Vodní nádrž

Vodní nádrž Letovice

Vodní nádrž je vodohospodářská stavba k dlouhodobějšímu zadržení vody (například rybník, rybniční soustava, příkladem třeba Ratajské rybníky) nebo vzniklá přírodními poměry v krajině jako přírodní jezero (například Černé jezero). Jezerem je označeno v mnoha případech i tzv. umělé jezero vzniklé výstavbou přehradní hráze na vodním toku (například vodní nádrž Seč). Vodní nádrže plní obecně funkci přirozeného nebo dočasného zadržení (retence) vody v krajině.

Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona, podle kterého náleží mezi stavby sloužící ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem o vodách.

V případě pochybností co je a není vodním dílem rozhoduje příslušný vodoprávní úřad, kterými jsou většinou odbory životního prostředí a zemědělství státní správy.

Funkce vodních nádrží

• zásobní funkce – zdroj vody pro různé účely:
  • pitná voda (vodárenské nádrže)
  • závlahová
  • technologická
  • protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích)
• nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších období vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok
• ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek)
• zdroj elektrické energie z vodních elektráren
• dopravní – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění
• rekreační
• rybochovná

Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí. Vodní nádrže jsou také prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě.

Členění nádrže

Vlastní prostor nádrže je rozčleněn na (popsáno postupně ode dna):

• prostor stálého nadržení
• akumulační (zásobní) prostor – v období s vyššími průtoky (v ČR na jaře) se v něm hromadí požadovaná zásoba vody, která se v dalším období postupně využívá. Požadované množství může být různé podle období (zimní a letní režim). Zásobní prostor lze před povodní prázdnit jen tehdy, bude-li ho možno během povodně opět naplnit na minimální hladinu zásobního prostoru – rozhoduje se na základě předpovědi.
• retenční (ochranný) prostor – plní se jen za povodňových stavů
  • ovladatelný – mezi hladinou zásobního prostoru a přelivnou hranou
  • neovladatelný – určen výškou přepadu přes přelivnou hranu

Akumulační součinitel vodní nádrže se určí jako poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku v přehradním profilu.

Malé vodní nádrže

Za malé vodní nádrže jsou podle české normy ČSN 75 2410 považovány nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň hluboké nejvýš 9 m.

Rozdělení malých vodních nádrží dle účelu: závlahové, rybochovné, retenční, rekreační, dočišťovací, požární, krajinotvorné aj.

Rozdělení způsobu přivádění vody:

• průtočné
• neprůtočné – obtokové, boční, hrázové

Vodní nádrže v Česku

Většina českých vodních nádrží je víceúčelová, základní funkcí je zpravidla akumulace vody. Vodní nádrže se sdružují do soustav, nejvýznamnější českou soustavou je Vltavská kaskáda.

Specifickým typem vodních nádrží v Česku a některých okolních státech jsou klausy, které při vypuštění umožňovaly plavení dřeva z horských oblastí.

Odkazy

Literatura

• PATERA, Adolf: Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0

Související články

• Jezero
• Přehradní hráz
• Přehradní nádrž
• Rybník
• Rybniční soustava
• Splavovací nádrž
• Seznam českých přehrad

Autoritní data	NKC: ph116605 PSH: 12060 BNF: cb119771724 (data) GND: 4189256-2 LCCN: sh85113074 NLI: 987007533923005171 PLWABN: 9810548226305606