Přeskočit na obsah

Šáma stračí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠáma stračí
alternativní popis obrázku chybí
Samec (Indie)
alternativní popis obrázku chybí
Samice (Indie)
Volání
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďlejskovití (Muscicapidae)
RodCopsychus
Binomické jméno
Copsychus saularis
(Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šáma stračí (Copsychus saularis) je asi 20 cm[2] velký druh pěvce z čeledi lejskovitých (dříve řazen mezi drozdovité). Je známá svým výrazným melodickým zpěvem. Je také národním ptákem Bangladéše.[3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Druh měří 19 cm včetně ocasu, který obvykle drží vztyčený vzhůru, když poskakuje po zemi. Při zpěvu je ocas v normální poloze. Postavou se podobá menší července obecné jen s delším ocasem. Samec má černý hřbet, hlavu a hrdlo v kontrastu s bílou skvrnou na ramenech. Břicho a strany ocasu jsou bílé. Samice jsou svrchu šedočerné a zespodu šedobílé. Mláďata mají hnědě skvrnitá záda a hlavu.

Nominátní poddruh žije na Indickém subkontinentu a jeho samice jsou nejsvětlejší. Samice z Andamanských ostrovů andamanensis jsou tmavší, se silnějším zobákem a kratším ocasem. Poddruh ze Srí Lanky ceylonensis (nyní včetně indické populace jižně od řeky Kaveri)[4] mají stejně jako jižní nominátní populace samice téměř ve stejném odstínu jako samec. Východní populace, v Bangladéši a Bhutánu mají černější ocas a jmenují se erimelas.[5] Populace na Mianmaru (Barmě) se jmenují musicus.[6] Množství dalších poddruhů napříč areálem bylo popsáno včetně prosthopellus (Hong Kong), nesiotes,zacnecus, nesiarchus, masculus, pagiensis, javensis, problematicus, amoenus, adamsi, pluto, deuteronymus a mindanensis.[7] Mnoho z nich ovšem není dobře označeno a jejich status byl zamítnut.[8] Některé, například mindanensis byly povýšeny na samostatný druh.[9] Samice vykazují geografické odlišnosti v opeření více než samci.[10]

Zdržují se převážně při zemi, kde poskakují se vztyčeným ocasem po větvích a hledají potravu v suchém listí na zemi. Samci v době rozmnožování hlasitě zpívají ze špiček stromů nebo jiných vyvýšených posedů.

Rozšíření a biotop

[editovat | editovat zdroj]

Tato šáma je stálý obyvatel tropické jižní Asie. Běžně se vyskytuje v zahradách, parcích a lesích[2] v jižní a jihovýchodní Asii v rozmezí od Bangladéše přes Indii, Srí Lanku a východní Pákistán až po Indonésii, Thajsko, jižní Čínu a Filipíny.[11] Jako nepůvodní druh je v současné době zastoupena i na australském kontinentě.[12]

Chování a ekologie

[editovat | editovat zdroj]
Vejce, Muzeum Wiesbaden

Šámy stračí hnízdí od března do července v Indii a od ledna do června v jihovýchodní Asii. Při námluvách samci čepýří peří, zvedají zobák, vějířovitě roztahují ocas a vykračují. Hnízdo je v polodutině stromu, škvíře zdi, výklenku budovy nebo budce. Dutina je vystlána trávou. Hnízdo staví převážně samice a stavba začíná týden před snůškou vajec. Čtyři až pět vajec je snášeno v intervalu 24 h. Ta jsou oválná, bledě modrozelená s hnědavými skvrnami, splývající se slámou. Sedí na nich pouze samice 8 - 14 dní.[13][14]

Mladý pták se šupinkovitou kresbou (Srí Lanka)

Mláďata krmí častěji samice než samec. Samci jsou v době hnízdění poměrně agresivní a hájí teritorium.[15] Reagují na zpěv narušitelů i na vlastní odrazy.[16] Samci stráví více času obranou hnízda.[17] Studie zpěvu prokázala dialekty[18] se sousedy s odlišnostmi ve zpěvu. Imitují také volání mnoha jiných ptačích druhů.[19][20] Samice mohou krátce zpívat v přítomnosti samce.[21] Kromě zpěvu se ozývají různými voláními jako je teritoriální, shromážďovací a hřadovací volání, varovné, podřízené, žebravé a úzkostné.[22] Typické zastrašovací volání je drsné, syčivé "krššš".[23]

Potravu šám tvoří převážně hmyz a další bezobratlí. Třebaže jsou hmyzožravé, berou občas nektar, gekony,[24][25] pijavice,[26] stonožky[27] a dokonce i ryby.[28]

Obvykle jsou aktivní pozdě za soumraku. Často se koupou v dešťové vodě zachycené na listech stromů.[29]

Status ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Jsou považovány za málo dotčený druh ceosvětově, ale někde dochází k jejich úbytku.

V Singapuru byly ve 20. letech 20. století hojné ale od 70. let začaly ubývat, zřejmě kvůli konkurenci s introdukovanou majnou obecnou.[30] Chytání kvůli obchodu s klecními ptáky a změny životního prostředí mohou mít také vliv a mnohde jsou tak zákonem chráněny.[31]

Tento druh má několik ptačích predátorů. Množství patogenů a parazitů bylo prokázáno. Od tohoto druhu byl izolován původce ptačí malárie.[32] Virus ptačí chřipky H4N3[33] a H5N1 byl potvrzen v několika případech.[34] Byla též popsána parazitace očními červy.[35]

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]
Doel Chattar, Dháka

Šámy stračí jsou hojně chovány pro jejich zpěv a v minulosti v Indii také pro zápasy.[36] Stále jsou prodávány jako klecní ptáci v nekterých oblastech jihovýchodní Asie.

Vedle vyhlášení za národního ptáka v Bangladéši je šáma stračí známá jako doyel nebo doel (দোয়েল).[37] Profesor Dhácké univerzity Kazi Zakir Hossain navrhl její vyhlášení za národního ptáka. Odůvodnil to faktem, že se hojně vyskytuje v lidských sídlech napříč zemí a je zde často k vidění. V tomto kontextu byla šáma stračí vyhlášená národním ptákem Bangladéše.[38] V Bangladéši je často užívána jako symbol. Jedno místo v Dháce se jmenuje Doyel Chattar nebo Doel Square a znamená to náměstí šámy stračí.[39][40]

Na Srí Lance tomuto ptákovi říkají Polkichcha.[41]

V jižním Thajsku je tento pták lokálně znám v místním jazyce jako Binlha (บินหลา), spolu s příbuznou šámou bělořitnou. Jsou často zmiňovány v moderních písních.[42]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oriental Magpie Robin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. 1 2 KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
  3. ↑ National Bird of Bangladesh | Symbols of Bangladesh. WhatsAnswer [online]. 2017-10-22 [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-06. (anglicky)
  4. ↑ Ali, S; S D RIPLEY. Handbook of the birds of India and Pakistan. 2nd. vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 1997. ISBN 978-0-19-562063-4. S. 243–247.
  5. ↑ Rasmussen PC; JC ANDERTON. Birds of South Asia. The Ripley Guide. Volume 2. [s.l.]: Smithsonian Institution and Lynx Edicions, 2005. S. 395.
  6. ↑ Baker, ECS. Handlist of the birds of the Indian empire. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1921, s. 87–88. Dostupné online.
  7. ↑ Ripley, S D. The thrushes. Postilla. 1952, s. 1–48. Dostupné online.
  8. ↑ Hoogerwerf, A. Notes on the taxonomy of Copsychus saularis with special reference to the subspecies amoenus and javensis. Ardea. 1965, s. 32–37. Dostupné online.
  9. ↑ Sheldon FH, Lohman DH, Lim HC, Zou F, Goodman SM, Prawiradilaga DM, Winker K, Braile TM, Moyle RG. Phylogeography of the magpie-robin species complex (Aves: Turdidae: Copsychus) reveals a Philippine species, an interesting isolating barrier and unusual dispersal patterns in the Indian Ocean and Southeast Asia. Journal of Biogeography. 2009, s. 1070–1083. Dostupné online. doi:10.1111/j.1365-2699.2009.02087.x. S2CID 55529997.
  10. ↑ Baker, ECS. The Fauna of British India, Including Ceylon and Burma. Birds. 2nd. vyd. [s.l.]: Taylor and Francis, London, 1924. Dostupné online. S. 112–116.
  11. ↑ RASMUSSEN, P. C.; ANDERTON, J. C. Anderton. Birds of South Asia. The Ripley Guide. Volume 2.. [s.l.]: Smithsonian Institution and Lynx Edicions, 2005. S. 395. (anglicky)
  12. ↑ "Inventory of exotic (non-native) bird species known to be in Australia", 2007 (anglicky)
  13. ↑ Pillai, NG. Incubation period and 'mortality rate' in a brood of the Magpie-Robin [Copsychus saularis (Linn.)]. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1956, s. 182–183. Dostupné online.
  14. ↑ Hume, A.O. The nests and eggs of Indian birds. 2nd. vyd. [s.l.]: R H Porter, London, 1890. Dostupné online. S. 80–85.
  15. ↑ Narayanan E. Behavioural response of a male Magpie-Robin (Copsychus saularis Sclater) to its own song. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1984, s. 199–200. Dostupné online.
  16. ↑ Cholmondeley, EC. Note on the Magpie Robin (Copsychus saularis). J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1906, s. 247. Dostupné online.
  17. ↑ SETHI, Vinaya Kumar; BHATT, Dinesh. Provisioning of young by the Oriental Magpie-robin. The Wilson Journal of Ornithology. 2007, s. 356–360. doi:10.1676/06-105.1. S2CID 86268155.
  18. ↑ Aniroot Dunmak; NARIT SITASUWAN. Song Dialect of Oriental Magpie-robin (Copsychus saularis) in Northern Thailand. The Natural History Journal of Chulalongkorn University. 2007, s. 145–153. Dostupné online.
  19. ↑ Neelakantan, KK. The secondary song of birds.. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1954, s. 615–620. Dostupné online.
  20. ↑ Law, SC. Is the Dhayal Copsychus saularis a mimic?. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1922, s. 1133. Dostupné online.
  21. ↑ Kumar, Anil; BHATT, DINESH. Characteristics and significance of song in female Oriental Magpie-Robin, Copysychus saularis.. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 2002, s. 54–58. Dostupné online.
  22. ↑ Kumar, A.; BHATT, D. Characteristics and significance of calls in Oriental magpie robin. Curr. Sci.. 2001, s. 77–82. Dostupné online.
  23. ↑ Bonnell, B. Notes on the habits of the Magpie Robin Copsychus saularis saularis Linn.. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1934, s. 729–730. Dostupné online.
  24. ↑ Sumithran, Stephen. Magpie-Robin feeding on geckos. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1982, s. 671. Dostupné online.
  25. ↑ Saxena, Rajiv. Geckos as food of Magpie Robin. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1998, s. 347. Dostupné online.
  26. ↑ Karthikeyan, S. Magpie Robin preying on a leech. Newsletter for Birdwatchers. 1992, s. 10.
  27. ↑ Kalita, Simanta Kumar. Competition for food between a Garden Lizard Calotes versicolor (Daudin) and a Magpie Robin Copsychus saularis Linn.. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 2000, s. 431.
  28. ↑ Sharma, Satish Kumar. Attempts of female Magpie Robin to catch a fish. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1996, s. 586. Dostupné online.
  29. ↑ Donahue, Julian P. The unusual bath of a Lorikeet [Loriculus vernalis (Sparrman)] and a Magpie-Robin [Copsychus saularis (Linn.)]. J. Bombay Nat. Hist. Soc.. 1962, s. 654. Dostupné online.
  30. ↑ Huong SL, Sodhi NS. Status of the Oriental Magpie Robin Copsychus saularis in Singapore. Malay Nat. J.. 1997, s. 347–354.
  31. ↑ Yap, Charlotte A. M.; NAVJOT S. SODHI. Southeast Asian invasive birds: ecology, impact and management. Ornithological Science. 2004, s. 57–67. doi:10.2326/osj.3.57.
  32. ↑ Ogaki, M. Bird Malaria Parasites Found in Malay Peninsula.. Am. J. Trop. Med.. 1949, s. 459–462. doi:10.4269/ajtmh.1949.s1-29.459. PMID 18153046.
  33. ↑ Dennis J. Alexander. Avian Influenza in the Eastern Hemisphere 1986-1992. Avian Diseases 47. Special Issue.. [s.l.]: Third International Symposium on Avian Influenza. 1992 Proceedings., 1992. S. 7–19.
  34. ↑ Quarterly Epidemiology Report Jan-Mar 2006. [s.l.]: Hong Kong Government, 2006. Dostupné online.
  35. ↑ Sultana, Ameer. A Known and a New Filariid from Indian Birds. The Journal of Parasitology. 1961, s. 713–714. Dostupné online. doi:10.2307/3275453. PMID 13918345. JSTOR 3275453.
  36. ↑ Law, Satya Churn. Pet birds of Bengal. [s.l.]: Thacker, Spink & Co, 1923. Dostupné online.
  37. ↑ Doel is the mascot. The Daily Star. 2009-09-16. Dostupné online [cit. 2017-12-18]. (anglicky)
  38. ↑ Introduction to Oriental Magpie Robin [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
  39. ↑ National Birds. The Daily Star. 2016-07-23. Dostupné online [cit. 2017-12-18]. (anglicky)
  40. ↑ Fountainous reopening of Doyel Chattar. The Daily Star. 2016-05-08. Dostupné online [cit. 2017-12-18]. (anglicky)
  41. ↑ Anonymous. Vernacular Names of the Birds of the Indian Subcontinent. Buceros. 1998, s. 53–109. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-01.
  42. ↑ Member number 702999. ทำไมนกบินหลา ถึงพูดถึงในเพลงปักษ์ใต้มีความสำคัญต่อชีวิตชาวใต้อย่างไรครับ [online]. 2014-04-06 [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. (thai)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šáma_stračí&oldid=26200628“