Svatá Rozálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatá Rozálie (vpravo)

Svatá Rozálie (11304. září 1166) je křesťanská světice uctívaná zejména jako ochránkyně proti nakažlivým nemocem. Podle tradice se narodila na Sicílii do vysoce postavené rodiny. Žila klášterním, později asketickým životem v osamění. Když byly v roce 1624 nalezeny její ostatky, měly být převezeny do Palerma, kde díky tomu rázem skončila morová epidemie.

Život[editovat | editovat zdroj]

O životě svaté Rozálie toho není mnoho známo. Narodila se kolem roku 1100 na Sicílii do normanské šlechtické rodiny. Rozálie pravděpodobně nejprve vstoupila do kláštera, ale klášterní život se jí údajně zdál být příliš pohodlný, proto se rozhodla odejít a žít jako poustevnice. Usadila se v jeskyni na Monte Pellegrino poblíž Palerma, kde také zemřela a byla pohřbena křesťany, kteří ji údajně uctívali už za jejího života.

V roce 1624 vypukla v Palermu morová epidemie. Podle legendy epidemie ustala poté, co byly ostatky svaté Rozálie přeneseny a pohřbeny v palermském dómu.[1]

Kult[editovat | editovat zdroj]

Svatá Rozálie je patronkou Palerma a ochránkyní proti moru. Její svátek připadá na 15. červenec, kdy byla pohřbena. Dalším památným dnem Rozálie je 4. září, kdy údajně zemřela.

Rozáliin kult byl velmi rozšířen především v 17. a 18. století v Itálii a to hlavně na Sicílii, kdy se rozšířil prostřednictvím jezuitského řádu.[1] Nesčetní poutníci vyhledávali poutní místo na Monte Pellegrinu (dodnes jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v celé Itálii). Také hrob v palermském dómě je dodnes navštěvován nesčetnými věřícími.

Rozáliin kult se dostal i do Čech. Jsou jí zasvěceny čtyři kapličky: hřbitovní kaple sv. Rozálie v Radnici v Plzeňském kraji, další kaple se nachází v Roudnici nad Labem v Ústeckém kraji, v okrese Písek je poutní kaple zasvěcená svaté Rozálii a barokní kostelík je také v Tuchoměřicích ve Středočeském kraji.

Zobrazování[editovat | editovat zdroj]

Rozálie je zobrazována jako poustevnice s nepokrytými vlasy, většinou v hnědém oděvu. Na hlavě má věnec bílých růží, v rukou často kříž a umrlčí lebku. Protože byla vzývána jako ochránkyně proti moru, často je znázorňována ve společnosti dalších morových patronů – Rocha, Šebestiána atd.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Schauber, V.: Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství, 1997
  2. Florentová, H.: Evropští světci v umění a legendách, Granit, 2004

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ATTWATER, Donald. Slovník svatých. Vimperk : PAPYRUS, 1993. 436 s.  

FLORENTOVÁ, Helena. Evropští světci v umění a legendách. Praha : Granit, 2004. 120 s.  

SCHAUBER, Vera. Rok se svatými. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s.  

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu