UTair Aviation

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
UTair
UTair Tupolev Tu-154M Misko.jpg
Tupolev Tu-154M
IATA
UT
ICAO
UTA
CALLSIGN
ЮТА, UTAIR
Zahájení činnosti 1967, 1991
Sídlo Chanty-Mansijsk
Hlavní základna
Další základny
Destinace 80+
Velikost flotily

(duben 2011)[1]

Přepravené osoby
  • 3,53 mil. (2009)
  • 4,42 mil. (2010) [2]
Web: http://www.utair.ru

UTair (rusky: Авиакомпания ЮТэйр), patří spolu se společnostmi Aeroflot, Transaero a S7 k největším leteckým společnostem v Rusku. Je členem skupiny UTair Group, která podniká v široké oblasti leteckých služeb - v provozu letů a letišť, údržbě, financování, výcviku a pod. Utair Aviation se zabývá přepravou osob, dopravou nákladů a patří rovněž největším světovým provozovatelům vrtulníků. Její pobočky se nacházejí v různých zemích, například na Ukrajině, nebo na Slovensku [3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ společnosti je možné vysledovat až k začátkům provozu civilních letů v povodí západosibiřského veletoku Ob, z letiště v Ťumeni v roce 1934. Následující rozvoj souvisel také s mohutnou těžbou ropy a zemního plynu a budování technické infrastruktury v této nedostupné oblasti. Roku 1967 bylo ustanoveno regionální řízení Aeroflotu, které se v roce 1991 transformovalo na společnost Ťumeňaviatrans (Тюменьавиатранс). V letech 2001, 2002 a 2010 získala společnost několik prestižních cen Křídla Ruska v různých vyhlašovaných kategoriích. V roce 2002 byla společnost přejmenována na UTair. Na přelomu let 2010/2011, v souvislosti s likvidací Moscow Airlines, získal UTair práva na mnoho jejich linek a získal i flotilu zánovních letounů Boeing 737-800.

Destinace[editovat | editovat zdroj]

Společnost provozuje značně rozsáhlou síť linek, převážně do destinací v Rusku a Společenství nezávislých států. Jejich počet se začátkem roku 2011 blížil devadesáti [4]

Do České republiky létá pravidelný spoj UTair od června 2011 na trase Moskva-Vnukovo - Brno-Tuřany, převzatý po zrušené Moscow Airlines.

Letecké nehody[editovat | editovat zdroj]

10. března 2007 havaroval při pokusu o přistání na samarském letišti letoun Tupolev Tu-134. V mlze, po chybě řídícího i posádky, dosedl stroj mimo dráhu a po ztrátě podvozků klouzal několik set metrů po zmrzlé půdě, až nakonec skončil bez křídla a rozlomený na několik kusů. Zahynulo 6 osob, 26 bylo zraněno. Jednalo se o pravidelné mezipřistání na letu č. 471 ze Surgutu do Bělgorodu, na palubě se nacházelo 57 osob.

2. dubna 2012 havaroval v ranních hodinách, bezprostředně po vzletu ze sibiřského letiště v Ťumeni turbovrtulový letoun ATR 72 s 39+4 lidmi na palubě. Po dopadu na zasněžený terén se letoun rozlomil a vzňal, 31 osob zahynulo na místě, ostatní vážně ranění byli převezeni do nemocnice. S ohledem na meteorologické podmínky je jednou z vyšetřovacích verzí námraza na letounu. Let číslo UT 120 směřoval do Surgutu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky) Společnost na stránkách ch-aviation.ch
  2. (rusky) Oficiální statistika Rosaviace
  3. (anglicky) Struktura společnosti na oficiálních stránkách
  4. (anglicky) Letový řád na stránkách společnosti
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu