T. Svatopluk
Svatopluk Turek | |
---|---|
Narození | 25. říjen 1900 Hodslavice |
Úmrtí | 30. prosinec 1972 (ve věku 72 let) Gottwaldov |
Místo pohřbení | Lesní hřbitov ve Zlíně |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | spisovatel, autor dětské literatury, dramatik, novinář, grafik, malíř, redaktor a scenárista |
Ocenění | zasloužilý umělec (1960) Státní cena Klementa Gottwalda Řád práce |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
T. Svatopluk, vlastním jménem Svatopluk Turek (25. října 1900, Hodslavice − 30. prosince 1972, Gottwaldov) byl český prozaik a malíř.
Život
Narodil se v Hodslavicích v rodině lékaře. Po maturitě na reálném gymnáziu v Kroměříži nedokončil pražskou AVU, kde měl za profesory Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. V roce 1924 byl spoluzakladatelem organizace KSČ v rodných Hodslavicích. V letech 1926–1933 pracoval jako grafik (malíř plakátů) ve zlínské firmě Baťa. Po vyhazovu napsal svůj nejznámější román Botostroj, po jehož vydání na něj podal Jan Antonín Baťa žalobu za urážku na cti. Během Protektorátu se literárně neangažoval a účastnil se komunistického odboje. V letech 1947–1950 působil jako redaktor závodního časopisu Tep nového Zlína. Poté se věnoval naplno literatuře a práci v různých periodikách. Je pohřben na lesním hřbitově ve Zlíně.
Botostroj
Nejvíce se proslavil románem Botostroj, ve kterém popisuje továrnu jako nelidskou společnost ničící životy dělníků a svého zaměstnavatele jako diktátora. Se silným osobním zaujetím útočí na tzv. amerikanismus, jenž mu zosobňuje Tomáš Baťa, kterého se snažil vylíčit jako vykořisťovatele a zesměšňuje jeho metody. Styl knihy je velice strohý a psán expresivním, místy až vulgárním jazykem.
Botostroj byl vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze, v roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. O osm let později byl zfilmován pod vedením režiséra K. M. Walló.
Dílo
- Botostroj (1933)
- Mrtvá země (1936)
- Andělé úspěchu (1937)
- O zlém a dobrém (1939)
- Človíček (1940)
- Gordonův trust žaluje (1940); v roce 1949 přepracováno pod názvem Pán a spisovatel
- Tvář člověka (1941)
- Alík hrdina (1942)
- Dům v Betlémské (1942)
- Hrdinové z ostrova (1944)
- Ze všech nejchudší (1948)
- O statečném ušákovi (1949)
- Na prahu komunismu (1952)
- Bez šéfa (1953); volné pokračování románu Botostroj, zasazené do doby po znárodnění továrny
- Putování za hvězdou (1955)
- Stopami úzkosti (1958)
- Švédský mramor (1961)
Publikoval v periodikách: Host do domu, Rudé právo, Nový život, Literární noviny, Rovnost, Plamen, Tvorba, Lidová kultura, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Český dělník, Květy, Film a doba.
Odkazy
Literatura
- Čeští spisovatelé 20. století. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. S. 596–598.
- Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 / hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 653–654.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je T. Svatopluk
- T. Svatopluk ve Slovníku české literatury po roce 1945
- T. Svatopluk v České bibliografické databázi
- T. Svatopluk v Česko-Slovenské filmové databázi
- T. Svatopluk ve Filmové databázi
- T. Svatopluk na Kinoboxu
- T. Svatopluk v Internet Movie Database (anglicky)
- knihovnicka.net
- Čeští spisovatelé
- Čeští romanopisci
- Čeští spisovatelé knížek pro děti
- Spisovatelé píšící česky
- Čeští dramatici
- Čeští novináři
- Čeští publicisté
- Čeští scenáristé
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Členové KSČ
- Osobnosti z Hodslavic
- Lidé ze Zlína
- Narození v Hodslavicích
- Narození 25. října
- Narození 1900
- Úmrtí 30. prosince
- Úmrtí 1972