Singularita
Singularita (latinsky singularis — ojedinělý, jedinečný) je výraz pro výjimečný bod v jinak spojitém průběhu nějakého děje, funkce apod. Používá se podle oblasti v různých významech:
- V matematice znamená singularita zpravidla výjimečný bod, v němž funkce není definována nebo nemá řešení, derivaci apod. Význam závisí na kontextu.
- V komplexní analýze je singularita bod, po jehož vynětí je daná funkce holomorfní.
- V geometrii je singularita bod, kterému lze přiřadit více rozdílných souřadnic.
- V kosmologii, astronomii a relativitě se pojmem singularita, nebo gravitační singularita, označuje singularita metrického tenzoru, což se děje například uvnitř černé díry. Rozlišuje se fyzikální a souřadnicová singularita.
- V kosmologii označuje počáteční singularita počátek našeho vesmíru při velkém třesku, kdy nelze aplikovat běžné fyzikální zákony.
- V meteorologii označuje singularita poměrně pravidelnou odchylku od celkového trendu počasí.
- Ve futurologii, kybernetice, informatice a science fiction označuje technologická singularita výjimečný „bod“ či období, související s exponenciálním rozvojem výpočetních technologií.
- V moderní mytologii označuje termín singularita tzv. bod Omega, tedy nejvyšší stupeň vědomí či inteligence, k němuž údajně směřuje evoluce.
- Singularita představuje (na různých úrovních svého významu) narušení či ohraničeni integrity či (matematické, fyzikální, časoprostorové) spojitosti.
Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo na odpovídající článek.