Singularita
Singularita (latinsky singularis — ojedinělý, jedinečný) je výraz pro výjimečný bod v jinak spojitém průběhu nějakého děje, funkce apod. Používá se podle oblasti v různých významech:
- V matematice znamená singularita zpravidla výjimečný bod, v němž funkce není definována nebo nemá řešení, derivaci apod. Význam závisí na kontextu.
- V komplexní analýze je singularita bod, po jehož vynětí je daná funkce holomorfní.
- V geometrii je singularita bod, kterému lze přiřadit více rozdílných souřadnic.
- V kosmologii, astronomii a relativitě se pojmem singularita, nebo gravitační singularita, označuje singularita metrického tenzoru, což se děje například uvnitř černé díry. Rozlišuje se fyzikální a souřadnicová singularita.
- V kosmologii označuje počáteční singularita počátek našeho vesmíru při velkém třesku, kdy nelze aplikovat běžné fyzikální zákony.
- V meteorologii označuje singularita poměrně pravidelnou odchylku od celkového trendu počasí.
- Ve futurologii, kybernetice, informatice a science fiction označuje technologická singularita výjimečný „bod“ či období, související s exponenciálním rozvojem výpočetních technologií.
- V moderní mytologii označuje termín singularita tzv. bod Omega, tedy nejvyšší stupeň vědomí či inteligence, k němuž údajně směřuje evoluce.
- Singularita představuje (na různých úrovních svého významu) narušení či ohraničeni integrity či (matematické, fyzikální, časoprostorové) spojitosti.