Spor o Rukopisy: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 9. 2007, 00:07

Spor o rukopisy (Královédvorský, RK, a Zelenohorský, RZ), ve zkratce též spor o RKZ, je jedna z nejdůležitějších událostí konce 19. století, kdy pozitivistická věda potřela pravost romantických nacionalistických padělků z počátku 19. století.

Rukopis královédvorský byl „objeven“ v roce 1817 a hlásí se do doby Václava II. (13. století), pokud by byl pravý, byl by jednou z nejstarších česky psaných památek vůbec. Nejznámější je báseň o vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Mongoly u Olomouce v roce 1241.

Rukopis zelenohorský byl „objeven“ v roce 1817, resp. 1818 a hlásí se do doby před přijetím křesťanství. Kdyby byl pravý, byl by nejstarší česky psanou památkou vůbec. Jeho námětem je popis rozhodnutí kněžny Libuše, a proto byl původně zván Libušin soud. --Rabava 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--Rabava 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--Rabava 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--Rabava 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--Rabava 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)[ $http://www.example.comTitulekodkazu$ _{Tučný text}_{_{dolní index}^{^{horní index}}}] Nějpravděpodobnějšími autory obou padělků jsou Václav Hanka (1791 – 1861) a Josef Linda (1789 – 1834). Jedním z prvních vědců, kteří zpochybnili pravost Zelenohorského rukopisu byl Josef Dobrovský. V 50. letech prozkoumali RKZ Němci Julius Feifalik a Max Büdinger. V roce 1858 označil anonym v pražském německém týdeníku Tagesbote aus Böhmen RKZ za podvod. Autorem byl knihovník Anton Zeidler. Z české strany RKZ kritizovali Václav Nebeský (1852), Jan Erazim Vocel (1854) a Adolf Patera (1877). Vystoupení Aloise Vojtěcha Šembery (1878) a Antonína Vaška (1879) narazila na odpor zastánců rukopisů.

Závěrečná fáze začala, když v únoru 1886 vyšel v Atheneu z podnětu Tomáše Garriguea Masaryka článek předního českého filologa Jana Gebauera Potřeba dalších zkoušek rukopisu Královédvorského a Zelenohorského. TGM (březen 1886) pak proti RKZ vystoupil ze sociologického hlediska, Jaroslav Goll (červenec 1886) z historického; Jindřich Vančura a Jaroslav Vlček z literárně historického (červen 1886). Josef Truhlář sbíral paralely. Proti nim se zastávali RKZ v Osvětě a Hlasu národa Rieger, Trojan, Tomek a Hattala. V březnu 1886 vystoupil Julius Grégr v Národních listech. Ve vědě skončil spor v roce 1888, kdy Gebauer vydal populárněvědeckou knihu Poučení o padělaných rukopisích Královédvorském a Zelenohorském.

Později byla nepravost rukopisů prokázána i přírodovědeckými (vlastně kriminalistickými) metodami.

V bojích o RKZ se zrodil třetí český politický směr – realismus (Kaizl, Kramář, Masaryk). Obránci pravosti RKZ své texty publikují dodnes, rovněž na Internetu.

Slovníky

Králodvorský rukopis. In Ottův slovník naučný XV, pp. 44 – 56
Zelenohorský rukopis. In Ottův slovník naučný XXVII, pp. 529 – 534

Externí odkazy

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 '''Rukopis zelenohorský''' byl „objeven“ v roce [[1817]], resp. [[1818]] a hlásí se do doby před přijetím [[křesťanství]]. Kdyby byl pravý, byl by nejstarší česky psanou památkou vůbec. Jeho námětem je popis rozhodnutí kněžny Libuše, a proto byl původně zván ''Libušin soud''.
+--[[Wikipedista:Rabava|Rabava]] 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--[[Wikipedista:Rabava|Rabava]] 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--[[Wikipedista:Rabava|Rabava]] 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--[[Wikipedista:Rabava|Rabava]] 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)--[[Wikipedista:Rabava|Rabava]] 22:07, 17. 9. 2007 (UTC)[<math>http://www.example.com Titulek odkazu</math>'''<sub>Tučný text</sub><sub><sub>dolní index</sub><sup><sup>horní index</sup></sup></sub>''']
 Nějpravděpodobnějšími [[autor]]y obou padělků jsou [[Václav Hanka]] ([[1791]] – [[1861]]) a [[Josef Linda]] ([[1789]] – [[1834]]). Jedním z prvních vědců, kteří zpochybnili pravost ''Zelenohorského rukopisu'' byl [[Josef Dobrovský]]. V 50. letech prozkoumali RKZ Němci [[Julius Feifalik]] a [[Max Büdinger]]. V roce [[1858]] označil anonym v pražském německém týdeníku ''Tagesbote aus Böhmen'' RKZ za podvod. Autorem byl knihovník [[Anton Zeidler]]. Z české strany RKZ kritizovali [[Václav Nebeský ]]([[1852]]), [[Jan Erazim Vocel]] ([[1854]]) a [[Adolf Patera]] ([[1877]]). Vystoupení [[Alois Vojtěch Šembera|Aloise Vojtěcha Šembery]] ([[1878]]) a [[Antonín Vašek|Antonína Vaška]] ([[1879]]) narazila na odpor zastánců rukopisů.