Zmijovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Zmijovití

chřestýš venezuelský
chřestýš venezuelský
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: Šupinatí (Squamata)
Podřád: Hadi (Serpentes)
Čeleď: Zmijovití (Viperidae)
Podčeledi

Zmijovití (Viperidae) jsou jednou z nejvýše postavených čeledí hadů. Jsou vybaveni jedovými zuby, někteří mají tepločivné jamky mezi očima a nozdrami. Ve srovnání s jinými hady se dokážou lépe vyrovnat s podmínkami chladného klimatu, proto se vyskytují v oblastech různého klimatu a různé nadmořské výšky. Vyskytují se na všech místech a kontinentech s výjimkou Antarktidy, Austrálie, Nového Zélandu, Irska, Madagaskaru a Havaje.

Do této čeledi hadů patří zmije, chřestýšovití, zmijovci a pazmije. V České republice se přirozeně vyskytuje jediný zástupce této čeledi, jedovatá zmije obecná - jeden z nejčastějších druhů ze zmijovitých na světě, jediný jedovatý had v severozápadní Evropě a také jediný had vyskytující se v oblasti Severního polárního kruhu. Největší i nejtěžší zmijovitý a zřejmě i jedovatý had vůbec je zmije gabunská, druh s nejdelšími jedovými zuby ze všech jedovatých hadů (s délkou 5 centimetrů). Velice dlouhé jedové zuby (přes 3 centimetry) mají však i někteří křovináři rodu Bothrops a chřestýši.

Anatomie[editovat | editovat zdroj]

Většina těchto hadů má krátké zavalité tělo, širokou trojúhelníkovou hlavu a drsné zuby sklápějící se dozadu na patro - mají nejdokonalejší typ chrupu, tzv. solenoglyfní. Na jedové žlázy jsou napojeny dlouhé duté jedové zuby v přední části čelistí. Zmijovití hadi jsou převážně pomalu se pohybující. Spoléhají na svůj maskovací vzhled - často jsou zbarveni tak, aby splývali s terénem. Na těle mají složité geometrické vzory, které je rozšiřují. Nejmenší zástupci této čeledi dorůstají 20 cm, ti největší pak přes 3,5 metru. Oční zorničky po otevření zabírají většinu oka. Spousta druhů je také vybavena vertikálními zorničkami, loví tedy především po setmění. Zmijovití z podčeledi chřestýšovitých pomocí tepločivných jamek detekují přítomnost kořisti a její vzdálenost, dokonce i v naprosté tmě. Chřestýši mají na konci ocasu jedinečné varovné zařízení - chřestítko.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Někteří zmijovití hadi kladou vejce, ale většina je živorodá nebo vejcoživorodá. Samice se během dne vyhřívají na slunci, aby urychlili vývoj zárodku ve svém těle. Mnoho druhů se rozmnožuje jednou za dva až tři roky a v mezidobí se vykrmují z důvodu vyrovnání tělesné hmotnosti.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Někteří zmijovití hadi loví kořist ze zálohy, jiní používají pestře zbarvený konec svého ocasu jako vábničku. Na oběť útočí tak, aby zuby pronikly až k životně důležitým orgánům. Jed často obsahuje proteiny rozkládající krvinky, což způsobí vnitřní krvácení. Při uštknutí do kořisti vpravují velké množství jedu, který účinkuje pomalu, smrt oběti nemusí nastat okamžitě. Jedovaté hryznutí používají také při obraně. Někteří zmijovití však občas nepřítele, včetně člověka, neuštknou, ale pouze kousnou a nevpraví do rány žádný jed. Ten si raději uskladní na lov kořisti. Nicméně je-li člověk uštknut, má šanci na úmrtí.

Taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]

  • Čeleď: zmijovití (Viperidae) - 32 rodů, 231 druhů
    • Podčeleď: Azemiopinae - zmijovci - 1 rod, 1 druh
    • Podčeleď: Causinae - pazmije - 1 rod, 6 druhů
    • Podčeleď: Viperinae - zmije - 12 rodů, 66 druhů
    • Podčeleď: Crotalinae - chřestýšovití - 18 rodů, 151 druhů

[1]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Ateris drsný (Atheris hispidus)
Zmije útočná (Bitis arietans)
Zmije pouštní (Bitis caudalis)
Zmije gabunská (Bitis gabonica)
Zmije pyramidová (Echis pyramidum)
Zmije růžkatá (Vipera ammodytes)
Zmije rohatá (Cerastes cerastes)
Zmije řetízková (Daboia russelli)
Zmije obecná (Vipera berus)
Ploskolebec vodní (Agkistrodon piscivorus)
Ploskolebec plantážní (Calloselasma rhodostoma)
Ploskolebec zakavkazský (Gloydius intermedius)
Křovinář němý (Lachesis muta)
Křovinář ostnitý (Bothriechis schlegelii)
Křovinář sametový (Bothrops atrox)
Křovinář aksamitový (Bothrops asper)
Křovinář žararaka (Bothrops jararaca)
Chřestýš brazilský (Crotalus durissus)
Chřestýš rohatý (Crotalus cerastes)
Chřestýš mohavský (Crotalus scutulatus)
Chřestýš skalní (Crotalus lepidus)
Chřestýš brazilský (Crotalus durissus)
Chřestýš diamantový (Crotalus adamanteus)
Chřestýš mexický (Crotalus basiliscus)
Chřestýš západní (Crotalus atrox)
Chřestýš lesní (Crotalus horridus)
Chřestýš zelený (Crotalus viridis)
Chřestýš tygří (Crotalus tigris)
Chřestýšovec běloretý (Trimeresurus albolabris)
Chřestýšovec mangšanský (Trimeresurus mangshanensis)
Chřestýšovec Waglerův (Tropidolaemus wagleri)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=174294

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zmijovití ve Wikimedia Commons

  • Zvíře, z anglického originálu Animal vydaného nakladatelstvím Dorling Kindersley v Londýně roku 2001 přeložil RNDr. Jiří Šmaha, vydala Euromedia Group k. s. - Knižní klub v Praze roku 2002 jako svou 2007. publikaci