Taifská království

Dějiny Španělska
	Hispánie;
	Vizigotská nadvláda;
	Al-Andalus;
	Reconquista;
	Habsburské Španělsko;
	Doba osvícenství a revoluce;
	Španělská válka za nezávislost;
	19. a počátek 20. století;
	Druhá španělská republika;
	Španělská občanská válka;
	Frankismus;
	Moderní Španělsko;

Šablona:Infobox zaniklý stát

Taifas (arabsky طوائف, tj. ṭawā'if, singulár taifa, arabsky طائفة, tj. ṭā'ifa) byly drobné muslimské státy na území Pyrenejského poloostrova, které se vytvořily po pádu Córdobského chalífátu roku 1031. Označení coby taifských království je ale nepřesné. Nejednalo se o království v evropském slova smyslu, ve skutečnosti až na Sevillu se jednalo o emiráty, každý z nich měl vládce s titulem emíra. Bojovala mezi sebou o vojenskou i kulturní prestiž, avšak celkově nebyla vojensky srovnatelná s křesťanskými státy na severu poloostrova. Období taifských států ukončila invaze Almorávidů po pádu Toleda roku 1085. Poté nastalo druhé období taifských států, které bylo ukončeno vpádem Almohadů po dobytí Lisabonu křesťanskými vojsky (1147). Přes snahu těchto reformních berberských hnutí postupem času byla stále větší část muslimských území získávána do rukou křesťanů. Posledním z těchto samostatných knížectví byla Granada, kterou dobyla křesťanská vojska až roku 1492.

Dějiny

Rozpad chalífátu

Po svržení posledního umajjovského chalífy se kdysi mocná muslimská říše rozštěpila na větší množství suverénních knížectví či emirátů. Státy, které takto vznikly, měly hranice uspořádány buď na základě původních okresů či jiných administrativních jednotek, nebo podle rozdělení vládnoucích špiček státu mezi Araby, Berbery, španělské muslimy (tzv. Muládíe, kterých byla v Al-Andalusu téměř většina) a bývalé slovanské otroky z východní Evropy. Během rozkvětu taifských států v 11. století mezi sebou emírové (vládci) těchto států soutěžili nejen o vojenskou, ale i o kulturní převahu. Snažili se tedy získat na své dvory co nejvýznamnější a nejznámější básníky a řemeslníky. V době chalífátu často platily severní křesťanské státy svému mocnějšímu jižnímu sousedovi vynucené dávky. Nyní se situace obrátila a taifské státy se často musely zavázat k placení poplatků křesťanským státům, zejména pak království Leónu (později Kastílie).

Almorávidé a Almohadé

Kvůli svému slabému vojenskému potenciálu se taifská knížata obrátila na bojovníky ze severní Afriky (Almorávidy a Almohady) a po pádu Toleda (1085) pozvala Almorávidy do Al-Andalusu. Avšak místo pomoci muslimským státům Almorávidé většinu taifských států obsadili a začlenili do své říše. Později se i moc Almorávidů postupně začala vytrácet a jejich území na pyrenejském poloostrově se opět rozpadlo na řady menších nezávislých států jako dřív. Po pádu Lisabonu (1147) byli na Pyrenejský poloostrov tentokrát pozváni Almohadové a celý scénář se opakoval. Vojska severních křesťanských států posléze dobývala zbytky muslimského panství na poloostrově. Posledním z těchto států byla Granada, která padla roku 1492 do rukou katolických králů Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského.

Seznam taifských států

Jména států jsou v moderní portugalštině nebo śpanělštině.

Albarracín: 1011-1104 (dobyto Almorávidy)
Algeciras: 1035-58 (dobyto Sevillou)
Almeria: 1011-91 (dobyto Almorávidy); 1145-47 (na krátko připadlo Kastílii a poté Almohadům)
Alpuente: 1009-1106 (dobyto Almorávidy)
Arcos: 1011-91 (dobyto Almorávidy); 1143 (dobyto Almohady)
Badajoz (Batalyaws): 1009-1094 (dobyto Almorávidy); 1145-50 (dobyto Almohády)
Baeza: 1224-26 (dobyto Kastílií)
Baleáry nebo též Mallorca: 1076-1116 (dobyto Almorávidy)
Beja a Évora: 1114-50 (dobyto Almohady)
Carmona: 1013-91 (dobyto Almorávidy); osud tohoto státu během druhého taifského období je neznámý
Ceuta: 1084-1147 (dobyto Almorávidy)
Constantina and Hornachuelos: data i osudy tohoto státu jsou neznámé
Córdoba (Cordova) (vytvořena a spravována jako republika): 1031-91 (dobyto Sevillou)
Dénia: 1010/12-76 (dobyto Zaragozou); 1224-1227 (dobyto Almohady)
Granada (Garnata): 1013-90 (dobyto Almorávidy); 1145 (dobyto Almohady?); 1237-1492 (toto období se většinou nezapočítává do období taifských království; dobyto Kastílií); 1568-71 (povstání Las Alpujarras, které vypuklo poté, co byly zakázány arabské a muslimské zvyky; pouze dva králové byli dosazeni rebely na trůn)
Guadix and Baza: 1145-51 (dobyto Murcií)
Jaén: 1145-1159 (dobyto Murcií); 1168 (dobyto Almohady)
Jérica: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
Lisabon (Lisboa): 1022-? (dobyto Badajozem)
Lorca: 1051-91 (dobyto Almorávidy); 1240-65 (dobyto Kastílií)
Málaga: 1026-57/58 (dobyto Granadou); 1073-90 (dobyto Almorávidy); 1145-53 (dobyto Almohady)
Menorca: 1228-87 (dobyto Aragonií)
Mértola: 1033-91 (dobyto Almorávidy); 1144-45 (dobyto Badajozem); 1146-51 (dobyto Almohady)
Molina: ?-1100 (dobyto Aragonií)
Morón: 1013-66 (dobyto Sevillou)
Murcia: 1011/12-65 (dobyto Valencií); 1065-78 (dobyto Sevillou); 1145 (dobyto Valencií); 1147-72 (dobyto Almohady); 1228-66 (dobyto Kastilií)
Murviedro and Sagunto: 1086-92 (dobyto Almorávidy)
Niebla: 1023/24-91 (dobyto Sevillou); 1145-50? (dobyto Almohady); 1234-62 (dobyto Kastilií)
Orihuela: 1239/40-49/50 (dobyto Murcií nebo Kastílií)
Purchena: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
Ronda: 1039/40-65 (dobyto Sevillou); 1145 (dobyto Almorávidy)
Saltés and Huelva: 1012/13-51/53 (dobyto Sevillou)
Santa María del Algarve: 1018-51 (dobyto Sevillou)
Santarém: ?-1147 (dobyto Portugalskem)
Segorbe: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
Segura: 1147-? (osud tohoto státu je neznámý)
Sevilla: 1023-91 (dobyto Almorávidy)
Silves: 1040-63 (dobyto Sevillou); 1144-55 (dobyto Almohady)
Tavira: data a osudy tohoto státu jsou neznámé
Tejada: 1145-50 (dobyto Almohady)
Toledo: 1010/31-85 (dobyto Kastilií)
Tortosa: 1039-60 (dobyto Zaragozou); 1081/82-92 (dobyto Deniou)
Valencia: 1010/11-94 (dobyto El Cidem, který byl nominálně vazalem Kastílie); 1145-72 (dobyto Almohady); 1228/29-38 (dobyto Aragonií)
Zaragoza (Saragossa): 1018-46 (vládl zde rod Banu Tujib; poté vláda přešla na rod Banu Hud); 1046-1110 (dobyto Almorávidy; roku 1118 připadla Zaragoza Aragonii); zároveň vláda v Ruedě do roku 1030 (dobyto Aragonií)

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taifa na anglické Wikipedii.

Literatura

ŽENKA, Josef. Pád Granady a zánik al-Andalusu. Praha: Argo, 2011. 184 s. ISBN 978-80-257-0466.
ŽENKA, Josef. Granadské elity v 15. století. Praha: Karolinum, 2011. 180 s. ISBN 978-80-246-1904-0.