Tadeáš Hájek z Hájku
Tadeáš Hájek z Hájku, latinským jménem Thaddaeus Hagecius ab Hayek či Thaddeus Nemicus (1. prosince 1525, Praha – 1. září 1600, Praha) byl český renesanční přírodovědec - astronom, matematik, alchymista a osobní lékař císaře Rudolfa II.
Obsah |
Život [editovat]
Tadeáš Hájek byl synem Šimona Hájka (asi 1485 – 1551), potomka staré české rodiny. Roku 1554 jej Ferdinand I. povýšil do šlechtického stavu, Maxmilián I. jej roku 1571 pasoval na rytíře. Třikrát se oženil a měl tři syny a jednu dceru.
Hájek bydlel v dnes již zbořeném domě U zlatého koníčka v současnosti zvaném U červeného srdce.
Rudolf II. potřeboval na svém dvoře někoho, kdo by se stal arbitrem elegance a váženosti a kdo by podával reference, doporučení a také odmítnutí alchymistům, kteří pracovali v pražských laboratořích. Stal se jím Tadeáš Hájek. Jako řiditel alchymistických dílen musel čelit Hájek různým podvodníkům a starat se o správný chod práce. Mimo to také vědecky pracoval a napsal několik knih. Mezi ně hlavně patří spis „O kometách“.
Napsal ale také učené pojednání O pivu (De cerveceria), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace.
V letech 1548 až 1549 přednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stal roku 1551. Roku 1554 studoval v Bologni medicínu, poté přešel do Milána, kde poslouchá přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrátil do Prahy. Na univerzitě přednášel matematiku a astronomii až do roku 1558. Později se věnoval lékařské praxi. Byl osobním lékařem císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájkův popud byl do Prahy pozván Tycho Brahe, se kterým Hájka poutalo přátelství. Hájek byl ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby.
Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae. Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. Roku 1572 uveřejnil svá pozorování supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeja. Působil též jako překladatel do češtiny (přeložil několikasetstránkový herbář).
Zajímavosti [editovat]
- Jméno Tadeáše z Hájku bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
- Po Hájkovi je pojmenován měsíční kráter Hagecius [1][2] a planetka 1995 Hajek.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- SMOLÍK, Josef. Mathematikové v Čechách od založení university Pražské až do počátku tohoto století. Praha : [s.n.], 1864. Dostupné online. - kapitola Tadeáš Hájek z Hájku, s. 57-77.
- Zdeněk Horský: Koperník a České země - soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě, ISBN 978-80-87378-87-8
Reference [editovat]
- ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Hagecius, s. 176/75.
- ↑ Crater Hagecius on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)
