Chřestýšovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chřestýšovití

chřestýš arubský
chřestýš arubský
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: Šupinatí (Squamata)
Podřád: Hadi (Serpentes)
Čeleď: Zmijovití (Viperidae)
Podčeleď: Chřestýšovití (Crotalinae)
Rody

Chřestýšovití (Crotalinae) jsou podčeleď hadů čeledi zmijovitých (Viperidae), obsahující 18 rodů a 154 druhů, včetně poddruhů. Údaje se dle jednotlivé literatury a nových výzkumů liší. Vyskytují se v Americe a jižní a jihovýchodní Asii. Na rozdíl od zmijí mají na hlavě termoreceptory, které mohou zjistit i nepatrné teplotní rozdíly a umožňují jim bezpečně vyhledávat potravu, kterou většinou tvoří teplokrevní obratlovci. Praví chřestýši patří mezi evolučně nejmladší hady. Tvoří velice rozmanitou skupinu hadů, mezi kterými lze najít velké (chřestýš diamantový - až 2,44 m) i malé hady (stěží okolo 50 cm).

Američtí zástupci rodu Crotalus (chřestýši) mají na konci ocasu chřestidlo, které dalo název celé skupině. Jsou to zrohovatělé články, které má had na konci ocasu. Při vyrušení třese had ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk, který slouží jako upozornění pro ostatní živočichy, aby se nepřibližovali. Asijští chřestýšovci chřestidlo nemají. Zástupci rodu Sistrurus mají na vrchu hlavy velké, symetrické štítky, naopak hadi z rodu Crotalus mají štítky na hlavě rozpadlé na drobné šupinky.

Některé druhy se často chovají v zajetí a pravidelně se rozmnožují. Často se chová chřestýš brazilský, který dorůstá až 1,5 metru a je velmi krásně zbarvený. Nejčastěji se chovají krásně zbarvené stromové druhy, které dorůstají maximálně do jednoho metru. Jejich toxicita není příliš vysoká, přesto je nutné i u nich dodržovat vysokou opatrnost. Jsou vejcoživorodí a v zajetí se dobře rozmnožují. Zřídka se chovají některé druhy křovinářů ze Střední a Jižní Ameriky a ploskolebci, kteří se vyskytují v Americe, jihovýchodní Asii a jihovýchodní Evropě.

Pohyb[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejčastěji se pohybují tzv. vlněním
  2. U velkých hadů (1,5 m) = přímočaře pomocí břišních štítků
  3. tzv. "tahací harmonika"
  4. postranní posouvání - např. chřestýš rohatý

Taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]

  • Podčeleď: Chřestýšovití (Crotalinae) - 18 rodů, 154 druhů (a další poddruhy)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Crotalinae ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]