Třída Admiral Hipper

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Admiral Hipper
Admiral Hipper Admiral Hipper
Obecné informace
Uživatelé Kriegsmarine
Typ Těžký křižník
Lodě Admiral Hipper
Blücher
Prinz Eugen
Seydlitz
Lützow
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby 1939–1945
Osud
Předchůdce Třída Deutschland
Následovník
Technické údaje
Výtlak 14 050 t standard;
18 600 t plně naložen
Délka 212,5 m celkem
Šířka 21,8 m
Ponor 7,9 m standard
10,2 m plně naložen
Pohon 3 parní turbíny Blohm & Voss
3 třílisté lodní šrouby
100 000 hp(75 MW)
při 60 km/h (32,5 uzlech)
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 28,5 uzlu
Dosah 7 000 mil (13 000 km) při 20 uzlech(37 km/h)
Posádka 1 600+
Výzbroj 8 × 203 mm (8 in) (4×2)
12 × 105 mm (4,1 in) (6×2)
12 × 37 mm (12×1)
8 × 20 mm (20 × 1)
12 × 533 mm (21 in) torpédomety
160 námořních min
Pancíř
Letadla 3, s 1 oboustranným katapultem
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Admiral Hipper byla třída těžkých křižníků Třetí říše, které byly stavěné po třídě Deutschland, po zrušení omezení Washingtonské smlouvy a Versaillské smlouvy na Londýnské konferenci v roce 1930.

Německo mělo možnost po uvolnění omezení postavit pět jednotek těžkých křižníků podle tehdejších standardů. Výtlak byl omezen na 10 000 t, byl však i tak výrazně překročen (přes 14 000 t). Uvažovalo se o různých variantách výzbroje a nakonec byla zvolena ráže 203 mm pro hlavní děla, kterých bylo 8 kusů, umístěných ve dvoudělových věžích v ose lodi. Výzbrojí se tedy třída Hipper mohla vyrovnat svým hlavním potenciálním protivníkům, britským křižníkům třídy County a francouzským třídy Algérie. Oproti zadání měla třída Hipper o čtvrtinu menší akční rádius. Třída Hipper byla plně srovnatelná s ostatními těžkými křižníky své doby a navíc považována za velice elegantní konstrukci. Kromě doprovodu bitevních lodí měly křižníky sloužit především k narušování námořních tras nepřítele.

Bylo rozhodnuto o stavbě pěti jednotek s názvy: Admiral Hipper, Blücher, Prinz Eugen, Seydlitz a Lützow.

Po prvních jednotkách Admiral Hipper a Blücher došlo k menší úpravě a zvětšení konstrukce. Jedinou lodí, dokončenou podle modifikovaného projektu, byl Prinz Eugen. Seydlitz a Lützow nebyly dokončeny, Lützow byl dokonce v květnu 1940 (rok před vyhlášením války) prodán do SSSR. Stavba Seydlitzu byla po vypuknutí války přerušena, posléze byl trup přestavován na letadlovou loď, aby zůstal navždy nedokončen. Admirál Hipper byl potopen koncem války, Blücher potopila torpédy norská pevnůstka Oscarsborg při obraně Osla a konečně Prinz Eugen byl zničen při americkém atomovém testu na atolu Kwajalein.


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Admiral Hipper class cruiser ve Wikimedia Commons