Akátius
| Svatý Akátius | |
|---|---|
 | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 3. století |
| Místo narození | Kappadokie |
| Datum úmrtí | 8. května 303 |
| Místo úmrtí | Byzantion |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Povolání | důstojník |
| Svatořečení | |
| Svátek | 8. května |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Akátius (? – 8.květen 303 – 304 Byzantion), (řecky Ακακιος, latinsky Acacius nebo Acatius) podle akátových trnů, z latinského Agathius také Agát nebo Achatius, byl kappadocký voják římské armády, za císaře Diocletiana umučený pro víru, jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků. Je uctíván jako svatý mučedník v římskokatolické, řeckokatolické a pravoslavné církvi.
Legenda[editovat | editovat zdroj]
Patří k nedostatečně historicky doloženým světcům, kteří v současném římském martyrologiu a v některých hagiografických slovnících již chybí.
Podle pozdní legendy Akácius Byzantský sloužil jako velitel (setník, centurion) římské armády; byl jedním z křesťanských vojáků, jež dal císař Dioklecián uvěznit pro víru. Podle jedné verze se tak mělo stát v Perinthu v Thrákii (dnešním Bulharsku). Vojáci byli mučeni nabodáváním na suché trnité keře akátu.
Další líčení Akáciova osudu se zeměpisně liší a někdy se navzájem zaměňují tři různí světci: setník Akácius Byzantský s vojákem Achácem z Arménie a s biskupem sv. Akakiem melitenským. Akácius Byzantský měl být odveden do Byzantionu – Konstantinopole, kde byl zbičován a popraven mečem jako mučedník, protože se nevzdal své křesťanské víry. Oproti tomu Achác byl jedním z Deseti tisíc křesťanských vojáků římské legie a zemřel na hoře Ararat v Arménii).
Datum mučednické smrti je podle římskokatolického kalendáře 8. května, podle data translace ostatků 16. ledna.
Úcta[editovat | editovat zdroj]
Císař Konstantin Veliký údajně dal postavit Akáciovi chrám v Konstantinopoli. Jeho relikvie byly přeneseny asi roku 630 k prameni v jihoitalském Squillace, blízko něj Flavius Aurelius Cassiodorus později založil klášter Vivarium, nazývaný také San Agario. Relikvii z jeho paže squillacký biskup Marcello Sirleto roku 1584 přenesl do Guardavalle, rovněž v Kalábrii; patronem tohoto města je Achácius dosud. Další relikvie se dostaly do španělských měst Cuenca a Ávila, kde je světec uctíván pod jménem San Acato[1]. Ve Slovinsku a Chorvatsku byly Akáciovi zasvěcovány kaple od 16. století, protože byl považován za patrona boje proti osmanským Turkům, stejně tak jej ctili Řekové na ostrově Mani.
Vyobrazení[editovat | editovat zdroj]
Sv. Akácius bývá vyobrazen samostatně jako voják v římské zbroji s mečem, jeho atributem je prut s trny, trnitá větev nebo mučednická trnová koruna[2]. Ve skupině bývá zobrazen jako jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků.
Patrocinium[editovat | editovat zdroj]
Bývá uctíván jako přímluvce v pokušení proti víře, v bázni před smrtí a ochránce před těžkými nemocemi. Proto bývá někdy také vyobrazen s Kristem Spasitelem u lůžka nemocného.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sant' Agazio (Acacio) su santiebeati.it [online]. Dostupné online.
- ↑ James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha 1991, s. 101
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Mladá fronta, Praha 1991, s. 101-102.
- zčásti V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agathius na anglické Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Akácius na Wikimedia Commons - Svatý Akátius na Catholic Forum
- [1]
