Želivka
Šablona:Infobox - řeka Želivka je řeka v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina a v okresech Benešov a Kutná Hora ve Středočeském kraji. Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Sázavy. Řeka je známá svou čistotou a kvalitou vody a je důležitým zdrojem pitné vody. Délka toku činí 103,9 km.[1] Z této délky připadá 40 km na říčku Hejlovku. Povodí Želivky měří 1188,4 km².[1]
Průběh toku
Pramení jako Hejlovka jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy, na Českomoravské vrchovině, asi 10 km jižně od Pelhřimova. Přesněji se pramen řeky nachází pod Bukovým kopcem (702 m), v nadmořské výšce 677,3 m, na rozhraní katastrů obcí Mezná a Častrov. Říčka teče nejprve otevřeným údolím severním směrem. Západně od Pelhřimova nedaleko Vlásenice přijímá zleva Cerekvický potok, který přitéká od Nové Cerekve. Říčka vtéká do lesnaté krajiny, její tok se obrací k severovýchodu. Severně od Pelhřimova nedaleko Krasíkovic posiluje její tok zprava přitékající Bělá. Od hráze Sedlické nádrže (ř. km 63) je řeka již nazývána Želivkou. Dále řeka udržuje převážně severozápadní směr.[2] U Želiva přijímá zleva svůj největší přítok řeku Trnavu. Po zhruba dalších 10 km toku vzdouvá její vody v délce 39,1 km významná vodárenská nádrž Švihov (lidově zvaná Želivka), jejíž hráz byla vybudována na jejím 4,29 říčním kilometru během let 1965–1975.[3] Z této vodní nádrže je dálkovým přivaděčem zásobena pitnou vodou Praha, ale i další města ve Středočeském kraji a v kraji Vysočina. Po dalších čtyřech kilometrech toku ústí Želivka zleva do Sázavy na jejím 98,8 říčním kilometru u Soutic v nadmořské výšce 318,1 m.
Větší přítoky
- Cerekvický potok, zleva, ř. km 89,4[4]
- Bělá, zprava, ř. km 72,9[5]
- Jankovský potok, zprava, ř. km 64,4[6]
- Trnava, zleva, ř. km 52,0[7]
- Martinický potok, zleva, ř. km 36,7[8]
- Blažejovický potok, zleva, ř. km 29,1[9]
- Sedlický potok, zleva, ř. km 7,3[8]
Vodní režim
Želivka patří také jako Sázava mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku.
Průměrné měsíční průtoky Želivky ve stanici Nesměřice v roce 2010:[10]
Hlásné profily:[11]
| místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
|---|---|---|---|---|
| Čakovice | 81,75 | 120,69 km² | 0,77 m³/s | 60,5 m³/s |
| Želiv | 55,10 | 431,23 km² | 2,68 m³/s | 157,0 m³/s |
| Poříčí | 50,50 | 780,01 km² | 4,79 m³/s | 240,0 m³/s |
| Soutice | 1,10 | 1186,69 km² | 6,97 m³/s | 318,0 m³/s |
Vliv vodních nádrží
Vodní režim Želivky je výrazně ovlivněn přehradními nádržemi v jejím povodí, především hospodařením na vodním díle Želivka-Švihov. Průměrný dlouhodobý průtok (Qa) u ústí (bez vlivu VD Švihov) činí 6,98 m³/s. Z tohoto množství je v současné době odváděno do vodovodní sítě průměrně 3,5 m³/s vody, která chybí Sázavě. Tento úbytek je patrný obzvláště v letních měsících.
Tabulka: Porovnání průměrných ročních průtoků (QRO/QRN) k dlouhodobému průměrnému průtoku Želivky v profilech Soutice a Nesměřice (Qa 1931–1980)[12]
(ovlivněno odběry na VD Želivka-Švihov)
| rok | profil | říční km | Qa | QRO | QRN | ZPR |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2005 | Soutice | 1,05 | 6,97 m³/s | 5,18 m³/s | 8,68 m³/s | 3,50 m³/s |
| 2006 | Soutice | 1,05 | 6,97 m³/s | 8,63 m³/s | 11,75 m³/s | 3,12 m³/s |
| 2007 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,50 m³/s | 6,03 m³/s | 3,53 m³/s |
| 2008 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 2,19 m³/s | 4,88 m³/s | 2,69 m³/s |
| 2009 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 3,26 m³/s | 6,97 m³/s | 3,71 m³/s |
| 2010 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 7,62 m³/s | 10,86 m³/s | 3,24 m³/s |
| 2011 | Nesměřice | 4,00 | 6,93 m³/s | 3,84 m³/s | 6,80 m³/s | 2,96 m³/s |
- Qa – průměrný dlouhodobý průtok
- QRO – průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok
- QRN – průměrný roční neovlivněný (rekonstruovaný) průtok
- ZPR – změna průtoku (rozdíl mezi QRO a QRN)
Vodní nádrže v povodí Želivky
Silniční mosty na Hejlovce
- 11253-1 – v Ústrašíně – rok výstavby (1911)
- 34-028 – mezi Ondřejovem a Ústrašínem – rok výstavby (1938)
- 03414-1 – ve Vlásenici – rok výstavby (1904)
- MK (bývalá silnice I/19) – pod Dubovicemi
- 34-060 a 34-061 (jeden most je inundační) – lipické údolí – rok výstavby (1939) a (1961)
- 112-049 – pod Bácovicemi – rok výstavby (1840)
- 12925-2 – mezi Krasíkovicemi a Pobistrýcemi – rok výstavby (1955)
- MK u Prokopova mlýna – mezi Svépravicemi a Kojčicemi
Odkazy
Reference
- ↑ a b Základní charakteristiky toku Želivka a jeho povodí [online]. [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ 'Želivka mezi Vřesníkem a Švihovem' Horydoly.cz
- ↑ Povodí Vltavy – VD Želivka-Švihov [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 434) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.445) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.441) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 447) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 454) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 455) [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí Dolní Vltavy za rok 2010 [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Hlásné profily [online]. [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Vltavy – Vodohospodářská bilance v oblasti povodí [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- František Pleva, ŽELIVKA naše řeka. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-86559-22-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želivka na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Želivka River
- Wikidata: Želivka
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Soutice – aktuální vodní stav
- Vodohospodářské věstníky