Papežský východní institut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Papežský východní institut
Pontificio Istituto Orientale
latinsky Pontificium Institutum Orientalium Studiorum
Znak univerzity
Budova Pontificio Istituto Orientale v Římě
Budova Pontificio Istituto Orientale v Římě
ZkratkaP.I.O.
Rok založení1917
Vedení
RektorDavid Nazar SJ
Další informace
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíUnione romana biblioteche ecclesiastiche
Webové stránky Pontificio Istituto Orientale
Logo univerzityLogo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Papežský orientální institut (italsky: Pontificio Istituto Orientale, latina: Pontificium Institutum Orientalium Studiorum; PIO) je katolická univerzita kanonického práva v Římě. Skládá se z fakult východního kánonického práva a studií o východní církvi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1917 papež Benedikt XV. založil Centrum pro studium východních církví. V apoštolské exhortací Orientis catholici (Ecclesiae Orientales) z 15. října 1917 vytyčil úkoly spočívající ve studiu a porozumění Východu, jakož i v obohacení a prohloubení západní tradice.[1]

14. listopadu 1929 byla otevřena Knihovna východního křesťanství, která je se 180 000 svazků největší svého druhu na světě. Knihovna obsahuje odbornou literaturu o církevních dějinách, teologii, patristice, spiritualitě, hagiografii, liturgii, kanonickém právu a posvátném umění, jakož i ekumenismu z byzantsko-slovanských oblastí, Balkánu, Blízkého a Středního východu.

Význačné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dei providentis arcano: documento in V. Peri, Orientalium varietas, Roma 1994, 344–346.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]