Křovinář sametový
 Křovinář sametový | |
|---|---|
 Křovinář sametový | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď | chřestýšovití (Crotalinae) |
| Rod | Bothrops |
| Binomické jméno | |
| Bothrops atrox (Linné, 1758) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křovinář sametový (Bothrops atrox) je jeden z nejnebezpečnějších jedovatých hadů Jižní Ameriky. Patří do čeledi chřestýšovitých. Podobně jako většina jeho příbuzných je živorodý. V některých oblastech Jižní Ameriky jde o nejhojnějšího jedovatého hada a má na svědomí nejvíce uštknutí, která často končí smrtelně. Je znám pod domorodými jmény labaria (z portugalštiny) či šušupi (z indiánského jazyka tupí).
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tento had se vyskytuje v deštných pralesích severní poloviny Jižní Ameriky, zejména v oblasti Amazonie. Prostředí si příliš nevybírá a nevadí mu ani blízkost člověka. Jeho biotopem jsou deštné pralesy, ale také savany a plantáže, kde často přichází do styku s lidmi. Vyskytuje se především na území států Venezuela, Surinam, Peru, Ekvádor a Brazílie
Popis[editovat | editovat zdroj]
Může dorůst délky až 150 cm. Jeho zbarvení je světle hnědé až šedé s tmavě hnědými až černými skvrnami, pruhy či mřížkovitou kresbou. Tato kresba slouží jako ochranné zbarvení a skvěle hada maskuje v jeho obvyklém prostředí – ve vrstvě spadaného listí pod pralesními stromy. Na zploštělé hlavě má typickou kresbu — dva černé proužky, které běží od každého oka ke koutku tlamy. Podobně jako ostatní křovináři (a na rozdíl od pravých chřestýšů) nemá vyvinuté chřestidlo.
Chování[editovat | editovat zdroj]
Je to noční druh. Den tráví v úkrytu či zahrabaný ve vrstvě spadaného listí, odkud po setmění vyráží za potravou. Živí se hlodavci a plazy, mláďata loví ještěrky a žáby. Podobně jako většina chřestýšovitých je i tento druh živorodý. Samice rodí až 30 mláďat, ovšem průměrně jich v jednom vrhu bývá kolem 15. Už od narození jsou nebezpečně jedovatá. Na rozdíl od dospělých, kteří jsou pozemní, mláďata dokáží šplhat po stromech, kde často loví svou potravu – drobné žabky.
Jed[editovat | editovat zdroj]
Jeho jed je hemotoxický, což znamená, že způsobuje rozklad červených krvinek. Jeho uštknutí končí pro člověka bez lékařské pomoci téměř vždy smrtelně a mrtvoly se po uštknutí velmi rychle rozkládají. I pokud uštknutý přežije, často dochází k úplné destrukci zasažené části těla (např. končetiny), která musí být amputována. Pro svou hojnost a častý výskyt na plantážích je patrně nejnebezpečnějším hadem Ameriky, který ročně způsobí nejvíce smrtelných uštknutí.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu křovinář sametový na Wikimedia Commons 
Taxon Bothrops atrox ve Wikidruzích
