Václav Vřesovec z Vřesovic

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Vřesovec z Vřesovic
Erb pánů z Vřesovic
Erb pánů z Vřesovic
Narození1532
Úmrtí19. července/18. června 1583
RodPáni z Vřesovic
OtecVilém z Vřesovic na Doubravské hoře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Vřesovec z Vřesovic (latinsky Wrzesovecius; 1532 – 19. července/18. června 1583) byl český rytíř, rada komorního soudu a humanista z rodu pánů z Vřesovic.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1532[1] jako syn rytíře Viléma z Vřesovic na Doubravské hoře. Jeho bratrem byl Volf z Vřesovic na Teplicích, nejvyšší zemský písař Českého království. Václavova manželka se jmenovala Alžběta a byla dcerou Valentina Schenka ze Schenku.[2]

Studoval ve Wittenbergu a poté se stal radou komorního soudu a komorníkem arcivévody Ferdinanda II., jenž byl v letech 1547–1567 královským místodržícím v českých zemích. Účastnil se různých poselství v záležitostech císaře Maxmiliána II. i císaře Rudolfa II.[3] Byl horlivým luteránem a odpůrcem jednoty bratrské, kterou podezříval z kalvinismu.[3] Se zálibou pěstoval učenou literaturu a dopisoval si s humanistickým básníkem Tomášem Mitisem.[1] Zabýval se též alchymií a Václav Březan ho označil za předního patrona tehdejších alchymistů.[4]

Snad roku 1579 založil Václav Vřesovec svou soukromou tiskárnu v Praze, o čemž se zmínil Prokop Lupáč z Hlaváčova. U blíže neznámého tiskaře si Vřesovec objednal tisk vlastního překladu díla s názvem Křesťanské potřebné a pobožné napomenutí o nastávajícím zřetedlném hněvu … Pána Boha. Z literární činnosti Václava Vřesovce se dále zachovaly česky psané náboženské písně a i traktáty, jež vytvořil ve spojitosti s jednáním o České konfesi.[5] Tři roky po smrti císaře Maxmiliána II. dal Českou konfesi vytisknout (1579), což rozhněvalo císaře Rudolfa II. natolik, že ho zbavil úřadu. Poslední roky života prožil v ústraní.[3]

Vřesovec také vlastnil na Malé Straně knihovnu, v níž shromažďoval četné texty, jejichž počet přesáhl 500, včetně spisů Tadeáše Hájka z Hájku či Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Vřesovec nakonec knihovnu odkázal malostranskému radničnímu úřadu a svěřil mu i částku určenou na její udržování. Knihovna během času zanikla,[3] byla však v roce 1784 objevena v bednách v odlehlém sklepení během rekonstrukce budovy zrušené malostranské radnice.[6] Stala se pak součástí pražské univerzitní knihovny.[3]

Václav Vřesovec z Vřesovic zemřel v roce 1583, denní datum však není udáváno jednotně. Zatímco Prokop Lupáč či Bartoloměj Paprocký datovali úmrtí Václava Vřesovce k 19. červenci, Daniel Adam z Veleslavína nebo Tomáš Mitis z Limuz uvádějí 18. červen. K druhému datu se též přiklání historici Josef Hejnic a Jan Martínek.[2] Pochován byl v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně a jeho hrob byl ozdoben epitafem od Tomáše Mitise.[3] Děti neměl, manželka Alžběta zesnula okolo roku 1597.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 26. V Praze: J. Otto, 1907. 1077 s. Dostupné online. cnb000277218. S. 1024. 
  2. ↑ a b HEJNIC, Josef; MARTÍNEK, Jan. Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě = Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae 5. S-Ž. Praha: Academia, 1982. 630 s. ISBN 978-80-200-1986-8. S. 548. 
  3. ↑ a b c d e f JIREČEK, Josef. Dějiny literatury české. Díl I, Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku, ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Svazek 2. M–Ž. V Praze: Nákladem B. Tempského, 1876. 392 s. cnb000781347. Heslo „z Vřesovic a na Byšicích Václav", s. 337–339. 
  4. ↑ BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. Svazek 1. Praha: Svoboda, 1985. 905 s. cnb002831823. S. 283–284. 
  5. ↑ VOIT, Petr. Václav Vřesovec z Vřesovic – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2021-09-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ MÁLEK, Rudolf; PETRTÝL, Miroslav. Knihy a Pražané: 500 let knižní kultury v Praze: Adresář knihoven, nakl. a knižních prodejen. Praha: Orbis, 1964. 434 s. S. 19. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJNIC, Josef; MARTÍNEK, Josef. Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě = Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae 5. S-Ž. Praha: Academia, 1982. 630 s. ISBN 978-80-200-1986-8. 
  • VOLF, Josef. Knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic. Praha: Vítězslav Jan Tachecí, 1937. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Vřesovec_z_Vřesovic&oldid=22864068“