Zdraví

Zdraví může být definováno jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balance (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav balance s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s možností růstu). Zdraví též značí dobré vyhlídky na trvající přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady". Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou.^[zdroj?] Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou).^[zdroj?]

V programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 (Health for All, HFA), který byl přijat v roce 1977, se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život. Tím přestalo být zdraví cílem samo o sobě a stalo se prostředkem k realizaci harmonického vývoje člověka. V novém programu WHO Zdraví pro všechny v 21. století (HFA 21, Zdraví 21), který byl přijat v roce 1999 a přináší definici zdraví, která z praktických důvodů vymezuje zdraví jako „snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a poruch a nárůst pociťované úrovně zdraví“. Dokument též mluví o zdravotním potenciálu jako o nejvyšším stupni zdraví, kterého může jednotlivec dosáhnout. Potenciál zdraví každého člověka je určován možností starat se o sebe a o druhé a jeho schopností samostatně se rozhodovat a uchovat si kontrolu nad svým životem. Společnost má vytvářet podmínky k tomu, aby lidé mohli potenciál zdraví uplatnit.

Klíčové faktory pro zdraví

Lidské zdraví je nepředstavitelně složitý mechanismus, podmíněný miliony různých struktur a dějů, jejich vzájemných vztahů a vazeb, které mají schopnost se měnit, zanikat a opět se obnovovat. Co všechno naše zdraví ovlivňuje, nikdo ještě nevyčíslil a zřejmě ani tak do budoucna neučiní, ale přesto bylo prokázáno, že naše zdraví ovlivňuje nespočet faktorů, které lze ale seskupit do čtyř hlavních kategorií. Faktory životního a pracovního prostředí (znečištění, klimatické podmínky, výskyt různých materiálů a předmětů, potravinový řetězec ap.) ovlivňují zdraví jednotlivce z cca 15-20%, genetické faktory (vrozené vady, pohlaví, úroveň intelektu ad.) z asi 10-15% , faktory související s životním stylem (sportování, sexuální chování, úroveň vzdělání, spotřební chování, životní úroveň, zvládání stresu, výživa a s ní spojená obezita atd.) jsou zodpovědné za 50% a kvalita a dostupnost zdravotní péče se podílí zhruba 10-15%. Převážná část rizik, která naše zdraví ohrožují, přicházejí ze způsobu života a my sami tato rizika  můžeme ovlivnit, říkáme že to jsou faktory ovlivnitelné. Určitou část rizik tvoří faktory, které ovlivnit nemůžeme jako např. věk ( s přibývajícím věkem riziko stoupá), pohlaví (některé nemoci jsou častější u žen, jiné u mužů) a dědičnost (geneticky podmíněná onemocnění).

Světová nerovnost v oblasti zdraví

Mezi vyspělými zeměmi a rozvojovými zeměmi panují obrovské rozdíly v oblasti zdraví. To se projevuje ve střední délce života, která je v řadě zemí subsaharské Afriky jen těsně přes čtyřicet let, zatímco ve vyspělých zemích i více než osmdesát let.

Hlavní faktory negativně ovlivňující zdraví lidí v rozvojových zemích jsou:

• infekční onemocnění jsou příčinou 40 % úmrtí v rozvojových zemích. Nejzávažnějšími z nich jsou:
  • HIV/AIDS - na světě žije více než 40 milionů lidí nakažených virem HIV nebo již s nemocí AIDS. Denně na AIDS umře 8000 lidí. V některých zemích subsaharské a jižní Afriky je nakažena více než čtvrtina populace.
  • malárie - odhaduje se, že akutních případů malárie je na světě zhruba 500 milionů. Více než milion lidí ročně jí podlehne..
  • tuberkulóza - se často vyskytuje společně s HIV/AIDS. Ročně na ni zemře 1,8 milionu lidí.
• podvýživa - způsobuje téměř polovinu všech dětských úmrtí v rozvojových zemích.. Kromě dětí ohrožuje také matky, ale celkově způsobuje nižší odolnost vůči nemocem.
• nedostatek pitné vody a špatné hygienické podmínky - více než miliarda lidí nemá přísup k pitné vodě. Počet úmrtí v důsledku špatné vody a hygieny experti odhadují na dva miliony ročně..
• nedostupné léky a nedostatek lékařů - v řadě rozvojových zemí nedokážě systém zdravotnictví obsloužit všechny potřebné.
  • Léky jsou často pro nemocné příliš drahé (například antiretrovirotika pro léčbu HIV/AIDS). A to i přesto, že Nejméně rozvinuté státy smějí produkovat generika - levnější odvozeniny patentovaných léků.
  • Nedostatek lékařů je velkým problémem zejména v Africe - tam je čtvrtina všech registrovaných onemocnění na světě, ale pouze tři procenta světových lékařů. Situace se navíc na mnoha místech zhoršuje, protože místní lékaři odcházejí za lepšími podmínkami do vyspělých zemí.
  • špatná zdravotnická infrastruktura - tj. vzdálenost nemocnic, poliklinik a nedostatek lékařů je jednou z hlavních příčin vysoké mateřské úmrtnosti v rozvojových zemích.

Odstranit některé z nerovností v oblasti zdraví do roku 2015 si klade za cíl program OSN Rozvojové cíle tisíciletí. Podle všeho se však nepodaří tyto cíle naplnit. Pokud mají být tyto problémy řešeny, je třeba zvýšit úsilí (a vynaložené prostředky) na poli rozvojové spolupráce, a to nejen v oblasti zdravotnictví - v oblasti prevence je totiž důležité například zvyšování gramotnosti, boj proti hladu a chudobě, zajištění dostupné pitné vody a další kroky vedoucí k hospodářskému, společenskému i politickému rozvoji..

Evropská unie dlouhodobě vnímá otázku nerovností ve zdraví jako svou prioritu. Státní zdravotní ústav se účastnil několika projektů v této oblasti a projekt DETERMINE koordinoval. Státní zdravotní ústav navazuje na tyto mezinárodní projekty a implementuje teoretické poznatky do praxe. V období 2015-2016 probíhají projekty PPZ financované MZ ČR - Snižování zdravotních nerovností – podpora zdraví ve vyloučených lokalitách a Podpora zdraví pro osoby s poruchou sluchu.

Odkazy

Související články

• Dlouhověkost
• Lékařství
• Nemoc
• Výživa
• Zdravá délka života
• Zdravotnictví
• Zdravotní tvrzení

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zdraví na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo zdraví ve Wikislovníku
• Téma zdraví ve Wikicitátech
• Kategorie Zdraví ve Wikizprávách

Autoritní data	NKC: ph127590 PSH: 13199 BNF: cb11945860z (data) GND: 4020754-7 LCCN: sh85059518 LNB: 000071248 NLI: 987007553277305171 TDVİA: sihhat