Svazenka vratičolistá
 Svazenka vratičolistá | |
|---|---|
 Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brutnákotvaré (Boraginales) |
| Čeleď | brutnákovité (Boraginaceae) |
| Rod | svazenka (Phacelia) |
| Binomické jméno | |
| Phacelia tanacetifolia Benth., 1834 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je nenáročná, jednoletá, středně vysoká, modrofialově kvetoucí bylina, druh ze širokého rodu svazenka. V české přírodě příležitostně vyrůstá několik druhů svazenek, tento neofyt zjištěný již v roce 1891 je nejběžnějším. Záměrně se vysévá buď na pole jako pícnina, nebo jako okrasná rostlina do zahrad.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Tato příjemně vonící rostlina pochází ze Severní Ameriky, ze států Nové Mexiko, Oklahoma a Texas ve Spojených státech amerických a ze severních oblastí Mexika (Aguascalientes, Chihuahua, Coahuila, Durango, Nuevo León, Sonora, Tamaulipas a Zacatecas). Se začátkem kolonizace Ameriky byla dovezena do Evropy jako nenáročná, ozdobná rostlina, kde se postupně úmyslně a v teplých oblastech i samovolně rozšiřovala. Byla zavlečena i do Austrálie a na Nový Zéland.[1][2]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Rostlina nejlépe roste na půdách lehkých, propustných, hlinitopísčitých s dostatkem humusu a vápníku. Nesnáší půdy trvale zamokřené nebo kyselé, optimální pH je 6,5 až 7,2. Pro dobré kvetení požaduje teplé stanoviště a plné oslunění, dobře snáší letní sucho.
Jednoletá rostlina, která po dozrání semen usychá. Na jaře se vysévá po jarních mrazících a vyznačuje se rychlým růstem i včasným kvetením. Po vyklíčení ze semene rychle narůstá, kvést začíná již za 55 až 60 dnů po vysetí. Rozmnožuje se semeny, která po dozrání z rostliny opadají a obvykle ještě téhož roku vyklíčí. Ve Střední Evropě však semenáče většinou zimu nepřežijí a zmrznou, proto se ve volné přírodě rozšiřuje jen málo a nezaplevelují pole.[1][3][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Křehká bylina s lodyhou přímou, nevětvenou nebo jen v horní části, která může vyrůst až do výše 80 cm, vespod bývá lysá a v horní části žláznatě chlupatá. Střídavé lodyžní listy jsou obvykle přisedlé nebo krátce řapíkaté, u báze poloobjímavé, v obryse podlouhlé nebo vejčité, jsou dlouhé 2 až 10 cm a široké 0,5 až 2 cm, dvojitě nepravidelně peřenosečné a oboustranně štětinovitě chlupaté.
Oboupohlavné, až 1 cm velké květy na krátkých stopkách vytvářejí čtyřiceti až sedmdesátičetné svinuté dvojité vijany. Kolovitá koruna je tvořena pěti vespod srostlými lístky světle modré, modrofialové, řídce i bílé barvy. Pětičetný, zelený, hluboce dělený kalich má chlupaté lístky stejně dlouhé jako koruna. V květu je pět z koruny vyčnívajících tyčinek s fialovými nitkami, které nesou purpurově červené prašníky s neobvyklým modrým pylem. Ze dvou plodolistů vytvořený semeník má na vrcholu rozdvojenou čnělku a okolo něj je nektárium. Květy na rostlině postupně vykvétají po dobu asi šesti týdnů, opylovány jsou hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 22.
Plody jsou šedohnědé, hladké, dvoupouzdré, široce vejčité tobolky obsahující dvě až čtyři semena. Tobolky dlouhé 4 mm a široké 3 mm mají zřetelný pozůstatek po blizně, na bocích dvě žebra a jsou obaleny ve vytrvalém, chlupatém kalichu. Semena jsou šedá nebo hnědá, oválná, na hřbetě vypouklá a na břiše plochá, osemení mají vroubkovaná a jsou dlouhá asi 2,5 mm a široká 1,5 mm. Hmotnost tisíce semen je 2,5 gramů.[1][3][4][5][6]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Svazenka vratičolistá bývá pěstována jako pícnina, zelené hnojení, květina nebo jako medonosná rostlina. Její píce je pouze průměrná, při zavadání mírně hořkne a musí se sklízet ještě před květem, pak lodyhy dřevnatí. Tím ovšem rostlina ztrácí možnost současně posloužit i jako potrava včelám. Pro rychlý růst, křehké lodyhy, množství drobných lístků a husté, měkké kořeny je vhodná jako letní meziplodina na píci nebo na zelené hnojení, které potlačuje plevel a po kterém se zlepšuje kvalita půdy. Pro co nejrychlejší růst a tvorbu nadzemní i podzemní hmoty jsou v ČR doporučovány vyšlechtěné odrůdy 'Lisette', 'Větrovská', 'Protana', 'Promoce' a 'Meva'. Rostliny jsou citlivé na herbicidy.
Květy produkují velké množství nektaru, který obsahuje až 40 % cukrů a proto bývají rostliny někdy vysévány na pole nedaleko úlů a po odkvětu se zaorají. Pro nenáročnost, schopnost vzcházet i v suchých podmínkách, dlouhou dobu kvetení a přitažlivost pro včely i motýly bývá svazenka vratičolistá pěstována i na záhonech v okrasných zahradách, pro prodloužení doby kvetení se doporučuje vysévat semena v třítýdenních intervalech.[3][4][7]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rašící semenáč -
Pole se svazenkou vratičolistou -
Květenství před rozkvětem
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d MÖLLEROVÁ, Jana. BOTANY.cz: Svazenka vratičolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.11.2007 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Phacelia tenacetifolia [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c SKLÁDANKA. Multimediální učební texty: Svazenka vratičolistá [online]. Ústav výživy zvířat, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c VACH, Milan; HABERLE, Jan; PROCHÁZKA, Jaromír et al. Pěstování strniskových meziplodin [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 2009 [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-22. ISBN 978-80-87011-26-3.
- ↑ AtlasRostlin.cz: Svazenka vratičolistá [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-02-21]. Dostupné online.
- ↑ BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Facélia vratičkolistá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2017-02-21]. S. 15–16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-22. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)
- ↑ Finland Nature and Species: Phacelia tanacetifolia [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svazenka vratičolistá na Wikimedia Commons 
Taxon Phacelia tanacetifolia ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření svazenky vratičolisté v ČR
