Třída H

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída H
Obecné informace
UživatelKriegsmarine
Typbitevní loď
Lodě6 (plán)
Osudstavba zrušena
Předchůdcetřída Bismarck
Technické údaje
Výtlak55 300 t (standard)
66 900 t (plný)
Délka277,9 m
Šířka37,2 m
Pohon12× diesel MAN
165 000 HP
Rychlost30 uzlů
Výzbroj8× 406mm kanón (4×2)
12× 150mm kanón (6×2)
16× 105mm kanón (8×2)
16× 37mm kanón (8×2)
24× 20mm kanón (6×4)
6× 533mm torpédomet
Pancířboky 320 mm
hor. paluba 30–80 mm
panc. paluba 100–120 mm
LetadlaArado Ar 196

Třída H (jinak též H-39) byla nepostavená třída bitevních lodí německé Kriegsmarine. Z původně plánovaných šesti jednotek byly rozestavěny dvě. Realizaci projektu ovšem zabránilo vypuknutí druhé světové války, stavba třídy H byla zastavena a připravené součástky byly sešrotovány.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Vývoj bitevních lodí třídy H probíhal od roku 1937. V roce 1939 německé námořnictvo přijalo Plán Z, podle kterého mělo být postaveno celkem šest jednotek této třídy, navazující na předchozí třídu Bismarck. Dvě ze šesti lodí byly skutečně rozestavěny. Kýl bitevní lodě H byl položen 15. července 1939 v loděnici Blohm & VossHamburku. Kýl její sesterské lodě J byl založen v srpnu 1939 v loděnici Deschimag AG WeserBrémách. Krátce nato ale vypukla světová válka, která tomuto programu vzala prioritu a stavba třídy H tak byla 10. října 1939 zrušena. Jednotky K, L, M a N byly zrušeny před založením kýlu. Připravený materiál byl roku 1940 sešrotován. Již vyrobené 406mm kanóny byly instalovány v pobřežním opevnění.[1] Zvažované projekty bitevních lodí H-41 až H-44 zůstaly pouze na papíře.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

406mm kanón vyrobený pro třídu H a po jejím zrušení použitý jako výzbroj pobřežní pevnosti v Norsku.

Navržená plavidla svým vzhledem a koncepcí nezapřela svou příbuznost s třídou Bismarck. Pancéřování tvořila legovaná ocel typu Wotan a cementovaná ocel Krupp KC. Hlavní výzbroj představovalo osm 406mm kanónů typu 40.6 cm SK C/34 o délce hlavně 47 ráží, umístěných ve čtyřech dvoudělových věžích. Sekundární výzbroj představovalo dvanáct 150mm kanónů typu 15cm SK L/55. K obraně proti letadlům sloužilo šestnáct 105mm kanónů, šestnáct 37mm kanónů a dvacet čtyři 20mm kanónů. Počítalo se rovněž s instalací šesti 533mm torpédometů.

Každá jednotka byla vybavena jedním katapultem instalovaným na zádi, za dělovou věží D. Na palubě se měly nacházet celkem čtyři hydroplány typu Arado Ar 196.

Pohonný systém mělo tvořit dvanáct dieselových motorů MAN o celkovém výkonu 165 000 koňských sil. Motory by roztáčely čtveřici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost měla dosahovat až 30 uzlů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 40.6 cm SK C/34 [online]. Bunkersite.com [cit. 2012-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivo Pejčoch. H Klasse. HPM. 2006, roč. XV, čís. 8, s. 10–11. ISSN 1210-1427. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]