Řehoř III. Laham

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Blaženost
Řehoř III. Laham
B.S.
Patriarcha Antiochie a veškerého Východu, Alexandrie a Jeruzaléma
BISHOP-gregorio-III-laham.JPG
Církevmelkitská řeckokatolická
ArcidiecézeAntiochijský melchitský patriarchát
Zvolení21. června 2017
Emeritura6. květen 2017
PředchůdceMaximos V. Hakim
NástupceJoseph Absi
HesloΓΡΗΓΟΡΕΙΤΕ ΈΝ ΆΓΑΠΗ
Kráčejte v lásce
ZnakZnak
Zasvěcený život
InstitutBaziliánský řád Nejsvětějšího Spasitele melkitského ritu
Sliby 
            doživotní20. leden 1952
Svěcení
Kněžské svěcení15. února 1959
Biskupské svěcení27. listopadu 1981
světitel Maximos V. Hakim
1. spolusvětitel Saba Youakim
2. spolusvětitel François Abou Mokh
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
ZeměSýrieSýrie Sýrie
Datum narození15. prosince 1933 (88 let)
Místo narozeníDarája
Národnostsyrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehoř III. (občanským jménem Lufti Laham) (* 15. prosince 1933, Daraja, Sýrie) je emeritní[1][2] melchitský řeckokatolický patriarcha Antiochie a celého Východu, Alexandrie a Jeruzaléma.

Kněz[editovat | editovat zdroj]

V roce 1949 složil první mnišské sliby a v roce 1954 věčné sliby v monastýru svatého Spasitele v Saidě v jižním Libanonu. Po absolvování filozofických a teologických studií v Libanonu pokračoval ve studiích na Papežském východním institutu v Římě, kde roku 1961 získal doktorát z východní teologie. Na kněze byl vysvěcen 15. února 1959 v monastýru Grottaferrata u Říma. Po skončení studií byl jmenován tajemníkem ekumenické a liturgické komise melchitského patriarchátu. V roce 1974 byl jmenován patriarchálním vikářem v Jeruzalémě. Synoda melchitské řeckokatolické církve ho 9. září 1981 zvolila za arcibiskupa a 27. listopadu přijal svěcení z rukou patriarchy Maxima V.

Patriarcha[editovat | editovat zdroj]

Řehoř III. Laham

Po rezignaci Maxima V. Hakima (patriarchou v letech 1967–2000) synod biskupů zvolil 29. listopadu 2000 za nového patriarchu jeruzalémského arcibiskupa Luftiho Lahama. Slavnostní uvedení do úřadu se uskutečnilo v tentýž den. Jméno Řehoř si vybral podle jednoho ze svých předchůdců patriarchy Řehoře II. Jussefa (1864–1897).

Dne 6. května 2017 rezignoval jako patriarcha,[3] přičemž v pozadí rezignace byl odpor biskupů, kteří mu vyčítali množství neúmyslných chyb při vedení církve a zacházení s církevními financemi.[4] Byl mu udělen status emeritního patriarchy.[5][6]

Duchovní protektor Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 2000–2017 byl po svém předchůdci Maximovi V. duchovním protektorem sjednocené maltsko-pařížské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.[7] Řeckokatoličtí melchitští patriarchové jsou protektory Řádu sv. Lazara od roku 1847.

V roce 2013 patriarcha navštívil Českou republiku, aby se zúčastnil investitury maltsko-pařížské obedience ve strahovském klášteře, kde jmenoval kardinála Miloslava Vlka hlavním kaplanem české jurisdikce a tím mu předal duchovní správu nad českým velkobailivikem. Při této návštěvě uspořádal také konferenci o situaci v Sýrii.[8][9]

Po rezignaci na úřad patriarchy se Řehoř III. stal emeritním protektorem. Ochranu nad řádem převzal nový patriarcha Joseph Absi.[10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Řehoř III. je autorem několika knih zejména z oblasti liturgiky a východní křesťanské spirituality. Známý je díky svým ekumenickým aktivitám a také jako iniciátor mezináboženského dialogu s islámem. Hodně cestuje do zahraničí a upozorňuje zejména na situaci křesťanů na Blízkém východě.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gregor III. Laham na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Maximos V. Hakim
Znak z doby nástupu Duchovní protektor Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
(sjednocená maltsko-pařížská obedience)

od 5. prosince 2000 do 6. května 2017
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Joseph Absi