Kapesní bitevní loď
| Třída Deutschland | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Kriegsmarine |
| Typ | kapesní bitevní loď |
| Lodě | Lützow (ex Deutschland) Admiral Scheer Admiral Graf Spee |
| Zahájení stavby | 1929–1932 |
| Spuštění na vodu | 1931–1934 |
| Uvedení do služby | 1933–1936 |
| Osud | všechny zničeny |
| Předchůdce | |
| Následovník | |
| Technické údaje | |
| Výtlak | |
| Délka | |
| Šířka | |
| Ponor | |
| Pohon | 8 naftový motor MAN 54 000 k 2 lodní vrtule |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 28,5 uzlu |
| Dosah | |
| Posádka | 1150 |
| Výzbroj | (1939): 6× 280 mm (2×3) 8× 150 mm (8×1) 6× 105 mm (3×2) 8× 37 mm (4×2) 6× 20 mm 8× 533mm torpédomet (2×4) |
| Pancíř | |
| Letadla | 2 |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Deutschland (kapesní bitevní loď, resp. pancéřová loď, něm. Panzerschiff) byla unikátní třída a konstrukce válečných lodí vyvinutá v Německu. Kapesní bitevní loď byl původně posměšný název ražený Brity, kteří s oblibou srovnávali lodě třídy Deutschland se svými bitevními loděmi, název se pak v české populárně naučné literatuře (a koneckonců i dalších) vžil a ztratil svůj pejorativní nádech.
Kapesní bitevní loď představovala výsledek německé snahy postavit válečné lodě silnější než běžné křižníky navzdory omezením daným Versailleskou smlouvou, dle kterých nesmělo stavět lodě o výtlaku větším než 10 000 tun. Nutno podotknout, že tyto lodě smlouvu i tak porušovaly, protože jejich skutečný výtlak byl 10 600-12 100 tun.
Stavba těchto lodí probíhala v první polovině 30. let 20. století, celkem byly spuštěny tři lodě:
- Deutschland (později přejmenovaný na Lützow)
- Admiral Scheer
- Admiral Graf Spee
Lodě této třídy - konstruované podle filosofie „silnější než rychlejší, rychlejší než silnější“ - překonávaly pancéřováním i palebnou silou všechny tehdejší těžké křižníky, některé z nich pak předstihly i v rychlosti. Bitevním lodím a bitevním křižníkům se sice nevyrovnaly, mohly jim ale bez větších potíží uniknout. V době jejich vzniku disponoval předpokládaný protivník (Royal Navy) pouze třemi jednotkami, které měly nejenom větší palebnou sílu, ale i větší rychlost a setkání s nimi by proto pro kapesní bitevní loď pravděpodobně bylo fatální. Byly to bitevní křižníky HMS Hood, HMS Renown a HMS Repulse.
Kapesní bitevní lodě však byly pomalejší než moderní lehké křižníky, které ale překonávaly svou palebnou silou a pancéřováním. Konkrétně lze poukázat na v mnoha ohledech poučnou bitvu u ústí řeky La Plata, kde se střetla britská flotila tvořená jedním těžkým (HMS Exeter) a dvěma lehkými (HMS Ajax a HMS Achilles) křižníky s kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee. Ukázalo se, že ani tyto tři lodě dohromady nejsou nepříteli odpovídajícím protivníkem, ovšem vyšší rychlost britských lehkých křižníků jim umožňovala posléze nepřítele sledovat a navádět k němu další, těžší jednotky.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- Breyer, Siegfried, and Gerhard Koop. Edward Force, trans. The German Navy at War 1939–1945: Volume 1—The Battleships. West Chester, Penn.: Schiffer, 1989. ISBN 0-88740-220-8.
- Ireland, Bernard, and Tony Gibbons (illustrator). Jane's Battleships of the 20th Century, pp. 42–43. New York: HarperCollins, 1996. ISBN 0-00-470997-7.
- Pope, Dudley. Graf Spee: The Life and Death of a Raider. Philadelphia: J.B. Lippincott Co., 1956.
Externí odkazy [editovat]