Zmijovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Zmijovití

chřestýš venezuelský
chřestýš venezuelský
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: Šupinatí (Squamata)
Podřád: Hadi (Serpentes)
Čeleď: Zmijovití (Viperidae)
Podčeledi

Zmijovití (Viperidae) jsou nejvýše postavenou skupinou. Jsou vybaveni jedovými zuby, někteří mají tepločivné jamky mezi očima a nozdrami. Ve srovnání s jinými hady se dokážou lépe vyrovnat s podmínkami chladného klimatu, proto se vyskytují v oblastech různého klimatu a různé nadmořské výšky.

V České republice se přirozeně vyskytuje jediný zástupce této čeledi, jedovatá zmije obecná - jeden z nejčastějších druhů ze zmijovitých na světě, jediný jedovatý had v severozápadní Evropě.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Většina těchto hadů má krátké zavalité tělo, širokou trojúhelníkovou hlavu a drsné zuby sklápějící se dozadu na patro - mají nejdokonalejší typ chrupu, tzv. solenoglyfní. Na jedové žlázy jsou napojeny dlouhé duté jedové zuby v přední části čelistí. Zmijovití hadi jsou převážně pomalu se pohybující. Spoléhají na svůj maskovací vzhled - často jsou zbarveni tak, aby splývali s terénem. Na těle mají složité geometrické vzory, které je rozšiřují. Nejmenší zástupci této čeledi dorůstají 20 cm, ti největší pak přes 3,5 metru. Pomocí tepločivných jamek detekují přítomnost kořisti a její vzdálenost. Chřestýši mají na konci ocasu jedinečné varovné zařízení - chřestítko.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Někteří zmijovití hadi kladou vejce, ale většina je živorodá nebo vejcoživorodá. Samice se během dne vyhřívají na slunci, aby urychlili vývoj zárodku ve svém těle. Mnoho druhů se rozmnožuje jednou za dva až tři roky a v mezidobí se vykrmují z důvodu vyrovnání tělesné hmotnosti.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Někteří zmijovití hadi loví kořist ze zálohy, jiní používají pestře zbarvený konec svého ocasu jako vábničku. Na oběť útočí tak, aby zuby pronikly až k životně důležitým orgánům. Jed často obsahuje proteiny rozkládající krvinky, což způsobí vnitřní krvácení. Při uštknutí do kořisti vpravují velké množství jedu, který účinkuje pomalu, smrt oběti nemusí nastat okamžitě.

Taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]

  • Čeleď: zmijovití (Viperidae) - 32 rodů, 231 druhů
    • Podčeleď: Azemiophinae - zmijovci - 1 rod, 1 druh
    • Podčeleď: Causinae - pazmije - 1 rod, 6 druhů
    • Podčeleď: Viperinae - zmije - 12 rodů, 70 druhů
    • Podčeleď: Crotalinae - chřestýšovití - 18 rodů, 154 druhů

[1]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Ateris drsný (Atheris hispidus)
Zmije útočná (Bitis arietans)
Zmije pouštní (Bitis caudalis)
Zmije gabunská (Bitis gabonicus)
Zmije pyramidová (Echis pyramidum)
Zmije růžkatá (Vipera ammodytes)
Zmije rohatá (Cerastes cerastes)
Zmije řetízková (Daboia russelli)
Zmije obecná (Vipera berus)
Chřestýš texaský (Crotalus atrox)
Ploskolebec vodní (Agkistrodon piscivorus)
Ploskolebec plantážní (Calloselasma rhodostoma)
Ploskolebec zakavkazský (Gloydius intermedius)
Křovinář němý (Lachesis muta)
Křovinář ostnitý (Bothriechis schlegelii)
Křovinář sametový (Bothrops atrox)
Křovinář aksamitový (Bothrops asper)
Chřestýš brazilský (Crotalus durissus)
Chřestýš rohatý (Crotalus cerastes)
Chřestýš běloretý (Trimeresurus albolabris)
Chřestýšovec Waglerův (Tropidolaemus wagleri)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=174294

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Viperidae ve Wikimedia Commons

  • Zvíře, z anglického originálu Animal vydaného nakladatelstvím Dorling Kindersley v Londýně roku 2001 přeložil RNDr. Jiří Šmaha, vydala Euromedia Group k. s. - Knižní klub v Praze roku 2002 jako svou 2007. publikaci