Samsonova kašna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samsonova kašna v Českých Budějovicích, v pozadí Černá věž
Samsonova socha

Samsonova kašna (z let 1721-1727) je barokní kašna stojící na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou pámatku a symbol města.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem (při značném zjednodušení se blíží osmiúhelníku) o velkolepém průměru 17 metrů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na němž stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona na lvu.

Na obrubě základní nádrže jsou umístěny ještě čtyři ozdobné kamenné vázy. Okolo celé kašny je pak po obvodu rozmístěno 24 kamenných sloupků, spojených masivním řetězem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

S rostoucím počtem obyvatel Budějovic v 16. a 17. století se rovněž úměrně zvyšovala spotřeba vody sloužící domácnostem i hospodářským a řemeslným účelům. S tím souvisely také rostoucí komplikace se zásobováním města vodou. Roku 1716 proto městská rada rozhodla vybudovat ve městě kašnu, z níž by byla voda rozváděna do některých ulic. Pro kašnu bylo vybráno místo uprostřed náměstí (původně zde stával pranýř), aby zde kromě praktického využití vhodně sloužila také k ozdobě.

Návrh technického řešení nové kašny zpracoval jezuita František Baugut z Jindřichova Hradce. Kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn, sochařskou výzdobou pak Josef Dietrich (rovněž z Budějovic), který je autorem i dalších sochařských děl ve městě. Vlastní práce na kašně probíhaly v letech 1721-1727.

Horní mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, odkud byla roku 1722 i přes komplikace, způsobené jejími velkými rozměry, dopravena do města. Hornovou prací jsou i čtyři ozdobné vázy a kamenné sloupky okolo kašny. Josef Dietrich vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody.

Voda byla do kašny čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována Vodárenská věž, dokončená roku 1724. Potrubí odtud přivádělo vodu do města pod hladinou Vltavy, což byl v tehdejší době značný technický úspěch.

Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.

V roce 1990 prošla kašna rekonstrukcí, během níž byly původní sochy nahrazeny kopiemi. Originální sochařská díla z kašny jsou nyní vystavena v přízemí českobudějovické radnice.

Kašna je vyhlášena jako kulturní památka České republiky.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní půdorys kašny má cca 15m, objem je 237 m³, z toho využitelných 200 m³.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Schinko, Milan Binder:Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Samsonova kašna (České Budějovice) ve Wikimedia Commons

Souřadnice: 48°58′28″ s. š., 14°28′28″ v. d.