Tegernsee (město)

Tegernsee
	Radnice a přístav
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°42′35″ s. š., 11°45′20″ v. d.
Nadmořská výška	747 m n. m.
Stát	Německo
Spolková země	Bavorsko
Vládní obvod	Horní Bavorsko
Zemský okres	Miesbach
	Tegernsee
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,8 km²
Počet obyvatel	3 693 (2022)
Hustota zalidnění	162,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Johannes Hagn (CSU)
Oficiální web	www.gemeinde.tegernsee.de
Telefonní předvolba	08022
PSČ	83684
Označení vozidel	MB
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tegernsee je lázeňské město v zemském okrese Miesbach ve spolkové zemi horní Bavorsko v Německu. Leží jižně od Mnichova v Tegernském údolí na východním břehu Tegernského jezera, v předhůří Alp. Centrem města protéká potok Alpbach. Město i s okolím je chráněnou krajinnou oblastí.

V roce 2022 zde žilo 3 668 obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Celé jezero včetně jediného ostrova (Ringseeinsel) je součástí katastru města. Asi čtyři kilometry východně od centra města, na hranici s městem Rottach-Egernse, se tyčí hora Baumgarten Schneid o výšce 1448 metrů.

Sousedními obcemi jsou Gmund na severu, Rottach-Egern na jihu a Bad Wiessee leží na západním břehu jezera Tegernsee. Na východě obec Tegernsee hraničí s územím obce Schliersee, nevede k němu ale žádná veřejná cesta.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První archeologické nálezy pocházejí z doby římské se vztahují k osídlení ze 2.–3. století našeho letopočtu.

První zmínka o založení kláštera benediktinů na tomto místě se vztahuje k roku 746, kdy jej podle legendy založili bratři Adalbert a Otakar z urozeného bavorského rodu Huesi, údajně byli dvořany franského krále Pipina III. Krátkého. Opatství dostalo staro- hornoněmecký název Tegarin seo, což znamená dlouhé jezero. Ve středověku mniši prováděli kolonizaci zalesněného území na zemědělské hospodářství.

Podle legendy se zde narodil římský mučedník svatý Quirinus, proto si mniši vyžádali z Říma od papeže Pavla II. jeho relikvie a založili tradici poutního místa tohoto patrona. Za císaře Karla Velikého se klášter stal centrem spirituality a vzdělanosti karolínské renesance, měl rozsáhlou knihovnu a školu. Stavební komplex patřil k největším v Bavorsku a mniši vedli klášter až do sekularizace v roce 1803.

Po sekularizaci byl zbořen malý farní kostel (na rytině zachycený vlevo vzadu) a poutní tzv. Hammertalská madona z něj přenesena do kostela Sv. Ducha v Mnichově. Během 19. století klášterní budovy získal bavorský král Maxmilián I. Josef, vstupní křídla kláštera dal zbořit, konvent a prelaturu adaptovat a využíval je jako rezidenční zámek. K založení anglického parku angažoval proslulého tvůrce Friedricha Ludwiga Sckella. Obec získala de facto městská práva, protože zde sídlila okresní správa a okresní i krajský soud.

Místo a jezero přitahovaly hosty jako klimatické lázně (bez balneologického provozu), umělce a postupně převážil běžný turistický ruch, který trvá dosud celoročně. V roce 1922 bylo Tegernsee dějištěm bavorského lyžařského šampionátu.

Počátkem druhé světové války byly nemovitosti židovským majitelům vyvlastněny, ti posláni do koncentračních táborů. Rezidence využívali pohlaváři NSDAP a důstojníci wehrmachtu. Na konci druhé světové války klášter i zdejší hotely sloužily jako nemocnice a sanatoria pro téměř 12 000 zraněných válečných uprchlíků.

Svůj heraldický znak užívá Tegernsee od roku 1886, jsou v něm listy leknínu jako znamení jezera a tři bavorské královské koruny. 15. května 1954 bylo Tegernsee bavorským státním ministerstvem vnitra povýšeno na město.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Zámek, dříve benediktinský klášter, s kostelem sv. Quirina, gymnáziem, pivovarem a anglickým parkem; majetek rodiny Wittelsbachů, prohlídkový okruh a pivovar přístupné veřejnosti
Radnice – dům v alpském stylu postaven jako škola; později sloužila jako myslivna
Sengerschloss – novobarokní vila s věžemi z roku 1903, nyní hotel
Vila Richter, nyní hotel
Vila Sengerschloss, novobarokní dvouvěžová stavba, nyní hotel
Alpské lidové domy - patrové stavby s dřevěnými balkóny, nyní hotely a penziony
Budova železničního nádraží, z poloviny 19. století
Volkstheater - divadlo založené roku 1898