Stanislav Schneedorf

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stanislav Schneedorf
Narození16. července 1936 (87 let)
Strakonice
BydlištěVolary (od 2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav „Stan“[1] Schneedorf (* 16. července 1936, Strakonice[2]) se věnuje obnově drobných sakrálních památek na Šumavě, amatérské fotografii a je autorem publikace o křížcích.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v jihočeských Strakonicích.[3] Jeho příjmení, jehož je v současnosti jediným nositelem v Česku,[4] odpovídá původnímu názvu zaniklé vesnice Horní Sněžná, německy Ober Schneedorf,[5] která leží jihovýchodně od Volar v Knížecí hornatině.[2] Po základní škole se vyučil elektromontérem na učilišti v Českých Budějovicích,[6] toto řemeslo jej však nelákalo, protože chtěl být aranžérem výloh a fotografem.[7][8] V roce 1953 se jako učeň dostal na Polku,[9] kde se podílel na úpravě náhonu pro místní malou vodní elektrárnu[3] – pobyt jej utvrdil v myšlence žít na Šumavě.[6] Po základní vojenské službě na Slovensku pracoval jako elektrikář v uhelném dolu na Kladně.[6] V Kladně se v roce 1958 oženil a v témže roce se přestěhoval do pohraničí na Lipno,[2][6][10] kde pracoval na dokončení lipenské elektrárny a sedm či osm let v jejím provozu.[3][6][9] Jiné pracovní zkušenosti zahrnují vedoucího prodejny s průmyslovým zbožím Jednota ve Frymburku, správce kulturního domu ve Frymburku, hoteliéra či školního údržbáře.[11][8] Od Lipna se při několika stěhováních blížil k Volarům, ve kterých v roce 2009 nastálo usadil.[2][3][6][12] Od roku 1990 je živnostníkem prodávajícím cukrovinky v oblasti Šumavy,[8] v roce 2022 stále zásoboval několik zákazníků kořením.[3][13] Je křesťanem, matrikovým katolíkem, ale modlit se neumí,[14] uvádí se i jako ateista.[3][12] Jeho oblíbenými místy na Šumavě je Jelení jezírko, ke kterému se často vrací, [3] a zaniklá obec Chaloupky poblíž Bučiny.

Zálibu ve fotografování získal, když během letních prázdnin v roce 1945 jezdil s dvojicí amerických vojáků kontrolovat a zásobovat vojenské polní kuchyně a od nich se učil fotografovat s přístrojem Kodak.[3] Jeho prvním fotoaparátem se stal československý Pionýr, v té době si fotky sám vyvolával.[3][9][11] Fotografování se chtěl věnovat profesně,[10] nakonec se fotografování krajiny stalo jen jeho největším koníčkem a zachycení neopakovatelných okamžiků v přírodě jej činí šťastným člověkem.[11] Související toulání šumavskou divočinou mu přináší duševní uspokojení a radost.[12] Své fotografie vystavoval na několika výstavách v Jižních Čechách a v Rakousku.[15]

V únoru 2023 poskytl Stanislav Schneedorf obsáhlý rozhovor o svých životních osudech jihočeskému serveru Kulturne.com [16], v březnu 2023 byl hostem jihočeské televize TV Sklad [17].

Obnova křížků[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1989 se kromě poznávání všech koutů Šumavy věnuje obnově drobných sakrálních památek v jihočeské části Šumavy,[2][11] výjimečně obnovuje i mimo šumavskou oblast.[7] V září 1989 se při návratu z Modravy zastavil u zanedbaného křížku na okraji Tetřevské slati na úpatí Březové hory, kde v blízkém okolí našel několik stovek hřibů.[18] Ke křížku se po několika dnech vrátil, očistil jej a natřel, což jej přivedlo k cílenému vyhledávání a opravám křížků a božích muk.[2] Pracovní nasazení při vlastním podnikáni způsobilo dlouhou přestávku v restaurování, k němuž se vrátil v roce 2011 a naplno od roku 2015.[9][19] Kříže jsou podle jeho názoru součástí krajiny po století a tak považuje za přirozené, aby v ní byly i nadále.[3] Obnovení křížků vnímá jako projev úcty k našim dávným předkům,[11] obnovuje je pro radost vlastní i dalších lidí[9] a na sklonku života vnímá jejich obnovu jako své poslání.[18]

Křížky vyhledává na starých mapách, některé objeví sám v zaniklých osadách při putování krajinou, na jiné ho upozorní přátelé či veřejnost.[2][3][7] Rekonstrukce obvykle vyžadují několik návštěv, např. obnova výklenkové kapličky u Jodlových Chalup potřebovala 16 návštěv.[2][3][19][20] S obnovou některých křížků mu pomáhají přátelé, např. kovář s opravou železných částí či pan Josef Mareček s usazováním podstavců.[2][18] Obnova zahrnuje vyproštění a očištění kamenných podstavců, jejich usazení do nově vykopaných základů, odstranění rzi a starých barev z dochovaných křížů, popř. jejich opravu, doplněních chybějících křížů a jejich natření kvalitními syntetickými laky,[13] vzácněji doplnění sošky Ježíše.[2][19] Kříže pro nahrazení nedochovaných dostává od přátel, několik získal darem např. od bývalého ministra kultury Daniela Hermana či volarského faráře Karla Faláře.[2] V několika případech byl doplněn na kříž či muka mariánský obrázek.[9] Některé obnovené kříže jsou na zadní straně označeny monogramem a datem obnovy.[21] Obnovu provádí na vlastní náklady,[2] někdy z darů a sbírek,[7] materiál na opravy částečně financuje z výtěžku prodeje svých knih a obrazových kalendářů se snímky opuštěné a divoké šumavské krajiny.[20][22][8] Ke křížům se vrací kvůli průběžné drobné údržbě, sekání trávy či zapálení svíčky, některé kříže ale po letech potřebují opětovnou kompletní údržbu.[2][3] Při obnově vysokého kříže na Horní Sněžné si přivodil jediné významnější zranění, když spadl ze špatně postaveného žebříku a zlomil si žebro.[3][9] O obnově křížů veřejně přednáší.[8]

Po obnově bylo přes 30 křížů slavnostně požehnáno volarským farářem K. Falářem, slavnost obvykle doprovází hudebníci.[3][9][12]

Na konci roku 2019 zmiňoval Stan Schneedorf 46 obnovených křížů, božích muk a kapliček.[6] K červnu 2020 jejich počet dosáhl padesáti,[12] když byl obnoven kříž pod jasanem v zaniklém Horním Cazově.[2][23] Na konci roku 2021 stoupl počet zrekonstruovaných křížů na 64,[3] na začátku června 2022 uvedl na svém profilu obnovu 72. křížku,[24] na podzim téhož roku již uváděl osmdesát.[13][14] Vysněnou metou je sto obnovených křížů.[7]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 2021 vydal vlastním nákladem autorskou knihu Příběhy šumavských křížků ze zaniklých osad na česko-bavorském pomezí (ISBN 978-80-270-9493-6).[25][26] K sepsání knihy jej pobídl Hynek Hladík, vznikla za tři a půl měsíce intenzivní práce.[18] V knize sepsal příběhy 56 obnovených křížků i historii jednotlivých lokalit, které doplnil vlastními fotografiemi, uvedeny jsou i detaily obnovy.[25][18] Kniha vydaná v nákladu tisíce kusů měla křest v červenci 2021 na zámku v Dubu.[27][28][14] Zájem o knihu vedle k dotisku 500 kusů v roce 2022.[21][14]

Stan Schneedorf připravil pokračování knihy,[3][22] které pod názvem Příběhy šumavských křížků podruhé nejen ze zaniklých osad na česko-bavorském pomezí (ISBN 978-80-11-02350-8) vyšlo v listopadu 2022.[29]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za vytrvalou snahu o rekonstrukci křížů mu byla udělena stříbrná Medaile svatého Auraciána za zásluhy 2. stupně, vyznamenání českobudějovické diecéze za šíření křesťanských hodnot a mimořádné přispění k rozvoji diecéze a jejího života.[11][10][22] Medaile byla předána 3. srpna 2020, na svátek sv. Auraciána, biskupem Vlastimilem Kročilem v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše.[11][10] Udělení medaile vnímal jako velkou poctu.[9]

V roce 2022 byl za knihu Příběhy šumavských křížků ze zaniklých osad na česko-bavorském pomezí nominován na mezinárodní cenu festivalu Šumava Litera za významný přínos pro česko-německo-rakouskou spolupráci.[13][30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ VANDLÍČKOVÁ, Jana. Šumavských křížků na Volarsku je o tři více. Prachatický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-06-06 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. ISSN 1802-0836. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n VANDLÍČKOVÁ, Jana. Úlovek hřibů u Tetřevské slati začal třicetileté toulání v lesích. Českokrumlovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-06-20 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. ISSN 1802-0801. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q KASAL, Jiří. Stanislav Schneedorf zachraňuje šumavské křížky a boží muka. Začalo to díky stovkám hříbků na jednom malém místě. Český rozhlas České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2022-01-17 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ MALAČKA, Ondřej; SAMEK, Jan. Příjmení | Schneedorf: 1 | KdeJsme.cz | Četnost příjmení nebo jména v České republice [online]. Ondřej Malačka [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce po roce 1945: Horní Sněžná [online]. Pavel Beran, 2005-07-11 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g BERAN, Ladislav. Rozhovor: Stanislav Schneedorf. Volarský zpravodaj. Město Volary, 12. 2019, roč. XLVIII, s. 8–9. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e ČTK. Stanislav Schneedorf obnovil na Šumavě na osm desítek křížků. Církev.cz | Zprávy [online]. Česká biskupská konference, 2022-07-24 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e BOHDAL, Jan. Stanislav Schneedorf - 84. dil - TV Sklad. TV SKLAD [online]. Kurýr media, 2023-03-20 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i ROZKOVCOVÁ, Radka. Studio Olomouc – Příběhy šumavských křížků. Radio Proglas [online]. RADIO PROGLAS, 2021-09-21 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d SAMEC, Petr. Udělení medailí sv. Auraciána za rok 2020. Biskupství českobudějovické [online]. Biskupství českobudějovické, 2020-08-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g VITOŇ, Jan. Obdivovatel Šumavy posbíral příběhy šumavských křížků ze zaniklých osad. Strakonický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-05-09 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. ISSN 1802-0844. 
  12. ↑ a b c d e BERAN, Ladislav; PŘIBYL, Tomáš. OBRAZEM: Další obnovené kříže Šumavy se dočkaly žehnání. prachatickoNEWS.CZ [online]. Tomáš Přibyl, 2020-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d KUBÁT, Petr. Je mu 86 let, ale stále obnovuje kříže ze zaniklých šumavských vesnic. Už jich zachránil osmdesát. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-11-27 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d HEJNA, Petr. Díky hříbkům začal opravovat památky na Šumavě. Stanislavu Schneedorfovi podal ruku i generál Patton. kulturne.com [online]. Petr Syrný, 2023-02-25 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ Stanislav Schneedorf [online]. Freistadt: Mühlviertler Schlossmuseum Freistadt, 2015 [cit. 2022-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-15. (německy) 
  16. ↑ Díky hříbkům začal opravovat památky na Šumavě. Stanislavu Schneedorfovi podal ruku i generál Patton. www.kulturne.com [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Stanislav Schneedorf - 84. dil - TV Sklad. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e VANDLÍČKOVÁ, Jana. Stanislav obnovuje šumavské kříže, své příběhy popisuje v knize. Prachatický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-05-29 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. ISSN 1802-0836. 
  19. ↑ a b c BARTOŠ, Jakub. Chodí po Šumavě a opravuje křížky. Jednou jsem si zlomil žebro, vypráví Stanislav Schneedorf. Budějcká Drbna [online]. TRIMA NEWS, 2021-11-07 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b HONZOVÁ, Alena. Stan Schneedorf: Senior, který dává nový život starým šumavským památkám. Senior Jihočeského kraje. JHS MediaGroup, 2021-11-01, s. 4–7. 
  21. ↑ a b VANDLÍČKOVÁ, Jana. Křížky u Želnavy mají zpět svůj lesk. Vdechnul jim život Stanislav Schneedorf. Českokrumlovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-07-26 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. ISSN 1802-0801. 
  22. ↑ a b c ROZKOVCOVÁ, Radka. Příběhy šumavských křížků. Radio Proglas [online]. RADIO PROGLAS, 2021-09-21 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ BERAN, Ladislav. Padesátý kříž dostal požehnání. Šumava Net.CZ [online]. ŠumavaNet.CZ [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ SCHNEEDORF, Stan. Restaurování 72. křížku [online]. Facebook, 2022-06-02 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b Šumava Litera > Příběhy šumavských křížků ze zaniklých osad na česko-bavorském pomezí [online]. Spolek Šumava Litera. Dostupné online. 
  26. ↑ Příběhy šumavských křížků - Stanislav Schneedorf | Databáze knih [online]. Databaze knih [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ BERAN, Ladislav. O šestapadesáti opravených křížích Šumavy Stanislav Schneedorf vypráví v knize. Prachatický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-07-20 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. ISSN 1802-0836. 
  28. ↑ PŘIBYL, Tomáš. Na dubském zámku se křtila kniha o obnově šumavských křížů. Ilustrace Ladislav Beran. prachatickoNEWS.CZ [online]. Tomáš Přibyl, 2021-07-18 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  29. ↑ Toulavá kamera: Boží muka. [s.l.]: Česká televize, 17. 7. 2022. Dostupné online. 
  30. ↑ JIŘIČKA, Tomáš; SICHINGER, Martin; VÁCHA, Václav. Vyhlášení výsledků VIII. ročníku [online]. Šumava Litera, 2022-11-21 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Schneedorf&oldid=22696461“