Zlatá mládež

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zlatá mládež (francouzsky Jeunesse dorée) je termín, který se poprvé objevil za Velké francouzské revoluce v Paříži jako označení pro mladé muže z prostředí francouzské buržoazie, kteří po Robespierrově pádu (1794) vystupovali jako oponenti jakobínů. Mladí monarchisté pod vedením Louise Marie Stanislase Frérona ozbrojeni holemi vystupovali proti levicovým jakobínům. Jejich bojová píseň Reveil du peuple (Probuzení lidu), jejíž text v roce 1795 vydal Jean-Marie de Saint-Mars Souriguiere, zpívanou na melodii Pierra Graveauxa, dosáhla téměř významu Marseillaisy. Když byla vyhlášena První francouzská republika, mládež obou pohlaví se na znamení nové éry začala oblékat novým způsobem, který byl stavěný na efekt. Převzala dobovou britskou módu, kterou nesmyslnými úpravami exponovala do extrému.

Označení se objevilo ve filmech z 50. let jako ztělesnění sociálně nezodpovědného životního stylu mládeže. Moralizující příběhy nejčastěji tematizovaly nesmyslnost života v zahálce. Ve filmu Les tricheurs (Marcel Carné, 1958) se točí život skupiny dospívajících kolem nicnedělání, uvolněné sexuality a zločinů z nudy, dokud jeden z nich nezahyne ve sportovním autě. Také snímek Federica Felliniho Sladký život (1960) filmová kritika přiřazuje k filmům zobrazujícím bezvýznamný, na potěšení orientovaný život mládeže v Římě.[1]

V současnosti termín zlatá mládež může označovat i mladé lidi z bohatých rodin, často ve velkých městech.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeunesse dorée na německé Wikipedii.

  1. Recenze filmu
  2. Naše zlatá mládež, ihned.cz