Václav Pohl (1818)
| Václav Pohl | |
|---|---|
 Václav Pohl (cca 1880) | |
| Narození | 18. září 1818 Plasy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. ledna 1893 (ve věku 74 let) Kewaunee, Wisconsin  USA |
| Místo pohřbení | Český národní hřbitov v Chicagu |
| Národnost | česko-americká |
| Povolání | osadník, řezbář a spolkový činovník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Pohl (anglicky Wenzel Pohl, 18. září 1818 Plasy[1] – 23. ledna 1893 Kewaunee, Wisconsin[1]) byl česko-americký řezbář, kolonista, podnikatel a spolkový činitel. Roku 1850 se stal předsedou českého krajanského spolku v New Yorku, po jeho zániku se pak roku 1854 v St. Louis podílel na založení Česko Slovanské Podpůrné Společnosti (ČSPS, anglicky Czech-Slovak Protective Society). Žil na vícero místech v USA, posléze se usadil v Kewaunee ve Wisconsinu, kde provozoval hostinec.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Plasích severně od Plzně v západních Čechách. Vyučil se řezbářem a krátce pak pracoval v Plzni,[2] odkud se pak přesunul do Prahy. Zde se zapojil do českého vlasteneckého hnutí, mj. se stal členem spolku Svornost založeného Karlem Havlíčkem Borovským. Po revolučních událostech roku 1848 a 1849 v Rakouském císařství, zejména pak Pražského červnového povstání, kterého se patrně sám aktivně se zbraní v ruce účastnil, se rozhodl z monarchie emigrovat do Spojených států.
New York[editovat | editovat zdroj]
Se svým bratrem Vojtěchem absolvoval plavbu z Evropy do přístavu New York. Zde se usadil a zpočátku pracoval jako řezbář a mlékař. Začal používat anglickou podobu svého křestního jména, Wenzel.[3] Záhy se začal angažovat ve vznikající české komunitě, jejímž zdejším členem byl tehdy také Vojta Náprstek.[4] Účastnil se rovněž spolu s ním a dalšími iniciativy o vznik českého krajanského spolku, jednoho z vůbec prvních krajanských sdružení v USA. Po organizačních třenicích mezi českými krajany, především kvůli tlakům mezi katolíky, evangelíky a svobodomyslnými, spolek nakonec roku 1850 v New Yorku vznikl pod názvem Česko Slovanský Podpůrný Spolek. Ten měl za cíl organizovat společenský život česky mluvící americké komunity či poskytovat finanční a materiální pomoc krajanům v existenčních problémech. Pohl byl zvolen jeho předsedou, místopředsedou pak Ondřej Hubáček, pokladníkem František Červený, tajemníkem Josef Čilinský a knihovníkem Vojta Náprstek. Činnost spolku byla však po dvou letech ukončena.
Česko Slovanská Podpůrná Společnost[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku 1852 odešel Pohl dále na americký Středozápad a posléze se usadil v St. Louis ve státě Missouri, kde si otevřel bylinkářství. I zde tehdy působila etablovaná česko-americká komunita, vyvíjející snahy o vznik vlastního spolku, k čemuž byl Pohl díky svým zkušenostem ochotně přizván. Roku 1854 zde pak vznikla Česko Slovanská Podpůrná Společnost (ČSPS, anglicky Czech-Slovak Protective Society), částečně postavená na Pohlem vlastněných stanovách někdejšího newyorského spolku. Spolek se mj. podílel na vydávání a distribuci česky psaného periodika pojmenovaného Národní Noviny, na jejichž vzniku podíleli zejména Hynek Sládek, Jan Borecký a první šéfredaktor Jan Bolemil Erben.[5] První číslo vyšlo 21. ledna 1860 v St. Louis, o pouhé tři týdny později, než František Kořízek připravil v Racine ve Wisconsinu list s názvem Slowan Amerikánský. Národní Noviny se tak staly druhým česky psaným krajanským periodikem v USA. Posléze byly s Kořízkovým listem sloučeny do deníku Slávie.
Wisconsin[editovat | editovat zdroj]
Pohl vystřídal řadu bydlišť a pracovních pozic: mimo řezbářství se živil také jako mlékař či hokynář.[6] Později pak Pohl přesídlil do města Kewaunee ve Wisconsinu, kde si otevřel bar (saloon) a hotel.[7] I zde aktivně působil v české komunitě a ve svém podniku mj. hostil spolkové schůze. V dalších letech pak žil také v Dakotě, Oregonu či Kalifornii. Dvakrát navštívil také Čechy. Byl stoupencem fraternalismu.[8] Své vzpomínky krátce literárně zpracoval pro českoamerický kalendář Amerikán.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Václav Pohl zemřel 21. ledna 1893 v Kewaunee ve věku 74 let a byl zde patrně také pohřben. Pohřben byl na čestném místě na chicagském Českém národním hřbitově,[9] největším krajanském pohřebišti v USA,
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MARTÍNEK, Josef. One Hundred Years of the C.S.A.: The History of the Czechoslovak Society of America. [s.l.]: Executive Comm. of the C.S.A. 540 s. Dostupné online. Google-Books-ID: F8zRaDobyQ0C.
- ↑ Acta Musei Nationalis Pragae: Historia litterarum. Series C. [s.l.]: Národní Muzeum 528 s. Dostupné online. Google-Books-ID: EgIPAQAAIAAJ.
- ↑ Memories from the Kewaunee County news archives. Green Bay Press-Gazette [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠOLLE, Zdenko. Vojta Náprstek a jeho doba. [s.l.]: Felis 296 s. Dostupné online. ISBN 978-80-901766-0-7. Google-Books-ID: 4uxnAAAAMAAJ.
- ↑ PETR, Bednařík; JAN, Jirák; BARBARA, Köpplová. Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti, 2., upravené a doplněné vydání. [s.l.]: Grada Publishing, a.s. 457 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-1144-2. Google-Books-ID: ZvUOEAAAQBAJ.
- ↑ JR, Miloslav Rechcigl. Czech American Timeline: Chronology of Milestones in the History of Czechs in America. [s.l.]: Author House 561 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4817-5706-5. (anglicky) Google-Books-ID: EXDyAAAAQBAJ.
- ↑ JR, Miloslav Rechcigl. Czech It Out: Czech American Biography Sourcebook. [s.l.]: AuthorHouse 1347 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5049-2071-1. (anglicky) Google-Books-ID: 9uhMCgAAQBAJ.
- ↑ QUAIFE, Milo Milton; SCHAFER, Joseph; ALEXANDER, Edward Porter. Wisconsin Magazine of History. [s.l.]: State Historical Society of Wisconsin. 792 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: 2QnyVHh_M0QC.
- ↑ SULLIVAN, Erin. Bohemian National Cemetery: Right in Our Own Backyard [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 200.
- ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. VIII.