Theodor Nussbaum
| Dr. Theodor Nussbaum | |
|---|---|
| Narození | 29. prosince 1880 Boskovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. října 1965 (ve věku 84 let) Uherské Hradiště  Československo |
| Místo pohřbení | Mařatice |
| Alma mater | Právnická fakulta Vídeňské univerzity |
| Povolání | advokát |
| Znám jako | prezident Nejvyššího soudu člen Ústavního soudu Československé republiky |
| Choť | Irena Nussbaumová |
| Rodiče | Antonín Nussbaum Marianna Nussbaumová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Theodor Nussbaum (29. prosince 1880 Boskovice – 31. října 1965 Uherské Hradiště) byl český právník, soudce, v letech 1940 až 1948 prezident Nejvyššího soudu a člen Ústavního soudu Československé republiky.
Životopis
Narodil se v Boskovicích. Jeho otec byl Antonín Nussbaum a matka Marianna Nussbaumová, rozená Svobodová. Měl sestru Marii Fialovou. Celá jejich rodina se hlásila k české národnosti (sčítání obyvatel v roce 1900), zápisy v matrice narození i sňatkové jsou psány česky. Maturoval na Prvním českém gymnaziu v Brně v roce 1899, poté studoval práva na Právnické fakultě Vídeňské univerzity. Ve Slavkově u Brna pracoval jako c. k. okresní soudce, což je doloženo v roce 1910. V roce 1937 byl zvolen senátním prezidentem Nejvyššího soudu a byl vyslán k Ústavnímu soudu, kde složil slib 10. května 1938. Za člena byl zvolen 13. února 1939. Členem Ústavního soudu zůstal i po okupaci nacistickým Německem.
Za protektorátu měla justice zůstat v českých rukách. Pro tuto funkci byl Theodor Nussbaum predestinován, protože byl vlastenec a práva vystudoval ve Vídni. V roce 1940 se stal druhým a v roce 1944 pak prvním prezidentem Nejvyššího soudu v Brně (do té doby byla funkce prvního prezidenta neobsazena). Ve své fukci přetrval až do konce druhé světové války i díky tomu, že centrála gestapa byla vybombardovaná. Funkci druhého prezidenta Nejvyššího soudu a ústavního soudce vykonával do roku 1948, kdy se z politických a morálních důvodů nechal předčasně penzionovat.
Veřejného života se účastnil v moravsko-slezském odboru Československé Myslivecké jednoty, jako předseda, v Jednotě českých právníků a v Právnické jednotě moravské jako člen (od roku 1947 starosta). Po roce 1948 byl z Brna vykázán a trvalé bydliště našel po počátečních těžkostech v Uherském Hradišti. Pochován je v Uherském Hradišti – Mařaticích. Byl české národnosti, státním příslušníkem byl zpočátku Rakouska-Uherska, později státním příslušníkem Československa. Jeho manželkou byla Irena Nussbaumová, rozená Kancnýřová, se kterou se oženil 6. února 1910 v Brně.
Bydliště
- Boskovice čp. 76/3 (rodný dům), Slavkov u Brna (doloženo v roce 1910)
- Brno, Eichhorngasse 57, náměstí Aloise Konečného 1
Literatura
- Matriky, Boskovice. Narození 1872–1893
- Matriky, Brno – sv. Tomáš. Oddaní 1909–1913
- První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)
- Společenský almanach Velkého Brna
- Encyklopedie města Brna