Třída Königsberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Königsberg
Königsberg
Obecné informace
Uživatelé Reichsmarine
Kriegsmarine
Typ lehký křižník
Lodě 3
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 3 potopeny
Předchůdce Emden
Následovník třída Leipzig
Technické údaje
Výtlak 6650 t (standardní)
8130 t (plný)
Délka 174 m
Šířka 15,3 m
Ponor
Pohon 2 turbínová soustrojí
6 kotlů
65 000 SHP
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 32 uzlů
Dosah
Posádka 850
Výzbroj 9× 150 mm (3×3)
2× 88 mm (2×1)
8× 37 mm (4×2)
8× 20 mm
12× 533mm torpédomet (4×3)
Pancíř paluba 20 mm
boky 50 mm
věže 30 mm
Letadla 2
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Königsberg (či třída K) byla třída lehkých křižníků německé Reichsmarine (později Kriegsmarine), zařazených do služby v letech 1929–1930. Všechny tři postavené křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce a byly v ní potopeny.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Nákres křižníku Karlsruhe

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy, pojmenované Königsberg, Karlsruhe a Köln. Stavba probíhala od roku 1926, přičemž do služby byly zařazeny v letech 1929–1930.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výtlak křižníků byl Versailleskou smlouvou omezen na 6000 t, a proto u nich byla použita některá moderní řešení v podobě elektrického svařování trupu či třídělových věží. Hlavní výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů umístěných ve třídělových věžích. Pro tuto třídu bylo typické, že dvě z nich byly umístěny na zádi. Menší řáže zastupovaly 88mm, 37mm a 20mm kanóny. Nést mohly 120 min. Na jejich palubě se nacházely dva hydroplány. Pohonný systém tvořily dvě turbínová soustrojí a šest kotlů. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Vrak křižníku Köln po skončení války

Všechny tři jednotky bojovaly ve druhé světové válce a byly v ní zničeny. První velkou bojovou akcí těchto křižníků byla německá invaze do Norska – Operace Weserübung. Hned v prvních dvou dnech operace přitom byly dva z nich potopeny. Karlsruhe byl 9. dubna 1940 potopen torpédem britské ponorky HMS Truant. Königsberg byl 10. dubna 1940 v Bergenu potopen třemi zásahy britských střemhlavých bombardérů Blackburn Skua. Köln operoval většinu války na Baltu. 30. dubna 1945 ho v Kielu zničil britský nálet.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Königsberg class light cruiser ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]