Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam drobných sakrálních památek v Českých Budějovicích obsahuje existující i zaniklé výklenkové kaple (kapličky), boží muka, křížky a sochy i sousoší světců včetně biblických postav umístěné v exteriérech na území Českých Budějovic. Větší sakrální památky (kostely a kaple) jsou v samostatném seznamu.

Výklenkové kaple[editovat | editovat zdroj]

Výklenkovým kaplím podobná zděná boží muka jsou zařazena v samostatné kapitole. Zahrnuty nejsou hřbitovní náhrobky stylizované do podoby výklenkových kaplí.

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference
sv. Jana Nepomuckého
(Q36859436)
kaplička u bašty Zátkovo nábřeží 158/16 ?
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
V nice klasicistní kaple je umístěna barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1708. Kaple je novější než socha nebo přestavěná.
sv. Jana Nepomuckého
(Q105764854)
kaple svatého Jana Nepomuckého Staroměstská 1756
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Staroměstská)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Staroměstská)“ na Wikimedia Commons
Kapli nechal zřídit rychtář Josef Schmidt v květnu 1756.[1] Před druhou světovou válkou se před kapličkou každoročně v květnu po svátku svatého Jana konaly mariánské oslavy.[2] Socha byla po zbourání kaple v cca 60. letech 20. století přesunuta do Větrné ulice.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q105809081)
Suchomelská 270/7 <1783 Jižně od kříže u Suchomelu, u tehdejšího koryta Vltavy, dokládá mapa z roku 1783 výklenkovou kapli.[1] Zanikla ve 20. století.[3]
sv. Jana Nepomuckého
(Q105775706)
kaple svatého Jana Nepomuckého Dlouhý most ≤1796
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Dlouhý most)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Dlouhý most)“ na Wikimedia Commons
V otevřené síňové kapli při zdi Lukeschova dvora u Dlouhého mostu byla po zániku špitálu u svatého Václava (1796) umístěna tamní socha Jana Nepomuckého z roku 1769. Kaple zanikla v letech 1940–1941 při bourání dvora. Socha přesunuta do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q57416201)
kaple svatého Jana Nepomuckého Na Sádkách 1941
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Vznikla pro sochu z roku 1769, která se do zbourání Lukeschova dvora u Dlouhého mostu (1940–1941) nadcházela v tamní výklenkové kapli.[1]
sv. Jana Nepomuckého
(Q98060112)
kaple svatého Jana Nepomuckého Větrná 732/1 ≥1960
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička Jana Nepomuckého (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kaple zřízená pro sochu z roku 1756 původně umístěnou na Staroměstské ulici.[1]
Na Zlaté stoce
(Q105815820)
kaple Na Zlaté stoce × Na Sádkách ≤1890 Mělká klasicistní kaple. Kapli v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování probíhající v 80. letech 19. století.
Panny Marie Beránkovo nábřeží × P. J. Šafaříka Výklenková kaple s obrázkem Panny Marie zmizela po roce 1971 (t. r. zachycena na fotografii).[1]
Panny Marie Pomocné Rudolfovská 458/92 <1787 Kaplička se sochou Panny Marie Pomocné stála u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy. Zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1] Kapli v těchto místech uvádějí ještě mapy z konce 19. století.[4]
Panny Marie Růžencové
(Q104738447)
výklenková kaple jižně od Trägerova dvora <1783 Průhledová kaple na pahorku, současná klasicistní podoba s průhledem pravděpodobně vznikla před polovinou 19. století. 2018 opravena, 21. října požehnána farářem z Hluboké a zasvěcena Panně Marii Růžencové. Historicky na území Českých Budějovic, v současnosti v katastru Hrdějovic.[1]
u Budvaru
(Q96076281)
výklenková kaple K. Světlé × Kněžskodvorská ?
Kategorie „Kaplička (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons
Výklenková kaple s malbou žehnajícího Krista. Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
U Lesa
(Q96748664)
výklenková kaple Zavadilka 2150 2000
Kategorie „Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička U Lesa (České Budějovice, Zavadilka)“ na Wikimedia Commons
Výklenková kaple ve zdi přípojkové skříně penzionu U Lesa.
u Samot
(Q96748760)
výklenková kaple Haklovy Dvory 2023 ?
Kategorie „Kaplička u Samot (České Budějovice, Haklovy Dvory)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaplička u Samot (České Budějovice, Haklovy Dvory)“ na Wikimedia Commons
Stavba na pomezí výklenkové a síňové kaple s dveřmi a obrazem Krista. Opravena 2011. Kapli v těchto místech uvádějí již Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování z konce 19. století.[4]
u sv. Mikuláše
(Q105815006)
výklenková kaple katedrála svatého Mikuláše 1912
Kategorie „Kaple u svatého Mikuláše“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaple u svatého Mikuláše“ na Wikimedia Commons
Rozměrná výklenkové kaple vybudovaná v roce 1912 mezi opěráky katedrálního presbytáře pro sochu Krista klesajícího pod křížem. Krytá mříží.
u transformátoru
(Q96748932)
Haklovy Dvory 2212 19. stol. Ve výklenku stávala socha světce. 1932 byl za kaplí postaven transformátor.[1]
v Českém Vrbném
(Q83639025)
výklenková kaple České Vrbné 2383 ≤1760
Kategorie „Chapel in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Při staré cestě do Českého Vrbného.[1] Se zaskleným obrázkem Svaté Rodiny. Opravena někdy mezi lety 2005–2008.
v Mladém
(Q95690757)
výklenková kaple nám. Švabinského 954/4 <1883 Klasicistní. Za novější (1883) síňovou kaplí Panny Marie Lourdské.[1]
v Novém Vrátě
(Q96026685)
výklenková kaple Hlinská 396/27 19. stol. Opravena 2018. Obrázek Madony.[1]
v Pětidomí Dobrovodská × Vodní <1783 Jedna z výklenkových kaplí poutní cesty na Dobrou Vodu. Zachycena na kresbě Jana Rafaela Schustera z roku 1960.[1] Zbořena otáčejícím se sovětským tankem v roce 1968.[5]
v Suchém Vrbném
(Q21704561)
výklenková kaple Dobrovodská 614/64 1768 Poslední dochovaná výklenková kaple z poutní cesty na Dobrou Vodu.[1] Oprava v hodnotě 240 tisíc Kč byla dokončena začátkem listopadu 2020.[6]
v Třebotovicích Třebotovice 2403 <1827 Císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1872 uvádějí v místě současné síňové kaple (1862–1863) kamennou (pravděpodobně výklenkovou) kapli.[7] Zanikla.

Boží muka[editovat | editovat zdroj]

Zděná i kamenná boží muka a jim podobné sloupy (Mariánské, svaté Trojice).

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference
Bílá boží muka Rudolfovská ~1575 Připomínána ještě počátkem 19. století. Zanikla.[1]
kamenná u Lidické
(Q105836187)
boží muka Lidická × Mánesova <1529
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Lidická)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Lidická)“ na Wikimedia Commons
Willenbergova veduta (1602), Wussinova veduta (1665)[8] a prameny z 18. století uvádějí boží muka před Rožnovskou branou v oblasti současné křižovatky Lidické a Mánesovy ulice, tehdy u jižního břehu Krumlovského rybníka.[1] Podle Paloušové pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[8] Podle Herolda u božích muk před Rožnovskou branou vítala městská rada v roce 1529 císaře Ferdinanda I.[9] S rozrůstající se zástavbou na přelomu 19. a 20. století byla přesunuta do přilehlé zahrady Franze Pollaka (zastával post městského lékaře v letech 1883–1890). Další osud není znám, nedochovala se.[8]
kamenná u Pražské
(Q36859861)
boží muka na Pražské Pražská 961/81 1692
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Pražská 961/2)“ na Wikimedia Commons
Nechal zřídit Johann Reichenauer. V roce 1897 ohleduplně začleněna do fasády dvojice tehdy postavených domů.[1]
kamenná u Severní zastávky
(Q36859809)
boží muka u Severní zastávky K. Světlé 2238/2 2. pol. 17. stol.
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, K. Světlé)“ na Wikimedia Commons
Naprosto výjimečný sloupek s bohatě zdobenou korintskou hlavicí, který snad původně nesl sochu, např. mariánskou. Později (jistě již roku 1907) jej kryla kaplice,[1] po roce 2009 odcizená.[8]
kamenná u Trojice
(Q105763827)
boží muka na Pražské Pražská 773/93 ?
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, U Trojice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, U Trojice)“ na Wikimedia Commons
Zanikla po roce 1953.[1] Pocházela pravděpodobně z konce 15. až ze 16. století.[8]
kamenná u vojenského hřbitova
(Q105724922)
boží muka na Plavské Plavská 2166/3 <1575
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Plavská)“ na Wikimedia Commons
U sloupových božích muk 29. ledna 1614 vítali budějovičtí obyvatelé a městská rada přijíždějícího císaře Matyáše a jeho choť Annu. Slavnostní řeč v latině pronesl městský písař Kodelik. Existovala již v roce 1575[1] a zachycena byla roku 1911.[10] Zanikla kolem poloviny 20. století.
kamenná v zahradě
(Q86838708)
boží muka v zahradě K. Šafáře 225/35 ?
Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Column shrine at K. Šafáře 35“ na Wikimedia Commons
Pravděpodobně novodobá.
kamenný na Piaristickém
(Q57414948)
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Piaristické náměstí 1740
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kamenný sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice od Josefa Dietricha.
kamenný u Pekárenské
(Q36859568)
Mariánský sloup Pekárenská × Pražská ~1700
Kategorie „Mariánský sloup (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mariánský sloup (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Sloup v místě současného památníku Pařížské komuny původně nesl mariánskou sochu. Torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
zděná na Pražském předměstí
(Q36859834)
boží muka na Pražském Čéčova 671/2 ?
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Čéčova)“ na Wikimedia Commons
Součást někdejší poutní cesty vedoucí od Trojice na Těšín.[1]
zděná na Vltavě
(Q105710463)
boží muka na Vltavě Krčínova 1105/20 ≤1760
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka (České Budějovice, Vltava)“ na Wikimedia Commons
Opakovaně posunuta z důvodu stavební činnosti.
zděná u Nejsvětější Svátosti v klášteře Rudolfovská 1980 1995 V zahradě kláštera (za kostelem), autor ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1]
zděná u Voříškova dvora
(Q96068876)
boží muka na Pražském V Oblouku 627/26 ? Stavba na pomezí zděných božích muk a výklenkové kaple stojí v rohu ohradní zdi Voříškova dvora.

Kříže[editovat | editovat zdroj]

Dřevěné, kované, litinové, kamenné, centrální hřbitovní, misijní. Zahrnuty nejsou náhrobní kříže.

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference
Aničky Hamlíkové
(Q105746081)
křížek Husova 1833/125d ≥1947
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kříž obnovený po roce 2000, vandalizován. Nápis: Na paměť naší drahé Aničky Hamlíkové z Mahouše 3. 12. 1940 nešťastně zde zahynulé 6. 7. 1947.
u sv. Anny kostel svaté Anny ≤17. stol. Kříž na Seminárním náměstí, pravděpodobně dřevěný, je doložen již v 17. století. Zanikl.[1]
Kalvárie
(Q57415011)
Kalvárie Piaristické náměstí 1743–1744
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[11] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
na Hravbách
(Q104905984)
křížek TřebotoviceOhrazení ? Masivnější litinový kříž s mariánským reliéfem vsazený v neopracovaném kameni pod mladším soliterním dubem na polní cestě mezi vesnicemi na lokalitě Hravby. Kříž na této lokalitě uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:25 000 z roku 1954.[12]
Na Humnech 1
(Q105926570)
Třebotovice × Kaliště Litinový křížek na kamenném soklu, který byl nahrazen křížkem z roku 2020. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
Na Humnech 2
(Q96000716)
kříž Třebotovice × Kaliště 2020
Kategorie „Křížek Na Humnech (Třebotovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek Na Humnech (Třebotovice)“ na Wikimedia Commons
Novodobý zdobný litinový křížek na kamenném soklu nahradil původní skromnější kříž. Nápis „IN RI - Pochválen buď Pán Ježíš Kristus - ren. 2020“. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
Na Kostelní cestě
(Q96069494)
kříž polní cesta TřebotoviceDobrá Voda 1867 Vysoký kamenný kříž s letopočtem na tzv. Kostelní cestě vedoucí přímo z Třebotovic na Dobrou Vodu.
na rozcestí
(Q96000876)
kříž západní okraj Třebotovic ?
Kategorie „Kříž na rozcestí (Třebotovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na rozcestí (Třebotovice)“ na Wikimedia Commons
Vyšší litinový kříž na kamenném soklu uprostřed rozcestí mezi čtyřmi prosychajícími lipami. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
na Švábově hrádku
(Q105763543)
kříž Švábův Hrádek ≤1825 Zachycen na fotografii z počátku 20. století. Zanikl. Další dva zaniklé stály na cestě dolů k sádkám.[1]
na vojenském hřbitově vojenský hřbitov 1797 Centrální dřevěný kříž. Odstraněn společně s náhrobky v roce 1957.[13] Nezvěstný, pravděpodobně zanikl.
na Zátkově nábřeží
(Q80458674)
křížek Zátkovo nábřeží 10/2 1899
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na Zátkově nábřeží“ na Wikimedia Commons
[1]
na Zlatém mostě 1 Zlatý most ≤1595 Nejspíš dřevěný s Kristem malovaným na plechu. 1890 žádal děkan Marek o náhradu rozpadajícího se kříže, nahrazen dosud existujícím litinovým z roku 1899.[1]
na Zlatém mostě 2 Zlatý most ≥1629? Koncem roku 1629 nařídila městská rada pekařům zřídit kříž na mostě. Existence kříže není spolehlivě doložena.[1]
pod Novými Třebotovicemi
(Q105933323)
Nové TřebotoviceDobrá Voda Křížek u hlavní silnice vedoucí lesem uvádějí již vojenské topografické mapy v systému S-1952 1:10 000 z roku 1959.[14].
před Pražskou branou 1 Pražská brána 1783 [1] Zanikl.
před Pražskou branou 2 Pražská brána 1819 Nástupce křížku z roku 1783.[1] Zanikl.
před Pražskou branou 3 Pražská brána ? Nástupce křížku z roku 1819 byl vyroben z litiny a zachycují jej ještě fotografie z první poloviny 20. století.[1] Zanikl.
před Svinenskou branou 1 Svinenská brána 1709 O povolení k umístění křížku požádal Josef Herusch.[1] Zanikl.
před Svinenskou branou 2 Svinenská brána 1801 Nástupce křížku z roku 1709 nechala zřídit Josefa Ettmayerová, která při slavnostním svěcení rozdala 3000 mědirytů s jeho vyobrazením.[1] Zanikl. Kovový (snad litinový) kříž na mostě zachycuje ještě fotografie z roku 1964.
sv. Misie 1
(Q80458720)
kříž kostel sv. Vojtěcha 1949
Kategorie „Cross at St. Adalbert Church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross at St. Adalbert Church (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dřevěný misijní kříž.
sv. Misie 2
(Q105815504)
kříž katedrála svatého Mikuláše 1949 Dřevěný misijní kříž, směrem do Kanovnické.
u Branišovské
(Q80458718)
křížek Branišovská 7/20 1879
Kategorie „Cross in Branišovská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross in Branišovská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
S reliéfem Panny Marie. Nápisy „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“ na kříži a „15.[?] August 1879“ na soklu.
u Černé věže U Černé věže 70/2 ≥1945 Umístěn po druhé světové válce pod Černou věží na paměť všech padlých. V roce 1993 jej nahradila kopie sochy J. V. Jirsíka.
u Dlouhého mostu staré č. p. 118 ≥1685 Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „R. 1685 6/8 dopustil se jakýs mušketýr vojska táhnoucího z Prachatic do Uher ohavného činu a byl budějovickým katem za Dlouhým mostem ve Čtyrech Dvorech sťat a upálen. Ono popravní místo jest dosud označeno křížem poblíž domu pí. Strnadové čp. 118, a dosud udržuje se pověst, že se tam kdysi popravovalo.“.[15]
u Fellingerova mlýna
(Q96748595)
křížek České Vrbné 2397 8. 8. 1883
Kategorie „Wayside cross in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Wayside cross in České Vrbné“ na Wikimedia Commons
Iniciály K. B. připomínají Karla Bitzana, který zde od roku 1870 působil jako mlynář. Vandalizován.[1]
u Chromých
(Q96337105)
Pražská 215/128 ? Torzo – podstavec v zahradě u křižovatky.
u J. B. Foerstera
(Q93767920)
křížek J. B. Foerstera × Lidická ?
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
S neogotickým zdobením.[1]
u J. Hůlky
(Q93768040)
křížek Jaroslava Hůlky 53/9a 1893
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Iniciály L. Gs.[1]
u Jednot
(Q96001158)
křížek Kaliště 2324 ? Litinový kříž s neogotickým zdobením a kamenným soklem u plotu zahrady mezi Kalištěm a Ortvínovicemi. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
u Jezera
(Q96001177)
křížek KalištěHlincová Hora ? Pod pahorkem Jezera v polích při prašné cestě na Hlincovou Horu. Novogoticky zdobený litinový kříž na bíleném soklu, pravděpodobně v roce 2020 nově natřeném. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
u JZD
(Q96000741)
křížek východní okraj Třebotovic ? Skromnější (pravděpodobně) ocelový kříž s mariánským reliéfem. Kamenný sokl. Kříž v těchto místech uvádí již III. vojenské mapování koncem 19. století.[4]
U Křížku 1
(Q105762886)
křížek Pekárenská 569 <1850 Křížek, od něhož pochází pomístní jméno oblasti. Místo tradovaného (historicky nedoloženého) popraviště, ze kterého byly malovány veduty Českých Budějovic. Vandalizován 1911. Nahrazen současným.[1]
U Křížku 2
(Q96026048)
křížek Pekárenská 569 ≥1911? Současný křížek je v pořadí přinejmenším druhý.[1]
U Krbů
(Q93767642)
křížek Rožnov, U Krbů 1879 Jižně od samoty, u silnice VčelnáRožnov. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě silnice.
u Lannovy loděnice Vltavské nábř. 530/5 Stál při cestě na Remlovy Dvory; po odkoupení pozemků Lannou se ocitl na Lannově zahradě.[15] Současný stav neznámý.
u Ledenické Ledenická 1490/89 1908 Iniciály J. K. E., nápis napodobující novogotické frakturní písmo Pochwálen buď Pán Gežíš Kristus.[1]
u Lidické
(Q93768165)
křížek Lidická 1262/215 1870
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Lidické (Rožnov)“ na Wikimedia Commons
[1] Nápis „Ježíši Kriste smiluj se nad námi - ren. 2016“.
u sv. Mikuláše katedrála svatého Mikuláše ? Centrální kříž někdejšího hřbitova u svatého Mikuláše, pravděpodobně dřevěný. Zanikl.[1]
u Novohradské
(Q95690777)
křížek Novohradská 935/60 <1890 V nice domu u chodníku.[1] Zachycen již při III. vojenském mapování koncem 19. století.[4]
u Nových Dvorů
(Q96748699)
křížek Nové Dvory 1904
Kategorie „Křížek u Nových Dvorů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Nových Dvorů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Nápis O CRUX, AVE, SPES UNICA! (Ó, buď pozdraven, kříži, naděje jediná).[1] Nad Dubenským potokem na západním okraji vsi.
u sv. Otýlie
(Q105762044)
kříž Pražská 448/110 1993
Kategorie „Centrální kříž (hřbitov svaté Otýlie)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Centrální kříž (hřbitov svaté Otýlie)“ na Wikimedia Commons
Centrální kříž hřbitova, společný projekt Jana Mikeše a Ivana Tláška (Q95398696).
u rozvodny 1
(Q105762507)
Ke Špačkům 1890/6 <1949 Na kamenném soklu umístěný litinový křížek s nápisem INRI a nápisovou destičkou. Sokl existuje, křížek zanikl, nahrazen současným.
u rozvodny 2
(Q95491300)
křížek Ke Špačkům 1890/6 >2000? Novodobý jednoduchý železný křížek na původním kamenném soklu v porostu u silnice jižně od rozvodny.
u Samot
(Q96748841)
křížek Haklovy Dvory 2025 1919 Podle[16] pochází z roku 1919. Podle[1] připomíná a na snímku vyobrazuje pravděpodobně Josefa Leyera (1890–1914), který zahynul na haličské frontě u Wereszyce, přičemž tento typ křížů měl vznikat ještě během války.
u Sedlářské
(Q93767789)
křížek Sedlářská 1961/9 ?
Kategorie „Cross in Sedlářská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross in Sedlářská (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus.
U Strnadů
(Q106224783)
Čajkovského 1670/13 <1827 Uváděn již v Indikačních skicách z roku 1827.[17] V roce 1921 byl kříž opraven nákladem Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí.[18] Další osudy neznámé, zřejmě zanikl.
u Suchomelu 1 Suchomelská 270/7 <1800 Zanikl, nahrazen současným.[1]
u Suchomelu 2
(Q96076272)
kříž Suchomelská 270/7 ~1900 Vysoký kamenný kříž u cesty před dvorem, na místě staršího kříže vzniklého před rokem 1800.[1]
u Šnejdlíku
(Q96748679)
křížek Lidická 1700/1 ?
Kategorie „Křížek u Šnejdlíku“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křížek u Šnejdlíku“ na Wikimedia Commons
U rozcestí nedaleko sádek, chráněn ohrádkou ze čtyř kamenů spojených ocelovými I profily.[1]
u Tůně Husova 1373/13 Podle Pamětní knihy Čtyř Dvorů z roku 1923: „Nedaleko obytného domu D. Sattlera čp. 4 na straně východní nalézá se hluboká tůň se spodním pramenem, dnes již z velké části zasypaná. Tato tůň je na pozemku p. Bělohlávka č. kat. 27. O její bývalé hloubce zní ústní podání, že při svážení obilí splašili se koně, a v této tůni i s povozem a vozkou beze stopy zmizeli. U této tůně postaven jest kříž na paměť, že utopili se v ní dva hoši as 10letí Karel a František Laně, pod nimiž při klouzání prolomil se led.“[15] Tůň zachycuje ještě vojenská topografická mapa 1:10 000 z roku 1966. V místě, kde v současnosti odbočuje ulice Na Sádkách z Husovy třídy.
u V. Nováka
(Q95488656)
křížek V. Nováka ?
Kategorie „Cross in V. Nováka“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cross in V. Nováka“ na Wikimedia Commons
Litinový kříž na kamenném soklu v rohu soukromé zahrady (pod borovicí) v úseku mezi ulicemi Janáčkova a Plavská.
u Vidovské
(Q96337300)
křížek Vidovská × Hrdějovická ? Nápisy INRI a Pochválen buď pán Ježíš Kristus. Dočasně odstraněn kvůli výstavbě dálnice D3.
V Haklových Dvorech
(Q96748978)
křížek Haklovy Dvory 2080 1901
Kategorie „Kříž v Haklových Dvorech“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž v Haklových Dvorech“ na Wikimedia Commons
[1]
V Hluboké cestě
(Q96000492)
křížek V Hluboké cestě 2121/26 1938 Původně stál asi o 50 m severněji, přemístěn kvůli výstavbě křižovatky.[1]
v Kališti
(Q96069357)
křížek Kaliště, u rybníčku ? Zdobný litinový křížek na kamenném soklu, na rozcestí u rybníčku. Dřevěný kříž v této lokalitě uvádějí již císařské povinné otisky stabilního katastru z roku 1827[19]
v Nových Hodějovicích Nové Hodějovice <1900 Křížek, původně na křižovatce Novohradské s polní cestou, obklopily Nové Hodějovice. V letech 1938–1940 jej nahradil kostelík Panny Marie Královny Andělů.[1]

Sakrální sochy[editovat | editovat zdroj]

Seznam obsahuje sochy umístěné v exteriérech. Výjimkou jsou sochy v interiérech, které původně stály v exteriéru, nebo u kterých z důvodu životních nebo nadživotních rozměrů lze původní určení pro exteriér předpokládat.

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference
sv. Achatius
(Q105946784)
u kostela Obětování Panny Marie ~1745 Podle jednoho pramene měl soubor Dietrichových klášterních plastik z cca 40. let 18. století zahrnovat i sochu svatého Achatia. Během přesunu soch do nově vzniklé klášterní předzahrádky v letech 1982–1983 však nebyla nalezena.[20]
sv. Anna
(Q96748382)
svatá Anna Piaristické náměstí 1741
Kategorie „Statue of Saint Anne (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Saint Anne (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.
sv. Auracián svatý Auracián katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[21] Pravá nika ve štítu.
sv. Dominik
(Q96748358)
svatý Dominik Piaristické náměstí 1745
Kategorie „Statue of Saint Dominic (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Saint Dominic (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně před bočním vchodem do kostela.
sv. Florián Pražská 1493/10 1855 Malovaná silueta světce od J. F. Mückeho (Q95036719) umístěná nad vraty domu Karla Haase (Q107407368). Zanikla po roce 1957.[1]
Immaculata
(Q38489970)
Immaculata Novohradská 1239/118 1727
Kategorie „Immaculata (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Immaculata (Nové Hodějovice)“ na Wikimedia Commons
Pískovcová socha původně umístěná u cesty na Římov (Plavská 1982/15), 1940 přesunuta před kostel Panny Marie Královny Andělů.[1]
Immaculata s dítětem Česká ? Původně exteriérová socha Panny Marie v nevšedním zpodobnění (zeměkoule, had, Měsíc, dvanáct hvězd a Ježíšek) je v současnosti umístěna v nice na chodbě měšťanského domu v České ulici.[1]
sv. Jáchym
(Q96748394)
podstavec sochy sv. Jáchyma Piaristické náměstí 1743
Kategorie „Statue of Saint Joachim (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Saint Joachim (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Socha odcizena, původně v aleji před vchodem do kláštera, zachoval se jen podstavec aktuálně umístěný pod sochou sv. Vincence.
sv. Jan Nepomucký
(Q105816264)
sv. Jan Nepomucký v nice Zátkovo nábřeží 158/16 1708
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Slepé rameno)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Slepé rameno)“ na Wikimedia Commons
Barokní socha od neznámého autora umístěná v pozdější (nebo později upravené) klasicistní kapličce.[1] Restaurována 1991.[22]
sv. Jan Nepomucký
(Q36860179)
socha svatého Jana Nepomuckého nábřeží Malše u soudu 1723
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich, kameník Zachariáš Horn.[23] Sochu, původně umístěnou na Zlatý most, dal vyrobit koželuh Vít Gruber. Umístěna v červnu, vysvěcena 11. července děkanem J. W. Schwantlem (Q110257251). 1899 přemístěna do Krumlovských alejí, po dostavbě budovy soudu přesunuta na současné místo, ovšem orientovaná k soudu.[1] K řece byla otočena roku 2002.
sv. Jan Nepomucký Pražská brána <1724 V roce 1724 je uváděna obnova sochy na mostě před Pražskou branou. Po jejím pádu 1772 vznikla Hueberova socha z roku 1773.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q105888938)
socha svatého Jana Nepomuckého Dominikánský klášter 1739
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Sochu objednala na podzim 1739 Terezie Vetterová, vdova po hejtmanu dělostřelectva, pro areál Dominikánského kláštera. Památka nezvěstná, dochovala se fotografie sochy na neznámém místě.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859540)
socha svatého Jana Nepomuckého Sady, u Rabenštejnu 1745
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Na Sadech)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Na Sadech)“ na Wikimedia Commons
Socha z mušlového vápence, pravděpodobně totožná s dílem objednaným na náklady města, umístěným před Svinenskou bránu a vysvěceným 1. září 1745. Později byla přesunuta na Novohradskou ulici, odkud se v roce 1986[1] nebo 1987[24] dostala na nynější místo proti Rabenštejnské věži. Autorství je připisováno Josefu Dietrichovi „s největší pravděpodobností“.[24]
sv. Jan Nepomucký
(Q105944443)
socha svatého Jana Nepomuckého Větrná 732/1 1756
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (České Budějovice, Větrná)“ na Wikimedia Commons
Socha, pro kterou nechal rychtář Josef Schmidt v květnu 1756 zřídit výklenkovou kapli ve zdi svého dvora na Staroměstské ulici, byla po jeho zbourání přesunuta na současné místo.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q105943551)
socha svatého Jana Nepomuckého Na Sádkách 1769
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (České Budějovice, Na Sádkách)“ na Wikimedia Commons
Podle[1] nechal sochu umístěnou 16. května ve špitálním areálu u svatého Václava pořídit městský radní a špitální inspektor Karel Josef Weiss. Po zániku špitálu přenesena do výklenkové kaple Lukeschova dvora u Dlouhého mostu.[1] Podle[25] daroval sochu Adalbert Lanna jako vyjádření vděku českobudějovickému měšťanovi Františku Josefu Pachnerovi, od něhož koupil zámeček Poříčí v Boršově. Po zboření Lukeschova dvora se v letech 1940–1941 socha přesunula do ulice Na Sádkách.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859589)
socha svatého Jana Nepomuckého kostel svaté Rodiny 1773
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Leopold Hueber. Původně na mostě u Pražské brány, později v dřevěné kapličce, od roku 1922 na současném místě.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q105871258)
socha svatého Jana Nepomuckého u Nejsvětější Svátosti 1932
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (u Nejsvětější Svátosti, 1932)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (u Nejsvětější Svátosti, 1932)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Křivánek. Vysvěcena 5. června, 1949 odstraněna a zakopána, v 90. letech 20. století vykopána. Z důvodu poškození byla namísto ní dočasně osazena socha zapůjčená z Temelína.[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q36859980)
Rudolfovská × Hlinská 1942 Sochu nechala umístit rodina Lexova. Kolem roku 1990 sražena nákladním automobilem, roku 1996 odstraněn i betonový podstavec při stavbě benzínky. Socha mohla být situována na místo starší sakrální památky,[1] kterou v těchto místech uvádějí mapy z konce 19. století.[4]
sv. Jan Nepomucký u Nejsvětější Svátosti ? Zapůjčená barokní socha původem z Temelína stála na zahradě kongregace od 90. let do roku 2001.[1]
sv. Jan Nepomucký socha svatého Jana Nepomuckého u Nejsvětější Svátosti 2001 Socha vznikla v ateliéru Břetislav Kafka, autor návrhu podstavce a umístění Ing. arch. František Petrlík (Q95485407).[1]
sv. Jan Nepomucký
(Q110993895)
socha svatého Jana Nepomuckého v biskupství 1745
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Bishop residence of České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Bishop residence of České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Původem exteriérová socha novodobě umístěna na chodbě biskupství.
sv. Josef
(Q96748377)
svatý Josef Piaristické náměstí 1739
Kategorie „Statue of Saint Joseph (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Saint Joseph (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera. Objednatel Josef Grueber.[1]
Jsi v mé dlani Jsi v mé dlani u Nejsvětější Svátosti ? Kamenná koule znázorňující boží ruku, ve které spí dítě. Nápis „Buď klidný, jsi v mé dlani“.
Kalvárie
(Q57415011)
Kalvárie Piaristické náměstí 1743–1744
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalvárie (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Zhotoveno na objednávku Terezy Ajchlové[11] či Aichlerové, podle pověsti zaplaceno z pokladu, který pes jejího manžela vyhrabal v lese.[1]
Kristus Kněžská 22 V měšťanských domech byla obvykle umístěna menší plastika Krista na kříži. Jedinou výjimkou v Českých Budějovicích byl dům zvonaře Rudolfa Pernera, v jehož chodbě stála socha Krista v životní velikosti.[10]
Kristus klesající pod křížem
(Q105815052)
Kalvárie katedrála svatého Mikuláše >1717
Kategorie „Kristus klesající pod křížem (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kristus klesající pod křížem (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Socha pocházející z křížové cesty u Českého Krumlova, druhdy masově uctívaná jako cíl lidových poutí, byla v roce 1794 přesunuta do Českých Budějovic a v roce 1912 postavená do pro ni zřízení kaple.
Mariánské sousoší
(Q26868394)
Mariánské sousoší Mariánské náměstí 1716
Kategorie „Mariánské sousoší (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mariánské sousoší (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dílo Josefa Dietricha, kamenické práce Kristián Horn (Q105779259). Shora zleva: Panna Maria Budějovická, svatý Mikuláš, svatý Auracián, svatý Šebestián, svatá Rozálie, svatý Roch.
Mariánský sloup
(Q36859568)
Mariánský sloup Pekárenská × Pražská ~1700
Kategorie „Mariánský sloup (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mariánský sloup (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Sloup se sochou Panny Marie v místě současného památníku Pařížské komuny. Socha nezvěstná, torzo sloupu zachováno na dvoře biskupství.[1]
sv. Mikuláš Socha Panny Marie s dítětem katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[21] Prostřední nika ve štítu.
sv. Mikuláš Děkanství Průčelí budovy zdobila plastika svatého Mikuláše, později spadla.[26]
Nejsvětější Trojice
(Q57414948)
sloup Nejsvětější Trojice Piaristické náměstí 1740
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Holy Trinity column (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Sloup nesoucí sousoší Nejsvětější Trojice. Objednatel mlynář Erasmus Jene.[1] Původně umístěn na hřbitově 19. listopadu 1740, posvěcen 22. července 1941, na současné místo proti Kalvárii přemístěn po zrušení hřbitova.[27]
Panna Maria Budějovická
(Q36860218)
Panna Maria Budějovická Zátkovo nábřeží 1715
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Zátkovo nábřeží)“ na Wikimedia Commons
Dílo Josefa Dietricha.
Panna Maria Budějovická
(Q57433435)
Socha Panny Marie Budějovické nad vraty kláštera, Piaristické náměstí 1718
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Dominikánský konvent, České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Virgin Mary (Dominikánský konvent, České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich.
Panna Maria Budějovická
(Q36860025)
Panna Maria Budějovická Senovážné náměstí 1746
Kategorie „Statue of the Virgin Mary (České Budějovice, Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of the Virgin Mary (České Budějovice, Senovážné náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. Původně umístěna před Svinenskou branou. Svěcena 1. července. V roce 1972 přesunuta do městského zahradnictví, vandalizována, v 90. letech restaurována, vyrobena nová hlava a umístěna do NPÚ (dům U Ferusů, nejprve na nádvoří, poté do průjezdu).[1] Kulturní památka. Na snímku včetně původního soklu, hlavy a vlasů.
Panna Maria Budějovická Panna Maria u Nejsvětější Svátosti 1995 Autor Richard Rudovský. V zahradě. Pískovec.[1]
Panna Maria Kondíková
(Q106517949)
Panna Maria Kondíková Krčínova 1575/15 ~2015 Socha umístěná v osvětlené nice na Vila Kondik.
Panna Maria Pomocná Rudolfovská 458/92 <1787 Socha umístěná v kapličce u Rudolfovské třídy v oblasti současné zemědělské školy je zmiňována v letech 1787 a 1818. Zanikla.[1]
Panna Maria s dítětem Socha Panny Marie s dítětem katedrála svatého Mikuláše ? Původní socha z roku 1644 od Lineckého sochaře Hanse Spöcze (také uváděna autorská dvojice Giovanni Battista Spezz a Wolf Eder) byla později nahrazena novější prací.[21] Horní nika ve štítu.
Panna Maria s dítětem Socha Panny Marie s dítětem sakristie, Piaristické náměstí ~1900
Kategorie „Mater Amabilis (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mater Amabilis (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Gotické zpodobnění Panny Marie s malým Ježíškem (Mater Amabilis) na hlavici sloupu v nice na průčelí sakristie, z doby regotizace kláštera.
Panna Maria s dítětem u Nejsvětější Svátosti ? Menší socha v zahradě.
Samson
(Q6848354)
Samsonova kašna náměstí Přemysla Otakara II. 1721–1727
Kategorie „Samsonova kašna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Samsonova kašna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Dietrichova socha biblického Samsona na vrcholu kašny, originál na radnici. Kamenické práce provedl Zachariáš Horn (Q105779405).
Samsonek Samsonovo pítko Lannova třída 2010 Rekonstrukci Lannovy třídy v letech 2006–2010 měl podle původních plánů zakončit vodní prvek ochlazující závěr třídy. Namísto něj došlo k úspornějšímu řešení v podobě dvou koryt a sošky, kterou Ivana Popelová označila za „nevkusného sádrového trpaslíka Samsona“.[28]
sv. Václav Socha Panny Marie s dítětem katedrála svatého Mikuláše 1644 Štukovaná plastika od budějovického umělce Thomase Zeissela.[21] Levá nika ve štítu.
sv. Veronika Rudolfovská <1788 Socha doložená kolem roku 1788 stála zhruba v úseku mezi ulicemi U Sirkárny a Hlinská.[1] Nedochovala se.
sv. Vincenc
(Q96748387)
svatý Vincenc Piaristické náměstí 1745
Kategorie „Statue of Saint Vincent (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Saint Vincent (Piaristické náměstí)‎“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží (na podstavci určeném sv. Jáchymovi, Vincencův podstavec odcizen), původně před bočním vchodem do kostela. V původním podstavci svatého Vincence Ferrerského byla při opravě v roce 1855 nalezena schránka s ostatky svatého Adaukta a svaté Konstancie věnovanými papežem. Schránka měla dále obsahovat list dokládající, že sochy sv. Vincence a sv. Zachariáše objednal provinciál dominikánů z vděčnosti za uzdravení na přímluvu Panny Marie.[1]
sv. Zachariáš
(Q96748363)
svatý Zachariáš Piaristické náměstí 1746
Kategorie „Statue of Saint Zachary (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Statue of Saint Zachary (Piaristické náměstí)“ na Wikimedia Commons
Autor Josef Dietrich. V současnosti v zahradě pod Bílou věží, původně v aleji před vchodem do kláštera.

Křížové a poutní cesty[editovat | editovat zdroj]

Křížová cesta obsahuje čtrnáct (výjimečně více) zastavení, která symbolizují nebo zpodobňují událost odsouzení až ukřižování Ježíše Krista. Na území Českých Budějovic se vystřídalo několik křížových cest v oblasti tehdejšího hřbitova kolem kostela (katedrály) svatého Mikuláše. Poutní cesta může rovněž obsahovat podobná zastavení, ale ta buďto nesouvisejí s ukřižováním Krista nebo nepředstavují ucelený komplet pašijových událostí. Cílem poutní cesty je poutní místo (které může být vybaveno křížovou cestou).

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis a reference
křížová cesta 1 katedrála svatého Mikuláše <1678 Možnou existenci křížové cesty nastiňuje zmínka z roku 1678 o hoře Olivetské.[1]
křížová cesta 2
(Q105822825)
plánek katedrála svatého Mikuláše 1727–1767 Další křížová cesta vznikala 40 let, první tři zastavení dodal Josef Dietrich, později snad i čtvrté. Další (pravděpodobně) dvě Josef Slapský a zbývající Martin Brož. Cesta měla podobu kapliček se sochami (snad dřevěnými) a lemovala kostel. Zanikla 1871 se zrušením hřbitova.[1] Zastavení na plánku vyznačena žlutě, nová zastavení dokončená v roce 1872 vyznačena červeně římskými číslicemi.
křížová cesta 3
(Q105823025)
jedno zastavení katedrála svatého Mikuláše 1872 Nová křížová cesta měla podobu nástěnných obrazů lemovaných štukovou výzdobou a dvojicí pilastrů. Rozkládala se pouze na zdech v prostoru mezi katedrálou a děkanstvím. Kapličky postavil Martin Kapoun, výjevy namaloval Bartoloměj Czurn. Zanikla 1911. Dvojice sloupů je dochována v kapli z roku 1912 zřízené pro sochu Krista klesajícího pod křížem.[1]
poutní cesta na Dobrou Vodu kaplička České BudějoviceDobrá Voda 1681 Nerealizovaný záměr děkana Bohrmana (Q110257353) vytvořit křížovou cestu z Českých Budějovic na Dobrou Vodu inspiroval zbožné jednotlivce ke stavbě poutních kapliček. Stály mj. v Průmyslové ulici, v prostoru současného kolejiště, v Pětidomí a v Suchém Vrbném. Dochovala se pouze kaple z roku 1768 (Q21704561).[1]
poutní cesta na Těšín kaplička TrojiceTěšín ? Část poutní cesty vedoucí od kostela svaté Trojici na Těšín u Hrdějovic probíhala katastrálním územím Českých Budějovic. Zachovala se zděná boží muka muka v Čéčově ulici (Q36859834) a výklenková kaple na křižovatce s ulicí Karoliny Světlé (Q96076281). Existují další zastavení v katastru Hrdějovic.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf BINDER, Milan; KOVÁŘ, Daniel. Kapličky, sochy a křížky. České Budějovice: Milan Binder, 2019. 173 s. ISBN 978-80-87277-13-3. 
  2. Odbor územního plánování; BINDER, Milan; SCHINKO, Jan. Ulicemi města, Staroměstská. Noviny českobudějovické radnice. České Budějovice: statutární město České Budějovice, červen 2010, roč. 7, čís. 6, s. 3. 
  3. znicenekostely.cz. kaple sv. Jana [online]. znicenekostely.cz [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j Speciální mapy 1:75 000 třetího vojenského mapování, 4453_01, 1877-1894-1903
  5. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Poslední kaplička. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  6. LHOTA, Ladislav. Výklenková kaplička i válečné hroby se dočkají obnovy. zaKulturou.cz [online]. zaKulturou.cz, 2020-10-30 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. ISSN 1802-4076. 
  7. Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1:2880, 8049-1-005, 1827
  8. a b c d e PALOUŠOVÁ, Zdenka. Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě. České Budějovice: NPÚ, 2009. 288 s. ISBN 978-80-85033-17-5. S. 158–161. 
  9. HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 22. 
  10. a b KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Die weiteren Stadtereigniffe bis zum Ende des 30jährigen Krieges, s. 167, 201. (německy) 
  11. a b HRUŠOVÁ, Helena. Sousoší Kalvárie. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine.
  12. Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:25 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-114-A-a, 1954
  13. KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. Kapitola Vojenský hřbitov, s. 91. 
  14. Vojenská topografická mapa v systému S-1952, 1:10 000, Ústřední správa geodézie a kartografie, M-33-114-A-a-1, 1959
  15. a b c ČADEK, Adolf. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 30, 76–77, 87. 
  16. HIEKE, Erik. Pomník vojákovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  17. Indikační skici - Čechy (Národní archiv), BUD376018270, 1827
  18. Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí. Pamětní kniha Spolku pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyři Dvory a okolí. Čtyři Dvory: Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny pro Čtyry Dvory a okolí, 1912-1937. 73 s. Dostupné online. Kapitola Oprava křížku, s. 16. 
  19. Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1:2880, 8049-1-002, 1827
  20. STORM, Vojtěch. Památkářské úsilí na Českobudějovicku v letech 1970–1987. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2013. ISBN 978-80-85033-48-9. Díl 4. S. 30–31.
  21. a b c d VLČEK, Pavel. Encyklopedie Českých Budějovic - baroko [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. 
  22. STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
  23. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Otočená socha. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  24. a b ULBRICHOVÁ, Petra. Prohlášení za kulturní památku. Praha: Ministerstvo kultury, 2005. 3 s. Dostupné online. S. 2. 
  25. MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: historie jedné pohlednice. Fotografie Milan Binder. Budějcká drbna [online]. 2020-08-19 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 
  26. ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  27. JIRKŮ, Magdalena. Sloup Nejsvětější Trojice. In: Kratochvíl. Patrimonia. [s.l.]: ÚTAM AV ČR, v. v. i. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24. Archivováno 24. 4. 2017 na Wayback Machine.
  28. POPELOVÁ, Ivana. Maloměstské zakončení Lannovy třídy. obcaneprobudejovice.cz [online]. Občané pro Budějovice, 2010-08-18 [cit. 2021-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-25. 

Související články[editovat | editovat zdroj]