Přeskočit na obsah

Tatinná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tatinná
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBitozeves
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel36 (2021)[1]
Katastrální územíTatinná (4,15 km²)
PSČ438 01
Počet domů28 (2011)[2]
Tatinná
Tatinná
Další údaje
Kód části obce102385
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatinná je malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Bitozevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.[3]

Tatinná je také název katastrálního území o rozloze 4,15 km².[4]

Název vesnice je odvozen z obecného jména táta. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Tatinna (1378), „in villa Tatynem“ (1386, 1388), de Tatyneho (1388), de Tatyne (1391), in Tatinnem (1396), de Tatynny (1406), de Tatynneho (1408), in Tatyny (1422), v Tatinném (1478), na Tatiném (1521), na Tatinném (1615) a Tatina (1631 a 1846).[5]

První písemná zmínka o Tatinné pochází z roku 1378,[6] kdy vesnici vlastnil vladyka Přech z Tatinné, po kterém následovali Jetřich z Tatinné († 1385) a Ješek Bradáč († 1387).[7] Panským sídlem ve vsi byla tvrz, poprvé připomínaná roku 1396 v držení Markéty, vdovy po Ješku Bradáčovi.[6] Podle Augusta Sedláčka byla Markéta vdovou po Ješku Buchovi ze Světce a ve vsi měla jen poplužní dvůr. Téhož roku prodal Petr z Radhoště jeden dvůr v Tatinné Ješkovi z Truzenic.[7]

Nejspíše roku 1404 vesnici získal Zdeněk Kostelec. Zemřel před rokem 1408 a za jeho nezletilé děti statek spravoval ještě roku 1418 Zdeňkův tchán Pešík Šatka z Hořetic. Zdeňkův syn Jan Kostelec je jako majitel Tatinné, Hořetic a Nehasic uveden v roce 1422. Zemřel před rokem 1434 a majetek po něm zdědil Smil z Kostelce, který se oženil s Rejnou († před rokem 1437), vdovou po Janu Kostelcovi. V letech 1441–1444 vesnici držel Jakoubek z Kola.[7]

Bratři Jindřich a Bedřich ze Stroupče prodali roku 1477 Tatinnou s tvrzí a dvorem Janu Bubnovi ze Všebořic. Ten si ji ponechal jen do dalšího roku, kdy ji přenechal Tomáši Bémovi z Konobrže za 1 300[6] kop českých grošů. Tomáš Bém přikoupil Nehasice a obě vsi odkázal Zikmundu z Nemyčevsi, od kterého ji roku 1510 koupila[6] Kateřina Touchovská z Hradiště, provdaná za Petra Beřkovského ze Šebířova. Jeho nejstarším synem byl nejspíše Zikmund, který Tatinnou spravoval roku 1521, ale před rokem 1529 vesnici získal Jindřich Beřkovský.[7]

Jindřich Tatinou roku 1533 prodal Mikuláši Hruškovi z Března[7] za 1 600 kop českých grošů.[6] Mikuláš zemřel okolo roku 1550,[7] nebo přímo toho roku, kdy ho měl zabít vlastní bratr Jakubem Hruškou na Bitozevsi.[6] Za nezletilé Mikulášovy děti statek spravoval jeho bratr Václav Hruška a po něm čtvrtý bratr Jakub Hruška. Když Mikulášův syn Hynek Hruška dospěl, prodal v roce 1555 Tatinnou Karlu Hruškovi z Března, který byl synem Jakuba Hrušky. Karlovi poté Tatinná patřila od roku 1574 do jeho smrti[7] v roce 1602.[6]

Posledním příslušníkem Hrušků z Března v Tatinné se stal Karlův nejmladší syn Vilém, kterému byla vesnice s pustou tvrzí a statkem Tvršice zkonfiskována za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620. Zabavený majetek roku 1623 koupila Markéta Popelová z Lobkovic, rozená z Molartu, která jej společně s druhým manželem, svobodným pánem Seifrydem Kryštofem Breunerem prodala hraběti Adamovi z Herbersdorfu. Nový majitel vesnici připojil k panství toužetínského zámku, se kterým byla roku 1630 převedena k Postoloprtům. Poté krátkou dobu patřila k Bitozevsi a od roku 1671 k Postoloprtům.[7]

Vesnice i tvrz zanikly během třicetileté války. Vesnici nechali ve druhé polovině sedmnáctého století znovu osídlit Sinzendorfové, kteří pozůstatky tvrze přestavěli na sýpku využívanou státním statkem ještě ve druhé polovině dvacátého století.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 239 279 238 260 281 292 274 118 85 75 38 18 20 27
Domy 37 37 38 50 52 56 56 55 26 23 16 21 27 28

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Čtvercová kaple se dřevěnou zvoničkou pochází z roku 1862. Bývala v ní umístěna socha Panny Marie Bolestné.[9]
  • Na stráních nad řekou Chomutovkou rostou vzácné druhy slanomilných rostlin.[10]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. 
  5. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tatinná, s. 315–316. 
  6. a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Tatinná – tvrz, s. 464–465. 
  7. a b c d e f g h SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Tatinná, s. 31. 
  10. Bitozeves [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]