Vojtěch Zuman
| Jeho Milost Msgre. Vojtěch Zuman | |
|---|---|
| Čestný kanovník litoměřické kapituly | |
.jpeg) Mons. Vojtěch Zuman | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 1. září 1813 Bělá pod Bezdězem |
| Kněžské svěcení | 15. října 1814 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1792 |
| Místo narození | Bělá pod Bezdězem České království |
| Datum úmrtí | 5. února 1873 (ve věku 80–81 let) |
| Místo úmrtí | Chorušice Rakousko-Uhersko |
| Národnost | česká |
| Povolání | katolický kněz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch Zuman (15. dubna 1792 Bělá pod Bezdězem[1] – 5. února 1873 Chorušice[2]) byl český římskokatolický kněz, spisovatel, pedagog, církevní historik a čestný kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.
Život
[editovat | editovat zdroj]Děkan v Chorušicích u Mělníka Zuman byl českým národním buditelem, který se zasloužil o školství vedené v českém jazyce. 1. září 1813 byl vysvěcen na jáhna v Bělé pod Bezdězem. Dne 15. října 1814 byl vysvěcen na kněze a stal se kaplanem v Chorušicích. 12. července 1820 se stal administrátorem v Čížové. 16. června 1821 farářem ve Vysoké. 27. května 1825 se stal tajemníkem biskupského vikariátu. Od 6. prosince 1826 byl administrátorem mělnického vikariátu. Dne 26. dubna 1827 se stal děkanem v Chorušicích a skutečným vikářem.[3]
V Chorušicích u Mělníka psal své homiletické promluvy a církevně-historické spisy. Jako pedagog prosazoval výuku v českém jazyce oproti germanizačním snahám. Doplnil knihovny škol, které mu jako školnímu mělnickému dozorci podléhaly, o značné množství českých knih. Za svou činnost byl papežem oceněn titulem papežský komoří. Dále byl jmenován biskupským vikářem, konzistorním radou a čestným kanovníkem litoměřické kapituly. Stal se čestným občanem Mělníka, Bělé pod Bezdězem, Sudoměře, Doubravic a Kovánce.
V roce 1855 se stal v Košticích nad Ohří kaplanem lokálie a v roce 1856 zde prvním farářem po kanonickém zřízení farnosti.
Jeho pohřeb v roce 1873 se stal manifestací zástupců českého národa, kteří mu vzdali upřímný hold.
Homiletické promluvy
[editovat | editovat zdroj]- Řeč, držená při kanownické biskupské wisitacj w Chorušicjch, dne 25. čerwna 1838., ČKD, 1839/1, s. 96-108
- Primičnj kázanj, ČKD, 1841/2, s. 242-263,
- Na den na nebe wzetj blahoslawené Panny Marie, ČKD, 1843/3, s. 503-520
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Bělá pod Bezdězem
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Chorušice
- ↑ Životopisná data
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HNOJEK, Antonín Vojtěch: Vděčnost a úcta,... Pánu Vojtěchu Zumanovi,..., ČKD, 1848/4, s. 181-185
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Zuman na Wikimedia Commons - portrét Vojtěcha Zumana Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Vojtěch Zuman na společném listu čestných kanovníků Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
- Depositum katolické teologické fakulty
