Třída Scharnhorst (1936)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Scharnhorst

Třída Scharnhorst nebo třída Gneisenau byla třída válečních lodí Třetí říše. Po třídě Deutschland byla Scharnhost první po I. světové válce, která se plnohodnotně mohla postavit jako rovnocenná protivníkovu loďstvu. Díky uvolněním v omezení versailleské smlouvy mohla Kriegsmarine přijmout první dvě bojové lodě s výtlakem víc jak 30 000 tun. Nevýhoda této třídy bylo vybavení hlavního dělostřelectva, které mělo sice devět děl hlavní ráže, ale jen 280 mm (11 palců). Plánovala se výměna za vyšší ráži, ale nikdy k ní nedošlo.

Třída Scharnhorst měla dvě jednotky. První Scharnhorst, druhá Gneisenau. Obě byly pojmenovány po prvoválečných pancéřových křižnících, které byly potopeny britskými silami v bitvě u Falkland v roce 1914.

Nejednotnost v názvu třídy způsobuje, že je většinou pojmenovaná po prvním plavidle, které se plánuje postavit. Vzhledem na problémy, které vznikly po položení základů jednotky Scharnhorst 30. června 1934, byla znovu rozebrána; později byl položen kýl jednotky Gneisenau (8. prosince 1934), a následně znovupoložen kýl Scharnhorsta (15. června 1935).

Druhá nejednotnost je v zařazení mezi bitevní křižníky a bitevní lodě. Podle Washingtonské smlouvy později doplněné Londýnskou smlouvou může mít křižník výtlak maximálně 10 000t. Avšak výraz bitevní křižníky se ustálil i pro lodě, které byly svým výtlakem a výzbrojí zařazovány mezi bitevní lodě, ale jejich pancéřování bylo obětováno na úkor rychlosti. Nejznámější příklad byl křižník Hood, jehož pancéřování bylo obětováno na úkor výzbroje a rychlosti, i když byl, až do postavení Bismarcku, výtlakem největší válečnou lodí; slabé pancéřování se mu později stalo osudným. S ohledem na tyto smlouvy i s ohledem na definici bitevních křižníků (která není dodnes přesná), vzhledem na výtlak třídy Scharnhorst (přes 30 000 t), pancéřování 320 - 350 mm i plánovanou výzbroj (406 mm, která však nikdy nebyla nasazena), jinak dočasně 280 mm, se třída Scharnhorst uvádí jako třída bitevních lodí.[1][2]. Argumentem za zařazení mezi bitevní křižníky je vysoká rychlost 32 uzlů, která byla v té době na úrovni křižníků, později i bitevní lodě dosahovaly porovnatelnou, ba i vyšší, např. americká Missouri až 33 uzlů). Také hlavní výzbroj byla na úrovni bitevních křižníků, ale s plánem na přezbrojení na vyšší ráži.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stránky o bojovej lodi Scharnhorst - česky
  2. Kosiarz, Edmund - Námorné bitky, nakladateľstvo Pravda

Kategorie Scharnhorst class (1936) ve Wikimedia Commons