Česká zbrojovka Strakonice
| ČZ a.s. | |
|---|---|
 Logo | |
 Vstupní brána do továrny ČZ a.s. ve Strakonicích. | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1919 |
| Datum zániku | 1998 |
| Sídlo | Praha, Česko |
| Adresa sídla | Sluneční náměstí 2540/5, Praha, 158 00, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Obrat | 1,7 mld. Kč (2013)[1] |
| Provozní zisk | 98,4 mil. Kč (2017) 64,1 mil. Kč (2016)[2] |
| Výsledek hospodaření | 100 mil. Kč (2013)[1] |
| Celková aktiva | 2,2 mld. CZK (2013)[1] |
| Základní kapitál | 540 mil. Kč (2013)[1] |
| Vlastní kapitál | 1,8 mld. Kč (2013)[1] |
| Zaměstnanci | 1 450 (2013)[1] |
| Majitelé | ČZ Řetězy, s.r.o. ČZ Strojírna, s.r.o. ČZ Gastro, s.r.o PEDICA CZ, a.s. [3] |
| Dceřiná společnost | T SERVIS (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | http://www.czas.cz/ |
| IČO | 25181432 |
| LEI | 315700QUMOJD2QBRV651 |
| OpenCorporates ID | cz/25181432 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
_(1).jpg)
.JPG)
ČZ (Česká zbrojovka) je česká obchodní společnost zabývající se výrobou komponentů pro automobilový průmysl, sídlící v Praze. Nejznámější je její část sídlící ve Strakonicích. V minulosti byla známá výrobou zbraní, skútrů a motocyklů, ale také různých druhů vrtáků, výstružníků, fréz atp. pro potřeby strojní výroby.
ČZ v současnosti vyrábí vysokozdvižné vozíky Desta, turbodmychadla (licenční výroba v 80. letech zavedena pro motory LiAZ, Tatra a Zetor) pro spalovací motory o výkonu 25–400 kW, komponenty pro automobilový průmysl, odlitky z litiny a z hliníku a různé formy, nástroje a řetězy.[4] V tradici výroby skútrů nyní pokračuje obchodní závod Čezeta Motors, která vlastní práva na značku.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Její historie sahá do roku 1919, kdy byla založena Jihočeská zbrojovka. Společnost se zabývala výrobou zbraní zejména pro armádu (pistole, pušky i kulomety). V roce 1922 byla převedena na akciovou společnost a změnil se obchodní firma na „Česká zbrojovka v Praze“. Od roku 1929 započala výroba jízdních kol, záhy bylo vyvinuto kolo s pomocným motorkem. V roce 1930 obchodní závod zaregistroval ochrannou známku ČZ a na motokolo navázala výrobou prvního motocyklu ČZ 76 (tzv. Kaktus). V předválečném období byla vyrobena ještě pestrá řada úspěšných typů motocyklů v různých objemových třídách. Během 2. světové války přešla továrna na výrobu kanónů a pěchotních min. Večer 3. května 1945 byla bombardována americkými hloubkaři. Po válce rozšířila výrobu řetězů, výroba zbraní se přesunula do Brna a Uherského Brodu. Výroba motocyklů se opět rozběhla v roce 1946. Do roku 1953 se vyráběly typy stopětadvacítek a stopadesátek A, B, T, a C. v letech 1954–1959 se vyráběly motocykly pod jednotnou značkou Jawa-ČZ. V roce 1955 byla založena ČZM, n.p. (České závody motocyklové, národní podnik).
Historie závodních motocyklů ČZ začíná v roce 1949 příchodem konstruktéra Jaroslava Waltra (syn Josefa Waltra, 14. 11. 1905-5. 1. 1975), který navázal na tradici závodních motorů Walter vyráběných v Praze Košířích. Vznikají tak první typy, jednoválce ČZ-Walter 250 cm³ a ČZ-Walter 350 cm³. Později rekonstrukcí těchto motocyklů vznikají typy ČZ 250 OHC a ČZ 350 OHC.[6] V 50. a 60. letech zkonstruoval několik motocyklů ČZ-Walter (250 OHC, 350 OHC). Celkem to bylo 10 základních typů závodních motocyklů ČZ vč. 125 cm³, 175 cm³, 320 cm³ a 372 cm³ (typy 850-859).[7] Taktéž v roce 1949 nastupuje do podniku i jeho starší bratr, ing. Jan Walter. Ing. Jan Walter (17. 7. 1901-?) zkonstruoval čtyřdobé cestovní prototypy např. řadový dvouválec OHV 196 cm³ (1947-9) a 250 cm³ (1948).[8] V ČZ byl 10 let vedoucím konstrukce a mimo práce pro ČZ se podílel na stavbě motocyklů pro Mezinárodní šestidenní soutěže, na konstrukci převodovky pro vůz Škoda 1000 MB, spolupracoval v otázkách převodovek a převodů s Výzkumným ústavem dopravní a opravárenské techniky a s katedrou mechaniky ČVUT.[9]
Design skútrů ČZ 501 Čezeta (1957) se stal ikonickým v celé východní Evropě, Rusku, Vietnamu a na Kubě, Čezeta se tak stala Vespou těchto republik. V roce 1960 se opět začaly vyrábět motocykly pod značkou ČZ a dvoutaktní terénní stroje slavily v šedesátých letech řadu úspěchů v mistrovství světa a v šestidenní.
Po sametové revoluci byla privatizována kuponovou metodou. Motocyklová výroba byla vložena do společného podniku s italskou Cagiva. Ta ovšem z důvodu konkurence ČZ vlastní výrobě v roce 1997 ukončila výrobu motocyklů. Po vyčlenění motocyklové výroby ČZ a.s. prohloubila svoji orientaci na dodávky automobilovému průmyslu. Výroba řetězů a obráběcích strojů přešla do dceřiných společností. Od roku 1999 se v ČZ Strakonice vyrábějí vysokozdvižné vozíky Desta.[10]
Silniční motocykly
[editovat | editovat zdroj]- ČZ 76 Kaktus (1932–1933)
- ČZ 98 podrámový typ 1 (1933)
- ČZ 98 podrámový typ 2 (1934–1935)
- ČZ 175 jednovýfuk (1935)
- ČZ 175 Standard (1936–1937)
- ČZ 250 Tourist přírubová (1936–1937)
- ČZ 175 Special (1937–1939)
- ČZ 250 Sport (1937–1946)
- ČZ 250 Tourist (1937–1940)
- ČZ 98 třírychlostní (1937–1946)
- ČZ 350 Tourist (1938–1939)
- ČZ 500 Tourist (1938–1941)
- ČZ 125 A (1946–1947)
- ČZ 125 B (1947)
- ČZ 125 T (1948–1949)
- ČZ 125 C (1950–1953)
- ČZ 150 C (1950–1953)
- ČZ 175 typ 505 (1960–1964)
- ČZ 125 typ 453 a 473 Sport (1961–1969)
- ČZ 175 typ 450 a 470 Sport (1961–1969)
- ČZ 250 typ 455 a 475 Sport (1961–1965)
- ČZ 125 typ 476 (1967–1977)
- ČZ 175 typ 477 (1968–1977)
- ČZ 250 typ 471 (1974–1978)
- ČZ 350 typ 472 (1976–1993)
- ČZ 175 typ 487 (1982–1985)
Terénní motocykly
[editovat | editovat zdroj]- ČZ 250 typ 968 (1964–1968)
- ČZ 250 typ 980 (1966–1977)
- ČZ 250 typ 988 (1973)
- ČZ 380 typ 981 (1974)
- ČZ 125 typ 984 (1974–1976)
- ČZ 125 typ 511 (1978–1982)
- ČZ 380 typ 514 (1983)
- ČZ 125 typ 516 (1983–1993)
- ČZ 250 typ 513 (1988)
- ČZ 250 typ 520 (1988–1989)
- ČZ 125 typ 519 (1990–1991)
Skútry
[editovat | editovat zdroj]- ČZ 501 Čezeta (1957–1960)
- ČZ 502 Čezeta (1960–1963)
- ČZ 505 Rikša (1962–1963), tříkolová užitková verze, jednomístná s korbou, též s krytou kabinou[11]
- Čezeta 506 (2017–2019) – označení sice v řadě, ale jde o elektrický skútr v retrodesignu,[12] navržený a vyráběný v Čezeta Motors.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f ČZ a.s. konsolidovaná účetní závěrka 2013
- ↑ Dostupné online.
- ↑ [1] ČZ a.s. - základní údaje o společnosti
- ↑ [2] ČZ a.s. – údaje o činnosti
- ↑ Čezeta se vrátila, začala sériová výroba elektrického „prasete”. Novinky.cz [online]. Borgis. Dostupné online.
- ↑ HUSÁK, Pavel. Vývoj závodních motocyklů ČZ OHC. Automobil. 1960-04, roč. 1960, čís. 4, s. 104–112. Dostupné online.
- ↑ BŘÍZA, J. Jaroslav Walter. Veteran. 1996-09-15, roč. 1996, čís. 36 (4/96), s. 13–15.
- ↑ PUDIL, František. Čtyřdobé cestovní prototypy [online]. ČEZETmania.info, 2011 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ BŘÍZA, Jan. Převodový specialista ing. Jan Walter. Veterán. 2000-09-30, roč. 19, čís. 53, s. 19.
- ↑ DESTA - vysokozdvižné vozíky, O nás. [online]. CZas.cz [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ ČZ 175 typ 505 Rikša [online]. ČEZETmania [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
- ↑ ČEZETA MOTORS, s.r.o. Čezeta - Luxury Electric Motorcycle Scooters. Čezeta.com [online]. [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Zbrojovka Brno – Česká zbrojovka Brno
- Česká zbrojovka Uherský Brod
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká zbrojovka Strakonice na Wikimedia Commons - ČZ a.s.
- Stránky fandů
- Katalog českých historických motocyklů Archivováno 17. 5. 2014 na Wayback Machine.
- Fotografie ČZ Strakonice z poloviny 60. let
- Seznam modelů ČZ Archivováno 7. 12. 2009 na Wayback Machine.
- Přehled technických údajů motocyklů ČZ
- Kniha – katalog motocyklů – přehled kompletní motocyklové výroby ČZ – přes 2000 dobových fotografií, 480 stran
- Přehled modelů a jejich specifikace
