Émile Borel

Émile Borel
Émile Borel
	Émile Borel (1932)
Rodné jméno	Félix Edouard Justin Émile Borel
Narození	7. ledna 1871; Saint-Affrique nebo Lyon
Úmrtí	3. února 1956 (ve věku 85 let); Paříž nebo 14. pařížský obvod
Místo pohřbení	Hřbitov v Saint-Affrique (43°57′44″ s. š., 2°53′17″ v. d.)
Alma mater	École normale supérieure; Lyceum Ludvíka Velikého
Povolání	matematik, politik, vysokoškolský učitel, francouzský odbojář, esperantista a výzkumník
Zaměstnavatelé	Pařížská univerzita; Univerzita Lille
Ocenění	Velká cena matematických věd (1898); Péccotův kurz (1899); Ponceletova cena (1901); Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1954); velkokříž Řádu čestné legie; … více na Wikidatech
Politické strany	Republikánská, radikální a radikálně socialistická strana
Choť	Camille Marbo
Příbuzní	Paul Appell (tchán); Pierre Appell (švagr)
Funkce	prezident (Sdružení bývalých studentů, studentů a přátel École normale supérieure; 1932–1936); prezident Akademie věd (1934); ministr námořnictva Francie; poslanec za Aveyron
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je po něm pojmenován malý měsíční kráter Borel.^[1]^[2]

Život

Émile Borel vystudoval École normale supérieure v Paříži. V roce 1893 získal doktorát za práci Sur quelques points de la théorie des fonctions. Vedoucím jeho dizertační práce byl Gaston Darboux. Ještě téhož roku získal Borel místo na univerzitě v Lille a roku 1896 na École Normale Supérieure. Roku 1909 se stal profesorem teorie funkcí na Sorbonně a pracoval zde až do roku 1941. Mezi lety 1910 a 1920 byl zároveň ředitelem École Normale Supérieure, od roku 1921 členem akademie věd a od roku 1934 jejím prezidentem. Mezi lety 1924 a 1936 byl poslancem francouzského parlamentu a 1925-1940 ministrem námořnictva. Roku 1941 byl zatčen a krátce vězněn vichistickým režimem ale po propuštění se zapojil do francouzského hnutí odporu Résistance.

Borel byl spolu s Bairem a Lebesguem jedním ze zakladatelů teorie míry a tím celé moderní teorie funkcí reálné proměnné. Zabýval se také aplikací teorie míry v teorii pravděpodobnosti. Svými články napsanými mezi lety 1921 a 1927 významně přispěl také k rozvoji teorie her. Teoreticky propojil hyperbolickou geometrii a speciální teorii relativity.

↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Bessel, str. 74, č. mapového listu 24, ISBN 80-85277-10-7
↑ Crater Borel on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu Émile Borel na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Émile Borel
Émile Borel na MacTutor Biography (anglicky)
Émile Borel na Mathematics Genealogy Project (anglicky)