Přeskočit na obsah

Wikipedista:Polda18/Pískoviště/Olověná vesta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Produkce: Úpravy formulací
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Produkce: rozšíření článku
Řádek 222: Řádek 222:


Kubrick objednal čtyři [[M41 Walker Bulldog|tanky M41]] od&nbsp;belgického armádního plukovníka (fanouška) a&nbsp;helikoptéry [[Westland Wessex]] natřené mariňáckou zelení představující helikoptéry námořní pěchoty [[Sikorsky H-34]]. I&nbsp;když je Wessex licenčně odvozený od&nbsp;helikoptéry Sikorsky H-34, Wessex má místo pístových motorů naftové turbíny. To prodloužilo a&nbsp;zešpičatilo nos. Kubrick navíc dostal škálu pušek, [[granátomet M79|granátomety M79]] a&nbsp;[[kulomet M60|kulomety M60]] od&nbsp;legálního prodejce zbraní.<ref name="loyrose_post" />
Kubrick objednal čtyři [[M41 Walker Bulldog|tanky M41]] od&nbsp;belgického armádního plukovníka (fanouška) a&nbsp;helikoptéry [[Westland Wessex]] natřené mariňáckou zelení představující helikoptéry námořní pěchoty [[Sikorsky H-34]]. I&nbsp;když je Wessex licenčně odvozený od&nbsp;helikoptéry Sikorsky H-34, Wessex má místo pístových motorů naftové turbíny. To prodloužilo a&nbsp;zešpičatilo nos. Kubrick navíc dostal škálu pušek, [[granátomet M79|granátomety M79]] a&nbsp;[[kulomet M60|kulomety M60]] od&nbsp;legálního prodejce zbraní.<ref name="loyrose_post" />

Modine natáčení popsal jako težké. Filmovací lokalita představující Vietnam, becktonská plynárna, byla toxickou a&nbsp;environmentální noční můrou pro celý štáb. Azbest a&nbsp;stovky chemikálií otrávily půdu a&nbsp;vzduch. Modine natáčení v&nbsp;plynárně zdokumentoval ve&nbsp;své knize ''[[Deník Olověné vesty]]''. Během scén ze&nbsp;základního výcviku měl Modine s&nbsp;ostatními rekruty vydržet tvrdost mariňáckého výcviku, včetně Ermyho křičící na&nbsp;ně deset hodin denně během natáčení scén z&nbsp;ostrova Parris Island. Kvůli zajištění autentičnosti reakcí herců nesměli nacvičovat společně s&nbsp;Ermeym.<ref name="lobrutto_kubrick" /> Navíc kvůli kontinuitě filmu si museli nechat každý týden oholit hlavy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lindfield
| jméno = Susan
| titul = The Gospel According to Matthew
| vydavatel = American Film
| datum_aktualizace = 2007-10-11
| url = http://www.gustavhasford.com/interview-modine.htm
| jazyk = en
}}</ref>

V&nbsp;průběhu natáčení měl Ermey autonehodu, zlomil si všechny žebra na jedné straně a&nbsp;na čtyři a&nbsp;půl měsíce nebyl schopen hrát.<ref name="timcahill_87rolstone" /> Scéna s&nbsp;Kovbojovou smrtí ukazuje v&nbsp;pozadí budovu, která připomíná sochu slavného vetřelce z&nbsp;Kubrickova filmu ''[[2001: Vesmírná odysea (film)|2001: Vesmírná odysea]]''. Kubrick tuto podobnost označil jako mimořádnou náhodu.<ref name="timcahill_87rolstone" />


== Témata ==
== Témata ==

Verze z 14. 2. 2015, 14:04

Wikipedista:Polda18/Pískoviště/Olověná vesta
Logo filmu převzaté z plakátu
Logo filmu převzaté z plakátu
Základní informace
Země původuUSAUSA USA
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Jazykangličtina
Délka116 minut[1]
Žánryválečný, drama
NámětGustav Hasford
ScénářMichael Herr
Gustav Hasford
Stanley Kubrick
RežieStanley Kubrick
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleAdam Baldwin
Matthew Modine
Vincent D'Onofrio
Ronald Lee Ermey
Arliss Howard
Dorian Harewood
Ed O'Ross
John Terry
ProdukceStanley Kubrick
KameraDouglas Milsome
Stanley Kubrick
StřihMartin Hunter
Výroba a distribuce
PremiéraUSA 26. června 1987[2]
Produkční společnostHawk Films
DistribuceWarner Bros.
Rozpočet30 milionů USD[3]
Tržby46,4 milionů USD[3]
Wikipedista:Polda18/Pískoviště/Olověná vesta na ČSFD

Olověná vesta (v originálním anglickém znění Full Metal Jacket) je americký válečný film režiséra Stanleyho Kubricka z roku 1987. Scénář je společným dílem Kubricka, Micheaela Herra a Gustava Hasforda, autora novely The Short-Timers z roku 1979, která se stala námětem filmu. Hlavním tématem filmu jsou vojáci námořní pěchoty USA, kteří se rozhodli bojovat ve Vietnamu. Originální název filmu odkazuje na celoplášťovou střelu (v angličtině právě full metal jacket), takže český název filmu je dosti nepřesný a zavádějící. Premiéru měl film 26. června 1987 v USA.

Film získal kladnou kritiku a řadu nominací, mezi nimi také nominaci Oscara za nejlepší scénář pro Kubricka, Herra a Hasforda. V roce 2001 film skončil na 95. místě mezi prvními sty nejnapínavějšími filmy v soutěži oslavující 100 let americké kinematografie.

Scénář

Šablona:Spoiler V roce 1967 se během války ve Vietnamu dostaví na ostrov Parris Island zájemci o vstup do námořní pěchoty k základnímu výcviku. Poté, co si nechají oholit hlavy, se setkají s výcvikovým instruktorem, seržantem Hartmanem. Hartman svěřené nováčky týrá, aby z nich vycvičil tvrdé a nelítostné mariňáky připravené k boji. Mezi nováčky jsou také vojíni „Vtipálek“, „Kovboj“ a obézní Leonard Lawrence, který na začátku filmu dostane přezdívku „Gomer Pyle“ poté, co rozčílí instruktora.

Hartman přidělí vojína Pyla Vtipálkovi. Zpočátku se mu nedaří celou situaci zvládat, ale s pomocí Vtipálka se začne zlepšovat. To se změní poté, co Hartman zjistí, že Pyle nemá zamčenou skříňku a objeví v ní tajně ukrytou koblihu. V domnění, že se jedná o selhání rekrutů ve snaze mu pomoci, Hartman zavádí politiku kolektivního trestu: s každým Pylovým přestupkem to odnese zbytek družiny a Pyle se musí dívat, jak jeho kolegové trpí. To si družina nenechá líbit a zorganizuje odvetu, do níž přinutí se zapojit i Vtipálka. Každý z družiny několikrát praští Pyla do břicha kusem mýdla zabaleným do osušky. Po této zkušenosti se Pyle rozhodne pilně zapracovat a představuje si sebe samého jako ideálního mariňáka. To těší Hartmana, ale Vtipálek si všimne známek mentálního poklesu Pyla, který si povídá se svou puškou M14.

Po absolvování výcviku jsou rekruti (nyní mariňáci) přiděleni do různých odvětví námořnictva. Vtipálek je přiřazen k vojenskému zpravodajství. Během poslední noci na ostrově Parris Island má Vtipálek hlídku a najde Pyla na záchodech, kde si nabíjí svou pušku nábojemi. Vtipálek se ho pokusí uklidnit a přimět, aby toho nechal, přičemž apeluje na jeho zdravý rozum. To se mu však nepovede, Pyle začne provádět příkazy s puškou a vykřikovat věty „střelcova kréda“, čímž vzbudí ostatní rekruty a Hartmana. Hartman přikazuje Pylovi, aby odložil pušku po zjištění skutečnosti, že zbraň je plně nabitá. V zápalu své mentality Pyle zastřelí Hartmana a poté spáchá sebevraždu.

V roce 1968 je již seržant Vtipálek válečný pisatel ve Vietnamu pro noviny Stars and Stripes společně se svým kamarádem vojínem Raftermanem, válečným fotografem. Rafterman chce jít do akce, jakmile Vtipálek vykládal o své touze. V základně mariňáků se Vtipálkovi vysmívají za to, že nikdy nepoznal stav duchanepřítomnosti, což značí jeho válečnou nezkušenost. Jejich rozhovor je přerušen ofenzívou Tet, když se síly severovietnamské armády pokusí napadnout základnu.

Následující den je zpravodajský štáb informován o útoku nepřátel v jižním Vietnamu. Vtipálek je společně s Raftermanem vyslán do Phu Bai. Potkají oddíl „čuňáků“, kde Kovboj působí jako seržant. Vtipálek čuňáky doprovází během bitvy o Hue, kde je nový kapitán „Touchdown“ zabit. Jakmile je oblast prohlášena za bezpečnou, američtí novináři vstupují do Hue a ptají se mariňáků na jejich čerstvé zkušenosti a názory na válku.

Během hlídky je velitel jednotky, Crazy Earl, zabit nastraženou pastí, Kovboj přejímá jeho pravomoce. Oddíl se ztratí a Kovboj nařizuje Osmičce prozkoumat oblast. Sniper Viet congu postřelí Osmičku a oddílový lékař, doktor Jay, je sám poraněn, když se pokusí přes zákaz zachránit Osmičku. Kovboj se dozví, že tanky nemohou přijet a velí týmu připravit se ke stažení. Kulometčík Bestie neposlechne Kovboje a rozhodne se na vlastní pěst zachránit kamarády. Zjistí, že je zde jen jeden sniper, ale Osmička a doktor Jay jsou zabiti, když se doktor pokusí ukázat na jeho polohu. Během přesunu ke sniperovi je Kovboj zabit.

Bestie přejímá pravomoce a nařizuje útok na snipera. Vtipálek najde střelce, kterým je náctiletá holka, a pokusí se ji střelit. Puška se mu ale zasekne a dívku tak nevědomky varuje. Rafterman dívku smrtelně postřelí. Když dorazí zbytek oddílu, sniperka žádá o smrt, čímž rozpoutá debatu o tom, co s ní udělají. Bestie udělí povolení k milosrdné popravě pouze, pokud to udělá Vtipálek. Po nějaké chvilce rozhodování ji Vtipálek zastřelí. Mariňáci mu gratulují k jeho prvnímu zabití, zatímco Vtipálek je duchem nepřítomen. Mariňáci se vrací zpět do tábořiště zpívajíc si znělku Mickey Mouse March. Vtipálek konstantuje, že se dostal „do velkýho průseru“, ale je rád, že je naživu a už se nebojí. Šablona:Endspoiler

Obsazení

Vincent D'Onofrio (na fotografii) musel přibrat 32 kg na 130 kg, aby dostal roli vojína Leonarda Lawrence alias Gomera Pyla.[4]
  • Matthew Modine jako vojín, později desátník a seržant James T. Davis, přezdívaný „Vtipálek“. Vypravěč, který vstoupil do námořní pěchoty proto, aby viděl válku, později se stal pisatelem pro vojenské noviny Stars and Stripes. Vtipálek nosí symbol míru na své uniformě a na helmě má napsáno Zrozen k zabíjení, což vysvětluje filozofií Carla Junga o rozdvojené osobnosti.
  • Vincent D'Onofrio jako vojín Leonard Lawrence, přezdívaný „Gomer Pyle“. Obézní, nemotorný a nechápavý nováček se stane centrem pozornosti seržanta Hartmana kvůli jeho neschopnosti a vysoké váze. Vincenta požádali, aby přibral 32 kg na celkovou váhu 130 kg. Tím trhnul světový rekord největší váhy, která je potřeba pro získání role, předtím byl držitelem rekordu Robert De Niro, který musel přibrat na váze pro účast ve snímku Zuřící býk v roce 1980. Vincentovi trvalo devět měsíců, než dosáhl požadované váhy.[4][5]
  • Ronald Lee Ermey jako seržant Hartman, výcvikový instruktor na ostrově Parris Island, který svěřené nováčky mění na odolné mariňáky. Ronald skutečně v době vietnamské války cvičil nováčky. Na základě této skutečnosti mu dal Kubrick volnější ruku k improvizaci.
  • Arliss Howard jako vojín, později seržant Robert Evans, přezdívaný „Kovboj“, původem z Texasu. Společně s vojínem Vtipákem a Pylem se zúčastní pobytu ve výcvikovém táboře pro nováčky. Stává se vojákem a později, již vedoucí oddílu, ve Vietnamu potká Vtipálka.
  • Adam Baldwin jako seržant „Bestie“, nihilistický kulometčík s kulometem M60 v oddíle „čuňáků“. Na helmě má napsáno I am become death (v překladu něco jako „Jsem smrt“), citaci z Bhagavadgíty.
  • Dorian Harewood jako desátník „Osmička“. Afroamerický člen čuňáků, ignorující etnické narážky, nejlepší kamarád Bestie.
  • Kevyn Major Howard jako vojín „Rafterman“. Rafterman pracuje jako vojenský fotograf v polní kanceláři novin Stars and Stripes po boku Vtipálka.
  • Ed O'Ross jako nadporučík Walter J. Schinoski, přezdívaný „Touchdown“. Kapitán oddílu čuňáků.
  • John Terry jako nadporučík Lockhart.
  • Kieron Jecchinis jako seržant „Crazy Earl“, velitel oddílu čuňáků, který přebírá pravomoce poté, co je Schinoski zabit. Stejně jako v předloze i zde nosí kuličkovou pistoli, kterou ukáže těsně před svou smrtí.
  • John Stafford jako doktor Jay, polní zdravotník přidělený k oddílu čuňáků
  • Tim Colceri jako střelec v helikoptéře transportující Vtipálka s Raftermanem na frontu k čuňákům po ofenzívě Tet. Původně měl hrát seržanta Hartmana, kterého dostal Ermey poté, co poslal instruktážní nahrávku, kde bez přestávky a opakování chrlil jednu nadávku za druhou.[6]
  • Peter Edmund jako vojín Brown, přezdívaný „Sněhulka“, afroamerický rekrut.
  • Bruce Boa jako agresivní plukovník, který chce znát důvody, proč Vtipálek nosí na uniformě symbol míru, když na helmě má napsáno „Zrozen k zabíjení“.

Produkce

Přípravy

Kubrick kontaktoval Michaela Herra, autora memoriální knihy o vietnamské válce Depeše (1977), na jaře 1980 během práce na filmu o holokaustu, na kterém přestal pracovat přerušen myšlenkou filmu o vietnamské válce.[7] Potkali se v Anglii, kde mu režisér pověděl, že chce vytvořit film o válce, ale stále hledá námět pro příběh, který by na pozadí války vynikal.[8] Kubrick zakrátko našel novelu Gustava Hasforda The Short-Timers při čtení recenze Virginia Kirkus[9] a předal to Herrymu v kuchyňce, který mu řekl, že se jedná o mistrovský kousek.[8] V roce 1982 si Kubrick novelu dvakrát přečetl, poté si pomyslel, že to byla „unikátní a naprosto výjimečná kniha“, a společně s Herrem[7] se rozhodl udělat z ní základ pro další film.[9] Filmař byl zaujatý knihou, o níž říkal, že je „skoro až poetická a chladná“.[9] Rok poté začal hledat reference pro film, sledoval dokumentární filmy, četl vietnamské noviny na mikrofilmu z Knihovny Kongresu a zkoumal stovky dobových fotografií.[10] Zpočátku se Herr nechtěl otevřít ke svým válečným zkušenostem a Kubrick tři roky strávil nad telefonáty Herrovi.[7]

V roce 1985 Kubrick oslovil Haforda, aby s ním a s Herrem spolupracoval na scénáři,[8] často Hasfordovi třikrát až čtyřikrát týdně telefonoval.[11] Kubrick už v té době měl připravený detailní příběh.[8] Kubrick s Herrem se scházeli v Kubrickově domovu, kde příběh dělili do scén. Z toho pak Herr napsal první koncept.[8] Filmař se obával, že název knihy by mohl mátnout diváky, jelikož evokoval myšlenku lidí, kteří pracují na zkrácený úvazek, a změnil titul na Full Metal Jacket (v češtině nesprávně pojmenováno „Olověná vesta“) poté, co objevil frázi při čtení dialogů se zbraněmi.[8] Poté, co byl první návrh dokončen, Kubrick po telefonu sdělil další postup a Hasford s Herrem zaslali úpravy poštou.[12] Kubrick si je přečetl a poupravil do finální podoby. Hasford ani Herr nevěděli, jak moc přispěli do scénáře, což vyvolalo rozepře v uvedení do závěrečných titulků.[12] Hasford na to vzpomíná: „Byli jsme jako dělníci u výrobní linky v automobilce. Já pracoval na jedné straně, Michael na druhé a jenom Stanley věděl, že z toho bude auto.“[12] Herr řekl, že režisér nechtěl vytvořit film proti válce, ale že „chtěl ukázat, co je válka zač“.[7]

V jistý čas se chtěl Kubrick s Hasfordem seznámit důvěrněji, ale Herr namítal s odůvodněním, že autor novely The Short-Timers je poněkud labilní,[7] načež Kubrick uposlechl. Všichni se sešli u Kubricka doma v Anglii na obědě. Příliš se jim nedařilo, Hasford byl dokonce na krátkou dobu z produkce vyloučen.[7]

Adaptace novely

Student filmu Greg Jenkins napsal detailní analýzu přenosu novely na filmové plátno. Originální příběh má tři části, přičemž film téměř celou třetí část vypouští a dává více prostoru první části věnující se základnímu výcviku na ostrově Parris Island, která je v novele o mnoho kratší. To činí strukturu filmu duální, se dvěma zcela odlišnými částmi, které spojují stejné postavy, Jenkins věří, že jedna se shoduje s Kubrickovými prohlášeními o rozšíření běžných konvencí vypravování ze 60. let.[13]

Seržant Hartman (v knize nazývaný Gerheim) se ve filmu vyskytuje častěji. Film se věnuje neschopnosti vojína Pyla jako zjevu, který vrhá negativní stín na zbytek oddílu. Ve filmu je narozdíl od knihy jediným nováčkem, kterému se nedaří v testech.[14] Film vypouští Hartmanův názor, že vojín Pyle se zdá být psychicky labilní. Místo toho mu ve filmu Hartman gratuluje, že se dokonale zocelil. Jenkins si myslí, že jakýkoliv citový vztah Hartmana k nováčkům by mohlo narušit rovnováhu filmu, což záleží na pohledu obyčejných vojáků pod kontrolou Hartmana jako na přírodní živel představující kult zabijáka.[15]

Různé kapitoly knihy byly z filmu vystřiženy a sloučeny s ostatními. Scéna, kde Kovboj představuje svůj oddíl „čuňáků“, byla hodně zkrácena a doplněna jinými částmi knihy. I když závěrečná třetí část knihy byla téměř celá vypuštěna, její zbytky byly vloženy do jiných částí filmu.[16] Dechberoucí scéna se sniperem je sloučení dvou kapitol z knihy, jedna z druhé části a jedna z části třetí. Jenkins vnímá tuto interpretaci obou kapitol dramatickou, ale zároveň méně děsivou, než její protějšek v novele.

Film má více vážnější tón, než kniha, která obsahuje častěji bezohledný humor. Vtipálek je ve filmu vyobrazen jako lidsky smýšlející bytost, což je znát ve scéně se sniperem i jinde v jeho morálním dilematu. Jeho dilema je spíše otázkou trpělivosti, než aby zápasil s ostatními mariňáky. Právě proto film vypouští jeho celkem dominantní spor s Bestií.[17]

Film se také přiliš nevěnuje smrti Raftermana. Jenkins si myslí, že to umožňuje divákům přemýšlet o jeho dosavadním vývoji a uvažovat o jeho vývoji příštím. Jenkins se rovněž domnívá, že by to nepasovalo do příběhu filmu.[16]

Casting

Kubrick prostřednictvím společnosti Warner Bros. podal inzerát na nábor mladých talentovaných herců ve Spojených státech a v Kanadě. Režisér k výběru adeptů použil videokazety. Dostal celkem 3 000 kazet. Štáb shlédnul všechny kazety a vyřadil nepoužitelné. Tím zbylo 800 kazet k hodnocení pro Kubricka.[8]

Bývalý výcvikový instruktor námořní pěchoty Ronald Lee Ermey byl původně k filmu pozván jako technický poradce, nicméně se ptal Kubricka, jestli by nemohl dostat roli seržanta Hartmana. Kubrick, který viděl jeho výkon jako výcvikový instruktor seržant Loyce ve filmu The Boys in Company C, mu řekl, že není způsobilý k tomu, aby hrál takovou roli. Ermey jako odpověď zaslal nahrávku, kde ukazuje jeho schopnost vžít se do role, stejně tak na vojácích Královského námořnictva demonstruje, jak výcvikový instruktor dokáže podlomit vůli nováčka, improvizací a urážkami.[8] Poté, co Kubrick shlédl videokazetu s touto nahrávkou dal Ermeymu roli se slovy „Pro tuto roli jsi se narodil“.[10] Rovněž zařadil 250-stránkový přepis Ermeyho hlášek do scénáře.[8] Ermeyho zkušenosti z vietnamské války se ukázaly v tomto poli neobyčejné. Na Kubrickův souhlas si bývalý instruktor napsal 50 % vlastních dialogů, nejčastěji urážek.[18]

Zatímco Ermey se učil jeho řeč v nácvikové místnosti, pomocný producent na něj házel tenisové míčky a pomeranče. Ermey jej měl chytit a hodit zpátky co nejrychleji to bylo možné a zároveň recitovat svojí řeč tak rychle, jak dokáže. Jakékoliv zaváhání, zakoktání nebo vynechání znamenalo začít znovu. Kubrick požadoval 20 bezchybných pokusů. „Byl můj výcvikový instruktor,“ říkal Ermey o pomocném producentovi.[8]

Původně měl vojína Vtipálka hrát Antony Michael Hall, ale po 8 měsících dohadů to Kubrick s Hallem vzdal.[19] Kubrick nabídnul roli i Bruce Willisovi, který ale účast odmítnul z důvodu účasti v televizním seriálu Měsíční svit.[20]

Vincent D'Onofrio se o náboru do rolí dozvěděl od Matthewa Modina. S půjčenou kamerou oblečený do armádní uniformy natočil náborové video pro roli vojína Pyla. Kubrick, který roli Pyla hodnotil jako nejtěžší z celého filmu, D'Onofria obratem informoval, že role je jeho.[8]

Samotné filmování

Kubrick film natáčel v Anglii. Místa natáčení zahrnují Cambridgeshire, národní park Norfolk Broads, bývalé Millennium Mills, becktonskou plynárnu a základnu bývalé RAF, později britské armády. Bassingbournské kasárny ve filmu zpodobňovaly výcvikový tábor mariňáků na ostrově Parris Island v Jižní Karolíně.[10] Střelnice bristké armády nedaleko Bartonu, mimo Cambridge, byla použitá ve scéně, kde mu Hartman gratuloval k jeho střeleckému výkonu. Opuštěná becktonská plynárna několik kilometrů od centra Londýna si zahrála zničené město Hue. Kubrick místo pečlivě vybíral podle fotografií z Hue pořízených v roce 1968, přičemž našel oblast ve vlastnictví britských energetických závodů, která byla určená k demolici a Hue připomínala.[18] K dokonání vzhledu filmaři vyhodily budovy do povětří a vedoucí výpravy s demoliční koulí vyboural díry v konkrétních budovách v průběhu dvou měsíců[18] Kubrick měl původně plastovou repliku džungle dovezenou z Kalifornie, jenže poté, co se na ni podíval, řekl: „Není to ono, pryč s tím.“[21] Otevřená země je v cliffských mokřadech, rovněž na Temži, s 200 dovezenými španělskými palmami[9] a 100 000 plastovými tropickými rostlinami z Hong Kongu.[18]

Kubrick objednal čtyři tanky M41 od belgického armádního plukovníka (fanouška) a helikoptéry Westland Wessex natřené mariňáckou zelení představující helikoptéry námořní pěchoty Sikorsky H-34. I když je Wessex licenčně odvozený od helikoptéry Sikorsky H-34, Wessex má místo pístových motorů naftové turbíny. To prodloužilo a zešpičatilo nos. Kubrick navíc dostal škálu pušek, granátomety M79 a kulomety M60 od legálního prodejce zbraní.[10]

Modine natáčení popsal jako težké. Filmovací lokalita představující Vietnam, becktonská plynárna, byla toxickou a environmentální noční můrou pro celý štáb. Azbest a stovky chemikálií otrávily půdu a vzduch. Modine natáčení v plynárně zdokumentoval ve své knize Deník Olověné vesty. Během scén ze základního výcviku měl Modine s ostatními rekruty vydržet tvrdost mariňáckého výcviku, včetně Ermyho křičící na ně deset hodin denně během natáčení scén z ostrova Parris Island. Kvůli zajištění autentičnosti reakcí herců nesměli nacvičovat společně s Ermeym.[8] Navíc kvůli kontinuitě filmu si museli nechat každý týden oholit hlavy.[22]

V průběhu natáčení měl Ermey autonehodu, zlomil si všechny žebra na jedné straně a na čtyři a půl měsíce nebyl schopen hrát.[18] Scéna s Kovbojovou smrtí ukazuje v pozadí budovu, která připomíná sochu slavného vetřelce z Kubrickova filmu 2001: Vesmírná odysea. Kubrick tuto podobnost označil jako mimořádnou náhodu.[18]

Témata

Hudba

Vydání

Rozpočet a tržby

Domácí vydání

Kritika

Ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Full Metal Jacket na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Full Metal Jacket [online]. British Board of Film Classification, rev. 2015-01-14. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Full Metal Jacket (1987) [online]. British Film Institute, rev. 2011-10-20. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Full Metal Jacket (1987) [online]. Box Office Mojo, rev. 2011-08-1. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b The trauma of being a Kubrick Marine [online]. The New York Times, rev. 2009-04-30. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Stars who lose and gain weights for movie roles [online]. Fox News Channel, rev. 2011-10-23. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Additional Materials [DVD]. (Full Metal Jacket Blu-Ray DVD). 
  7. ↑ a b c d e f C'VULLIAMY, Ed. It ain't over till it's over [online]. The Observer, 2000-07-16, rev. 2007-10-11. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l LOBRUTTO, Vincent. Stanley Kubrick. [s.l.]: Donald I. Fine Books, 1997. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d CLINES, Francis. Stanley Kubrick's Vietnam [online]. The New York Times, 1987-06-21, rev. 2007-10-11. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c d ROSE, Lloyd. Stanley Kubrick, At a distance [online]. The Washington Post, 1987-06-28, rev. 2007-10-11. Dostupné online. 
  11. ↑ LEWIS, Grover. The Several Battles of Gustav Hasford [online]. Los Angeles Times Magazine, 1987-06-28, rev. 2007-10-11. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c CARLTON, Bob. Alabama Native wrote the book on Vietnam Film [online]. The Birmingham News, rev. 2007-10-11. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Jenkins 1997, str. 128
  14. ↑ Jenkins 1997, str. 123
  15. ↑ Jenkins 1997, str. 124
  16. ↑ a b Jenkins 1997, str. 146
  17. ↑ Jenkins 1997, str. 147
  18. ↑ a b c d e f CAHILL, Tim. The Rolling Stone Interview [online]. Rolling Stone, 1987, rev. 207-10-11. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ EPSTEIN, Dan. Antony Michael Hall from The Dead Zone – Interview [online]. Underground Online, rev. 2009-08-12. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Bruce Willis: Playboy interview [online]. Playboy, rev. 2010-07-28. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ WATSON, Ian. Plumbing Stanley Kubrick [online]. Playboy, rev. 2007-10-11. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ LINDFIELD, Susan. The Gospel According to Matthew [online]. American Film, rev. 2007-10-11. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • BAXTER, John. Biografie Stanleyho Kubricka. [s.l.]: HarperCollins, 1997. ISBN 978-0-00-638445-8. (anglicky) 
  • DUNCAN, Paul. Kompletní seznam filmů Stanleyho Kubricka. [s.l.]: Taschen GmbH, 2003. ISBN 978-3836527750. (anglicky) 
  • JENKINS, Greg. Stanley Kubrick a tajemství adaptace: Tři novely, tři filmy. [s.l.]: McFarland, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-3097-0. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Filmy režírované Stanley Kubrickem
Krátké filmy
Day of the Fight (1951) • Flying Padre (1951) • The Seafarers (1953)
50. léta
Strach a touha (1953) • Vrahův polibek (1955) • Zabíjení (1956) • Stezky slávy (1957)
60. léta
Spartakus (1960) • Lolita (1962) • Dr. Divnoláska (1964) • 2001: Vesmírná odysea (1968)
70. léta
80. léta
Osvícení (1980) • Olověná vesta (1987)
90. léta
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Polda18/Pískoviště/Olověná_vesta&oldid=12233550“