Střevní mikroflóra
.jpg)
Střevní mikroflóra (mikrobiom) jsou mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.
V lidských střevech je přibližně 1013–1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných.[1][2] Celkem ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů[3]. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice.[4] Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30–40 nejběžnějších druhů[5]. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo. Mikroflóra souvisí se stravou[6] i cvičením.[7]
Symbiotický vztah
Vědci se domnívají, že vztah mezi člověkem a mikroorganismy není komenzálismus (jednostranně výhodný vztah), ale spíše mutualismus (oboustranně výhodný vztah). Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nevyužité organické látky z potravy, připravují imunitní systém, zamezují růstu patogenních druhů mikroorganismů, regulují vývoj střeva a v neposlední řadě produkují vitamíny (B12 a K2). Také produkují hormony, které regulují ukládání tuků. Dále ovlivňují samotný růst jedince.[8]
Na druhou stranu mnohé mikroorganismy mohou způsobovat onemocnění. Příkladem je kvasinka Candida albicans, která za určitých okolností způsobuje fungémie.
Mikroflóra u kojenců
Bezprostředně před porodem je střevo plodu sterilní. Během porodu se do novorozence dostávají mikroby (Escherichia coli a enterokoky) z porodních cest matky, což ale neplatí pro porod císařským řezem. Skrze mateřské mléko kojenec čerpá především laktobacily a bifidobakterie z mléčných žláz, mimo toho mateřské mléko obsahuje ochranné faktory a mléčný cukr laktózu. Pokud se všechna laktóza nestačí v tenkém střevě rozložit, stane se v tlustém střevě potravou pro bifidobakterie, které u kojenců tvoří 90% střevní mikroflóry. Rozkladem laktózy vzniká kyselina mléčná, která zabraňuje usídlení patogenních bakterií. S přechodem na tuhou stravu četnost bifidobakterií klesá. Také antibotika omezují mikroflóru.
Druhy mikroorganismů
Většina bakterií mikroflóry patří do rodů Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium,[5] dále Eubacterium, Ruminococcus, Peptococcus, Peptostreptococcus a Bifidobacterium.[5] Výrazně nejčastější je rod Bacteroides, který tvoří 30 % všech bakterií v střevě. Další rody, jako Escherichia a Lactobacillus, tak časté nejsou.
Z hub se ve střevech vyskytují rody Candida (Candida albicans), Saccharomyces (např. známá pivní kvasinka), Aspergillus a Penicillium (štětičkovec). V střevě se vyskytují též archebakterie, jako zejména druh Methanobrevibacter smithii.[9]
Metabolismus bakterií
Ve střevě existují bakterie hnilobné, které produkují amoniak, sulfan a různé fenoly, a bakterie kvasné, které produkují methan a oxid uhličitý.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gut flora na anglické Wikipedii.
- ↑ Guarner F and Malagelada JR. 2003. Gut flora in health and disease. The Lancet, Volume 361, Issue 9356, 8 February 2003, Pages 512-519. PMID 12583961. Accessed September 15, 2007
- ↑ SENDER, Ron; FUCHS, Shai; MILO, Ron. Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Cell. 2016-01-28, roč. 164, čís. 3, s. 337–340. PMID: 26824647. Dostupné online [cit. 2016-02-12]. ISSN 1097-4172. DOI 10.1016/j.cell.2016.01.013. PMID 26824647.
- ↑ Gibson RG. 2004. Fibre and effects on probiotics (the prebiotic concept). Clinical Nutrition Supplements, Volume 1, Issue 2, Pages 25-31.
- ↑ STEPHEN, A. M.; CUMMINGS, J. H. The Microbial Contribution to Human Faecal Mass. Journal of Medical Microbiology. 1980, s. 45–56. DOI 10.1099/00222615-13-1-45. PMID 7359576.
- ↑ a b c Beaugerie L and Petit JC. 2004. Microbial-gut interactions in health and disease. Antibiotic-associated diarrhoea. Best Practice & Research Clinical Gastroenterology, Volume 18, Issue 2, Pages 337-352. PMID 15123074. Accessed September 15, 2007
- ↑ https://phys.org/news/2017-08-hunter-gatherers-seasonal-gut-microbe-diversity-loss.html - Hunter-gatherers' seasonal gut-microbe diversity loss echoes our permanent one
- ↑ https://medicalxpress.com/news/2017-12-gut-microbial-composition-independent-diet.html - Exercise changes gut microbial composition independent of diet, team reports
- ↑ http://www.osel.cz/8705-strevni-bakterie-kontroluji-rust-hostitele.html - Střevní bakterie kontrolují růst hostitele
- ↑ Heide L. Dermoumi, Rainer A.M. Ansorg Isolation and Antimicrobial Susceptibility Testing of Fecal Strains of the Archaeon Methanobrevibacter smithii Chemotherapy 2001;47:177-183 (DOI: 10.1159/000063219)
