Vodní nádrž
Vodní nádrž je vodohospodářská stavba k dlouhodobějšímu zadržení vody (například rybník, rybniční soustava, příkladem třeba Ratajské rybníky) nebo vzniklá přírodními poměry v krajině jako přírodní jezero (například Černé jezero). Jezerem je označeno v mnoha případech i tzv. umělé jezero vzniklé výstavbou přehradní hráze na vodním toku (například vodní nádrž Seč). Vodní nádrže plní obecně funkci přirozeného nebo dočasného zadržení (retence) vody v krajině.
Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona, podle kterého náleží mezi stavby sloužící ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem o vodách.[1]
V případě pochybností co je a není vodním dílem rozhoduje příslušný vodoprávní úřad, kterými jsou většinou odbory životního prostředí a zemědělství státní správy.[2]
Funkce vodních nádrží
- zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely:
- pitná voda (vodárenské nádrže)
- závlahová
- technologická
- protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích)
- nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších období vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok
- ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek)
- zdroj elektrické energie z vodních elektráren
- dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění
- rekreační
- rybochovná
Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí. Vodní nádrže jsou také prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě.
Členění nádrže
Vlastní prostor nádrže je rozčleněn na (popsáno postupně ode dna):
- prostor stálého nadržení
- akumulační (zásobní) prostor – v období s vyššími průtoky (v ČR na jaře) se v něm hromadí požadovaná zásoba vody, která se v dalším období postupně využívá. Požadované množství může být různé podle období (zimní a letní režim). Zásobní prostor lze před povodní prázdnit jen tehdy, bude-li ho možno během povodně opět naplnit na minimální hladinu zásobního prostoru – rozhoduje se na základě předpovědi.
- retenční (ochranný) prostor – plní se jen za povodňových stavů
- ovladatelný – mezi hladinou zásobního prostoru a přelivnou hranou
- neovladatelný – určen výškou přepadu přes přelivnou hranu
Akumulační součinitel vodní nádrže se určí jako poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku v přehradním profilu.
Malé vodní nádrže
Za malé vodní nádrže jsou podle české normy ČSN 75 2410 považovány nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň hluboké nejvýš 9 m.[3]
Rozdělení malých vodních nádrží dle účelu: závlahové, rybochovné, retenční, rekreační, dočišťovací, požární, krajinotvorné aj.
Rozdělení způsobu přivádění vody:
- průtočné
- neprůtočné – obtokové, boční, hrázové
Vodní nádrže v Česku
Většina českých vodních nádrží je víceúčelová, základní funkcí je zpravidla akumulace vody. Vodní nádrže se sdružují do soustav, nejvýznamnější českou soustavou je Vltavská kaskáda.
Specifickým typem vodních nádrží v Česku a některých okolních státech jsou klausy, které při vypuštění umožňovaly plavení dřeva z horských oblastí.
Odkazy
Reference
- ↑ Povodí Labe, státní podnik České republiky. Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) [online]. [cit. 2017-05-02]. Vodní díla: § 55 zákona o vodách. Dostupné online.
- ↑ Vodárenský informační portál [online]. [cit. 2017-05-02]. Odkazy lze na publikovaný obsah odkazovat bez předchozího souhlasu provozovatele informačního zdroje.. Dostupné online.
- ↑ http://www.technicke-normy-csn.cz/technicke-normy/26084-nahrady-752410-csn-75-2410.html
Literatura
- PATERA, Adolf: Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0