Činčilák bolivijský
 Činčilák bolivijský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Podřád | dikobrazočelistní (Hystricomorpha) |
| Čeleď | činčilákovití (Abrocomidae) |
| Rod | Abrocoma Glanz et Anderson, 1990 |
| Binomické jméno | |
| Abrocoma boliviensis Glanz a Sydney Anderson; 1990 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Činčilák bolivijský (Abrocoma boliviensis) je jihoamerický středně velký hlodavec, nejméně prozkoumaný druh rodu Abrocoma který stejně jako příbuzný rod Cuscomys nese české pojmenování činčilák.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Činčilák bolivijský je znám pouze z jediné skalnaté lokality o rozloze nedosahující ani 100 km², nacházející se v údolí řeky Comarapa v provincii Manuel María Caballero v departementu Santa Cruz centrální Bolívie, v nadmořské výšce okolo 1800 m kde žije v norách na okrajích horských lesů a kamenitých keřovitých strání a pastvin.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to nejmenší druh rodu Abrocoma, byl popsán roku 1990 na základě dvou dosud neurčených vzorků získaných již v létech 1926 a 1955. Podrobný výzkum na živých zvířatech prováděn nebyl, je problém některé polapit.
Byla mu stanovena průměrná délka těla i s hlavou na 170 až 178 mm a váha 225 až 300 gramů. Hustou a měkkou srst (podobnou činčile) má na horní straně těla zbarvenou stříbřitě šedě a na spodní bílé nebo nažloutle. Čenich je protáhlý (jako u krysy), oči velké a uši dlouhé a zaoblené. Končetiny jsou krátké, na předních vyrůstají čtyři a na zadních pět prstů s měkkými drsnými polštářky sloužícími ke šplhání. U tří středních prstů zadních končetin jsou tvrdé osiny tvořící hřeben používaný pravděpodobně k údržbě srsti. Jeho ocas je dlouhý a chlupatý.
Předpokládá se, že je býložravec který se živí trávou, bylinami, květy, listím i větvičkami stromů na které šplhá. O způsobu rozmnožování není nic známo, na základě chování příbuzných druhů se předpokládá, že po březosti trvající okolo 110 dnů se rodí jedno až dvě poměrně dobře vyvinutá a mobilní mláďata která samice po jistou dobu kojí. Není dostatek informací o velikosti kolonie ve které žije ani o průměrné délce života.
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Nebylo provedeno podrobné zjišťování početního stavu zvířat. Předpokládá se, že velikost populace se snižuje; jejich pravděpodobný areál výskytu je rozdělován silnicemi způsobujícími rozdrobení území. Do oblasti přichází stále více pasoucího se dobytka a lesy jsou tam mýceny pro zvětšení rozlohy pastvin. Činčilák bolivijský byl proto již v roce 2008 prohlášen Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) za druh kriticky ohrožený (CR).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- SMITH, Christian. Animal Diversity Web: Abrocoma boliviensis [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2007 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- Evolutionarily Distinct and Globally Endangered species: Abrocoma boliviensis [online]. Zoological Society of London, London, GB [cit. 2014-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-04. (anglicky)
- IUCN Red List of Threatened Species: Abrocoma boliviensis [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- Encyclopedia of Life: Abrocoma boliviensis [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu činčilák bolivijský na Wikimedia Commons - Foto činčiláka bolivijského Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine.
