby příležitostně z ulice Pod Kostelíčkem ke kapli sv. Ducha
50°23′40″ s. š., 14°27′35″ v. d.
křížová cesta 19502/2-1341 (PkMISSezObrWD)
(Q20120946)
Sochy, kříže a Boží muka
11. Sochy českých patronů sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa,[p 4] sokl Liběchov Pražská, pp. 1242, prostranství pod kostelem sv. Havla
50°24′28″ s. š., 14°26′49″ v. d.
sochy světců 16677/2-1347 (PkMISSezObrWD)
(Q37457916)
12. Socha Krista Spasitele Malý Liběchov u silnice na Mělník, pp. 1301
50°24′16″ s. š., 14°26′56″ v. d.
socha Ježíše Krista 20652/2-3760 (PkMISSezObrWD)
(Q38489614)
13. Venkovní kříž Liběchov Litoměřická ul.
50°24′44″ s. š., 14°26′28″ v. d.
kříž
14. Venkovní kříž Boží Voda rozcestí
50°24′57″ s. š., 14°27′30″ v. d.
krucifix
15. Venkovní kříž Boží Voda z ul. Třešňovka
50°24′56″ s. š., 14°27′3″ v. d.
kříž
16. Venkovní kříž Malý Liběchov u čp. 22
50°24′14″ s. š., 14°27′7″ v. d.
kříž
17. Venkovní kříž Vehlovice rozcestí
50°23′35″ s. š., 14°27′51″ v. d.
krucifix
18. Venkovní kříž Vehlovice rozcestí ul. Střemská a V Kroupovci
50°23′29″ s. š., 14°28′35″ v. d.
krucifix
19. Boží muka s rozhraničníkem[p 5] Malý Liběchov 300 m od vsi u silnice na Mělník, pp. 1304
50°24′5″ s. š., 14°27′6″ v. d.
Boží muka 29958/2-1349 (PkMISSezObrWD)
(Q38489586)
20. Boží muka v areálu Zámku Liběchov Liběchov Litoměřická 143
50°24′28″ s. š., 14°26′37″ v. d.
Boží muka 36338/2-1342 (PkMISSezObrWD)
(Q370793)
21. Štítový obraz sv. Floriána Želízy dům hasičů
50°25′24″ s. š., 14°27′55″ v. d.
obraz světce
Hřbitovy
22. Hřbitov Liběchov bohoslužby příležitostně Rumburská ul., vedle Sokolovny
50°24′34″ s. š., 14°27′3″ v. d.
farní hřbitov
23. Hřbitov Vehlovice bohoslužby příležitostně na severovýchodní části obce
50°23′43″ s. š., 14°28′17″ v. d.
obecní hřbitov
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d e f Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  3. Součást kulturní památky: označené „Sochy – soubor sochařských děl tesaných do skály“, zahrnující sochařská díla v Želízech a Ješovicích, kapli sv. Máří Magdaleny v Ješovicích a jeskyni Klácelku v Liběchově.
  4. V roce 2004 byly odvezeny do restaurátorského ateliéru v Praze (restaurátor Josef Vitvar).
  5. Podle parcelního čísla zřejmě MonumNet božími mukami myslí sloupek s křížkem, který mapy nazývají hraničním sloupem protektorátu, asi 200 m od Malého Liběchova při pravé straně silnice směrem k Mělníku, v úrovni jezu. Sloup byl vztyčen roku 1858 na rozhraní tří krajů.
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 409. 
  2. Katalog biskupství litoměřického, Římskokatolická farnost Liběchov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Macek, s. 112.
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liběchov /Mělník/, s. 234–235. 
  5. a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]