Strážce koruny (Čechy)
Strážce koruny byl zemský úřad Českého království, který měl dohlížet na české korunovační klenoty, především měl strážit a ochraňovat svatováclavskou korunu. Byl zřízen císařem Leopoldem II. v roce 1791, když byly korunovační klenoty převezeny z Vídně zpět do Prahy.[1][pozn. 1] Úředníci byli dva, jeden za panský stav, druhý za rytířský. Strážcům byly svěřeny klíče od Korunní komory v katedrále sv. Víta, kde byly korunovační klenoty přechovávány.[2][pozn. 2] V komnatě byl uložen i korunní archiv.[2]
Úřad se vykonával fakticky jen během korunovací.[1] V průvodu nesl strážce koruny součásti korunovačního oděvu – strážce z panského stavu královskou štolu a opasek, zatímco strážce z rytířského stavu královský plášť (korunovace 1836).[3] Před samotným obřadem byly korunovační klenoty vystaveny ve Svatováclavské kapli a na čestné stráži u nich stáli kromě obou strážců koruny také dědičný dveřník a několik dvorních gardistů, které jmenoval nejvyšší purkrabí.[4][5]
Pokud nepočítáme korunovace královských manželek, korunovace na českého krále proběhly po zřízení úřadu pouze tři, neboť František Josef I. ani Karel I. se korunovat nenechali.
Obdobný úřad, často však se širšími kompetencemi a většími povinnostmi, existoval i v jiných zemích, např. Strážce uherské koruny.
Za panský stav[editovat | editovat zdroj]
- 1791–?
- ?–? Jan Václav Margelík, úřad zastával v době korunovace Františka II. v roce 1792[5]
- ?–? hrabě z Dietrichsteinu, úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836[1]
Za rytířský stav[editovat | editovat zdroj]
- 1791–?
- ?–? Jan Hanisch, úřad zastával v době korunovace Františka II. v roce 1792[5]
- ?–? Václav Bohuš rytíř z Otěšic, úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V letech 1637–1791 byly uloženy v Císařské klenotnici ve Vídni.
- ↑ Římskokatolická církev ovšem neztratila kontrolu nad klenotami, jeden klíč opatroval pražský arcibiskup a jeden probošt metropolitní kapituly.[2] Od roku 1993, kdy vznikla Česká republika, jsou držiteli klíčů podle Usnesení vlády České republiky ze dne 13. ledna 1993 č. 19:
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 63. Dále jen 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace.
- ↑ a b c 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 83
- ↑ 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 86
- ↑ 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 87
- ↑ a b c HUBÁČKOVÁ, Pavla. Česká korunovace Františka II.. Praha, 2021. 73 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Daniela Tinková. s. 35. Dostupné online.
