Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště12

Injekční jehla pod mikroskopem

Trypanofobie (z řeckých slov trypano - nebozez nebo vrtat, fobos - strach) je chorobný strach z injekčních stříkaček a jehel, přičemž může představovat závažné zdravotní riziko, neboť některé osoby trpící touto fobií se mohou lékařské péči záměrně vyhýbat a odmítat ji, nicméně dnes již existují možnosti, jak takovým pacientům zákrok „zpříjemnit“ — například před venepunkcí nebo jiným zákrokem můžou zdravotníci pacientům na místo vpichu aplikovat zahřívací anestetickou náplast obsahující směs lidokainu a tetrakainu, což vede k znecitlivění pokožky.

Podle různých odhadů tato fobie může postihovat 15-23 % dospělé světové populace. Je pozoruhodné, že ve státech, kde se používají jednorázové injekční stříkačky s tenkými jehlami, způsobující pacientovi menší bolest, je počet lidí trpících touto fobií menší. Takové jehly jsou využívány např. ve Spojených státech, kde trypanofobií trpí asi 10 % obyvatel. Naopak v postsovětském prostoru, kde se po dlouhou dobu používaly silnější kovové jehly v opakovaně použitelných injekčních stříkačkách, je strach z injekcí vyšší a pohybuje se kolem 20 %. To naznačuje, že tato fobie může úzce souviset s kvalitou lékařské péče v různých zemích.

Příčiny

Strach z injekcí se utváří v dětství, přičemž děti se slabým prahem bolesti a zvýšenou vzrušivostí nervové soustavy jsou k rozvoji fobie náchylnější. Zároveň jsou k fobii náchylné i vnímavější děti s bohatou představivostí nebo se zvýšenou úzkostí. U těchto dětí může být strach způsoben nejen jejich vlastními dojmy z injekcí, ale také fotografiemi, filmy, čtením knih nebo příběhy, které mohou v jedinci vyvolávat intenzivní pocity ohrožení. Paměť sice funguje tak, že nepotřebné informace, které člověk nepoužívá, vymaže, nicméně v podvědomí zůstane jasné spojení mezi injekcí a něčím ohrožujícím či nepříjemným. S tímto někdy souvisí i chování samotných rodičů, kteří své děti vědomě či nevědomě „zastrašují“. Příkladem může být, když jejich dítě odmítá dojíst jídlo nebo chodí přes kaluže a rodiče potom dítěti řeknou, že z tohoto důvodu onemocní a budou s ním muset jít do nemocnice na injekci. Jiní rodiče zase zcela záměrně svým dětem vyhrožují, tj. např. „Když nebudeš poslouchat, zavolám lékaře a ten ti píchne injekci.“ To znamená, že samotní rodiče vytvářejí u dítěte fobii před lékaři a lékařskými zákroky. Děti jsou na svých rodičích závislé a zpravidla jsou ovlivnitelnější než dospělí jedinci, tudíž taková prohlášení v nich mohou podnítit strach, který je bude doprovázet po zbytek jeho života.

Příčiny mohou spočívat i ve špatné zkušenosti, např. neúspěšná injekce, komplikace, hrubost zdravotnického personálu nebo silné jehly. V tomto případě už jen samotná představa injekční stříkačky přímo souvisí s bolestí a neexistuje žádná jiná asociace. Strach z bolesti je obecně obranný mechanismus, avšak u trypanofobů nabývá zcela abnormálních rozměrů.

Obavy trypanofobů

Propíchnutí tkáně

Okamžik propíchnutí je pro trypanofoby obzvlášť děsivý, protože již před zákrokem je provází obavy, že jehla bude tupá a způsobí jim nadměrnou bolest. V ideálním případě by každé zdravotnické zařízení mělo být vybaveno injekčními stříkačkami a jehlami od renomovaných výrobců, kteří vyrábějí výrobky špičkové kvality, nicméně v praxi to však zdaleka není ve všech zemích světa možné.

Vzduch v injekční stříkačce

Trypanofobové mají taktéž obavy z přítomnosti vzduchových bublin v injekčních stříkačkách, konkrétně z toho, že se vzduch dostane do tkání a způsobí vážné zdravotní komplikace nebo dokonce okamžitou smrt, avšak pronikání vzduchu je nebezpečné pouze, pokud proniká do oběhové soustavy v obrovském množství. Jakmile se dostane do svalu, malá vzduchová bublina se okamžitě rozpustí v krvi, přičemž nedochází k žádnému ohrožení zdraví ani života. To znamená, že subkutánní a nitrosvalové injekce nejsou vůbec nebezpečné. Injekci do žíly provádějí pouze profesionální lékaři.

Tvorba hematomu

Strach, že při nesprávném zavedení injekční stříkačky se v místě nepřesného vpichu vytvoří hematom. U hematomu jsou však vážné zdravotní následky vysoce nepravděpodobné.

Sterilita nástrojů

Obavy ohledně nedodržování sterility, která způsobí zánět a vyvine se do abscesu, který bude vyžadovat chirurgický zákrok. Zde taktéž patří strach z přenosu nemocí jako AIDS, hepatitida a podobně.

Zlomení jehly

Úzkosti z obav, že se jehla může zlomit a zůstat v těle, nebo ještě hůře — dosáhne kosti a poškodí ji. Je však důležité si uvědomit, že injekce se obvykle provádí v konkrétních částech lidského těla, které nebyly vybrány náhodou; právě na těchto místech je vyloučen kontakt s kostí během zákroku. Nicméně nekvalitní stříkačka se může opravdu zlomit. Proto je důležité nešetřit a kupovat vysoce kvalitní stříkačky, kontaktovat pouze důvěryhodné lékaře na osvědčené klinice.

Léčba

Pokud se postižená osoba nedokážete vyrovnat s trypanofobií sama, měla by kontaktovat odborníka — psychologa nebo jiného věrohodného terapeuta, kteří používají následující psychoterapeutické techniky:

• Hypnoterapie
• Kognitivně-behaviorální terapie
• Expoziční terapie; pod dohledem odborníka se klient postupně „seznamuje“ s předmětem strachu a konfrontuje ho, a to od malého k velkému. Ze začátku si například jen vezme injekční stříkačku do ruky a podívá se, jak se injekce podává.