Štít (Klamoš)
Štít | |
---|---|
Štít - myslivna čp. 19 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Klamoš |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°7′1″ s. š., 15°28′26″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 70 (2021)[1] |
Katastrální území | Štít (6,88 km²) |
Nadmořská výška | 215 m n. m. |
PSČ | 503 51 |
Počet domů | 44 (2011)[2] |
Štít | |
Další údaje | |
Kód části obce | 65439 |
Kód k. ú. | 665436 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štít (německy Schtit) je vesnice v okrese Hradec Králové, místní část obce Klamoš. Leží asi 5 kilometrů jižně od Chlumce nad Cidlinou. Je jednou z nejmenší vesnic v Chlumeckém regionu, žije zde 70 obyvatel.
Původ jména
[editovat | editovat zdroj]Původní jméno vsi Ščítov (tj. Ščitův dvůr) je pravděpodobně odvozeno od rodového jména Štit. Název však mohl také vzniknout jinak. Ves byla kolem dokola obklopena lesy a prostor vesnice mohl tvořit pouhou mýtinu, která se ve staročeštině nazývala „štíet“, což označovalo místo, kde se na vyklučené mýtině vyrábělo dřevěné uhlí. Pokud se v zaniklých Liplesích skutečně zpracovávala železná ruda, je nepochybné, že v blízkosti se muselo v milířích vyrábět dřevěné uhlí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archivních dokumentů o vsi Štít se zachovalo velmi málo, i když jak se zdá, byla vesnice známa před rokem 1397, kdy po velké katastrofě (snad požáru) byla znovu vystavěna. Ves patřila s největší pravděpodobností od počátku k majetku klamošských vladyků. Poté se dostala do okruhu pardubického panství Pernštýnů a později se stala poddanskou vsí chlumeckého panství, s nímž sdílel všechny jeho osudy. V soupise z roku 1657 je uvedeno, že komise shledala ve vsi Štít 5 usedlostí, 7 chalup a jeden domek, všechny však pusté. Pustých obcí bylo shledáno v okolí několik, ale ne všechny byly znovu osídleny. Domky štítských občanů byly vystavěny vesměs ze dřeva s doškovou střechou, a nebylo proto divu, že požár často smetl polovinu vesnice. Poslední velký požár vypukl v obci v roce 1890, kdy lehla více než polovina domků v obci popelem. Nové domky byly potom stavěny již z vepřovic a opuky. Od konce 17. století, jak zaznamenává chlumecký urbář, vedla mezi Štítem a Pamětníkem zemská silnice hradecko-kolínská a v místech poblíž dnešního hostince „Chárovna“ se vybíralo mýto. Od zrušení patrimoniálního zřízení v polovině 19. století až do roku 1895 byl Štít ve svazku politické obce Újezd, od níž se osamostatnil roku 1895. Od roku 1965 je Štít místní částí Klamoše.
Architektura obce
[editovat | editovat zdroj]Štít je jednou z nejmenších vsí na Chlumecku. Z architektonického hlediska se jedná o ulicový typ vesnice s částečnou okapovou zástavbou (domy postaveny okapem do ulice). Na mapě stabilního katastru můžeme sledovat stagnaci výstavby ve vsi. Na severovýchodní straně vřetenovité návsi zcela zanikly domy a zůstaly jen zahrady. Na jejich okraji (u silnice) byly postupem času postaveny domky, ale zahrady zůstaly původním vlastníkům.
Uprostřed návsi stojí skromný pomník „Boží muka“ s dřevěnou zvoničkou. Je zde také umístěna stylová tabule, seznamující návštěvníky se zajímavostmi vesnice a jejího nejbližšího okolí. Štítská myslivna je nejtypičtějším příkladem stavby tzv. nádražního typu. Stavba je postavena z režných cihel, nárožní a nadokenní kvádrování je štukové. Stavbu završuje charakteristický polovalbový štít. Myslivna byla postavena před rokem 1850 a je majetkem rodu Kinských. Před myslivnou stojí pomník Antonína Sovy, jako připomínka na pobyt básníka ve Štítu, jehož autorem je akademický sochař Vojtěch Adamec.
Pověst
[editovat | editovat zdroj]Václav Horyna ve své knize „Pověsti kraje Malátova a Klicperova“, vydané v roce 1941, převyprávěl pověst ze Štíta nazvanou Rychtář a strážník zeměměřiči. Pověst vypráví o parcelování obecního pozemku, kdy z jedné strany odměřoval šíři pozemku, svými kroky obrovitý rychtář a z druhé strany, postavou malý, obecní strážník. Tím vznikly pozemky na jedné straně široké a na druhé straně viditelně se zužující. Pověst vyprávěl autorovi štítský rodák Jan Drahokoupil (* 1867), který jí znal od svého otce. Pověst má reálný základ a část rozparcelovaných obecních pozemků tomu nasvědčuje.
Osobnosti tvořící ve Štítě
[editovat | editovat zdroj]Antonín Sova
[editovat | editovat zdroj]Antonín Sova odešel po maturitě do Prahy studovat práva, ale pro nedostatek finančních prostředků studií zanechal a vrátil se domů. S pomocí básníka Jaroslava Vrchlického začal roku 1886 pracovat v Ottově Slovníku naučném a o rok později nastoupil ve zdravotním referátu pražského magistrátu. Aktivně se účastnil práce ve spolku Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. O prázdninách v letech 1921 a 1922 byl několikaměsíčním hostem ve štítské myslivně u hajného Josefa Knýho, jejichž synové společně studovali. Bylo to již v době umělcova těžkého onemocnění, ale pobyt ve Štítě mu částečně zdraví vrátil a tak mohl ještě několik let umělecky tvořit. Pod starou lípou u štítské myslivny napsal A. Sova lyrickou báseň „Žhnoucí léto“, která oplývá zvukomalebnou češtinou. Na památku básníkova pobytu ve vsi byl v roce 1963 otevřen za pomoci Památníku národního písemnictví „Sovův koutek“, který uchovává jeho umělecká díla jak z oblasti prózy, tak i poezie. Jsou zde také vystaveny předměty, jež sloužily básníkovi při jeho pobytu v myslivně. V roce 1966 byl vztyčen básníkův pomník před štítskou myslivnou, který je vytesán z žulového odštěpku z lomu u La Chaise Dieu ve Francii. Těžká a bolestná choroba mu nakonec znemožnila volný pohyb. Zemřel 16. srpna 1928 v Pacově.
Ak. malířka Marie Adamcová
[editovat | editovat zdroj]Marie Adamcová, akademická malířka se narodila v roce 1932 v Klamoši a po absolvování Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze v ateliéru profesora Antonína Strnadela pracovala jako výtvarný pedagog. Několik let pracovala jako výtvarnice v pražském divadle Semafor. Jejím hlavním zájmem byla keramika a pro potřeby pedagogů zpracovala odbornou knihu o technologiích, technice a pracovních postupech v keramickém oboru. Její výtvarné práce jsou zaměřeny především na figurální plastiku a portrétní práce. Věnuje se i literární tvorbě a v roce 2005 vydala knihu vlastních vzpomínek na svoje dětství v Klamoši, pod názvem „Klamošské vzpomínky“ a let studií „Děravá oblaka“.
Ak. sochař Vojtěch Adamec
[editovat | editovat zdroj]Vojtěch Adamec - rodák z moravského Hulína (1933–2011). Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze u profesora J. Wagnera a prof. J. Baucha. Později se sám věnoval pedagogické činnosti a přednášel na umělecké škole v Hořicích v Podkrkonoší. K dílům, která zvláště výrazně vyznačují vzestupnou linii jeho tvorby, patří z poslední doby (kromě busty Hugo Haase ve foyeru Národního divadla) monumentální sousoší slavníkovských bratří sv. Vojtěch a sv. Radima, instalované v hradištním areálu v Libici nad Cidlinou K dalším významným dílům, která vytvořil za spolupráce s manželkou, patří pomník papeže Jana Pavla II. a busty českých královen Elišky Přemyslovny a Elišky Rejčky v Hradci Králové, busta Bohumila Kubišty v Praskačce a portrétní busta V. K. Klicpery v Klicperově domě v Chlumci nad Cidlinou. Vojtěch Adamec patří se svojí manželkou mezi elitu českých výtvarníků a v posledních desetiletích zde ve Štítě, umělecky tvořil.
Zajímavá místa v okolí
[editovat | editovat zdroj]Hostinec Chárovna
[editovat | editovat zdroj]Hostinec Chárovna se nachází 1 km ve směru na Chlumec nad Cidlinou. Zájezdní hospoda a ubytovna pro letní hosty, dostala své pojmenování od Františka Cháry z Klamoše, který ji v roce 1833 postavil pro občerstvení formanů svážejících z lesa kmeny. Pozemek pro stavbu daroval novému hostinskému hrabě Oktavián Kinský s podmínkou, že ve výčepu bude točit jen chlumecké pivo. V druhé polovině 20. století zakoupil objekt trutnovský podnik ZPA (Závody průmyslové automatizace). Vzhled objektu se změnil tak, že s původní stavbou měl společné pouze základy. Až do roku 1995 zde podnik ZPA Trutnov provozoval v letních měsících rekreační středisko pro svoje zaměstnance. V následujících letech objekt podnik ZPA prodal a během letních měsíců je zde v současné době provozována výletní restaurace.
Pískovna Pamětník
[editovat | editovat zdroj]Pískovna Pamětník se celá rozkládá na katastru Štíta. Těžbu štěrkopísku provádí firma Tarmac CZ a.s., která je v současné době jedním z největších výrobců a dodavatelů kameniva v České republice. Takzvaná mokrá těžba štěrkopísků je zde v současnosti prováděna výlučně moderními plovoucími korečkovými rypadly. S omezováním negativních vlivů povrchového dobývání úzce souvisí sanace a rekultivace vytěžených částí, která vyplývá pro těžební organizaci z horního zákona a zde je uplatňována v plné míře. Dle údajů z roku 2007 se v pískovně ročně vytěžilo přibližně 250 tisíc tun štěrkopísku, který byl expedován v 10 frakcích. Vytěžený prostor s vodní plochou zabíral téměř 100 ha. V uvedené době bylo odlesněno a připraveno k těžbě dalších 26 ha, přičemž v následujících letech se těžba štěrkopísku dále rozšiřovala. Písníky jsou rájem rybářů a v letních měsících jsou vyhledávaným místem ke koupání.
Pískovna je také významnou mineralogickou lokalitou. V naplaveninách zde lze nalézt zkamenělá dřeva a vzácněji též chalcedony a acháty, které sem byly zaneseny v období pleistocénu tokem Cidliny z původních míst výskytu v Podkrkonoší.[3][4]
Penzion VASURY Kolesa
[editovat | editovat zdroj]Penzion Kolesa leží 3 km jižně od Štíta na okraji vsi Kolesa. Na okraji borových lesů se rozkládá kompletní areál s restaurací s přilehlým rozsáhlým areálem pro všechny druhy jezdeckého sportu a nedalekou oborou se spárkatou zvěří. Mezi zájezdním hostincem „Chárovna" a „Penzionem Kolesa“ je vybudována cyklistická stezka.
Lesovna Cikánka
[editovat | editovat zdroj]Lesovna stojí na hrázi vysušeného rybníka Rutvas v těsném sousedství chráněné přírodní památky Pamětník, také zvané Kotrdáč. Území je chráněno od roku 1995 a v přírodním prostředí nížinného úseku říční nivy v povodí Cidliny se nachází pestrý komplex mokřadních, lučních a pískomilných rostlin. Kromě ohrožených druhů rostlin zde můžeme pozorovat i vzácné druhy drobného ptactva.
Zaniklé obce v okolí
[editovat | editovat zdroj]- Jistřice – V zápise z r. 1397 psána jako Gistrzicz. Ves stávala v trojúhelníku mezi Klamoší, Újezdem a zaniklými Liplesy. V zemských deskách nacházíme pouze jedinou zmínku v roce 1397, kdy Martin z Hoříněvsi, coby poručník sirotků po Marši z Ostrova, prodal celé klamošské zboží Milotovi z Úsova, tj. včetně Jistřice.
- Liplesy – Název obce mohl vzniknou od okolních lipových lesů. Ves stávala východně od Štíta a v zemských deskách o ní hovoří stejný zápis z roku 1397, jako o Jistřici, coby součásti klamošského vladyckého zboží. Zápis hovoří o Liplesi villam integram, což v překladu znamená Liplesy ves celá. V urbáři z roku 1571 je zapsána již jako ves pustá. Podle dochované pověsti byly Liplesy vsí hutníků, kde se tavila povrchová železná ruda z blízkých Železných hor. Při hlubší orbě se skutečně v okolí na strusku přišlo, ale pravdivost této teze o hutích nelze nijak doložit. Na místě zaniklé vsi vznikl v pozdějších dobách rybník Vyples, ale i ten v následujících letech zanikl a byl zalesněn. Ještě dnes jsou však v lese znatelné obrysy hráze rybníka. K zaniklé obci se váže pověst Tři sta kovářů, jež vypráví o hutnících a hutích v obci.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Štítská myslivna
-
Zvonička a informační tabule
-
Zvonička detail
-
Informační tabule - detail
-
Lesní rybník Horní Flajšar
-
Původní architektura
-
Náves před myslivnou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Souřadnice lokality. mineralride.cz [online]. [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-19.
- ↑ KUTÝ, Jan. Hurá akce – Pamětník a dílna v Brandýse [online]. 2016-10-01 [cit. 2017-06-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štít na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Štít (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích