Scorpions

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Scorpions
Scorpions live 2010.jpg
Základní informace
Původ Německo Hannover, Německo
Žánry Heavy metal,[1][2][3][4] hard rock,[5][6][7][8]
Aktivní roky 1965[9] – dosud
Vydavatel Rhino, RCA, EMI
Příbuzná
témata
UFO, MSG, Electric Sun
Web the-scorpions.com
Současní členové
Klaus Meine
Matthias Jabs
Rudolf Schenker
James Kottak
Paweł Mąciwoda
Dřívější členové
Viz níže
Některá data se získávají z datové položky.

Scorpions jsou německá heavymetalová[10][11][12][13]/hardrocková[14][15][16] skupina původem z Hannoveru. Vznikla v 60. letech a na vrcholu slávy se ocitla v 80. letech. Mezi nejslavnější písně kapely patří Rock You Like a Hurricane, Always Somewhere, Still Loving You a Wind of Change.

V ČR kapela vystupovala v roce 1993 v Ostravě, v roce 1999 v Praze, v roce 2004 v Brně, 28. července 2006 na festivalu Benátská noc v Malé Skále a 7. července 2007 na Karlovarském stadionu AC Start coby součást turné World Tour 2007 s novým albem. Rovněž dne 14. června 2007 Scorpions hráli v ostravské ČEZ Aréně. Dále zahráli 15. března 2010 v pražské O2 Aréně. Jejich poslední koncert v ČR se konal 3. června 2011 na ostravských Bazalech.

Začátky (1965–1976)[editovat | editovat zdroj]

Skupinu založil roku 1965 v Hannoveru Rudolf Schenker. Původně plnila funkci „školní“ kapely, ale v roce 1969 se Scorpions stali skupinou profesionální. V těchto prvních čtyřech letech hrál Rudolf na kytaru, ale i zpíval. Na přelomu let 1969/1970 do kapely přišel Rudolfův bratr Michael Schenker a zpěvák Klaus Meine ze skupiny Copernicus. Již o dva roky později, tedy v roce 1972, vychází debutové album skupiny pod názvem Lonesome Crow s Lotharem Heimbergem na baskytaru a s Wolgangem Dzionym za bicími. Krátce po vydání alba hráli Scorpions jako předkapela britské skupině UFO. Po jednom z koncertů Michael Schenker Scorpions opustil (odešel právě do UFO) a na jeho místo přichází kytarista Uli Jon Roth.

O dva roky později kapela nahrála své druhé album, Fly to the Rainbow (1974). Před začátkem nahrávání se však změnil post bubeníka a baskytaristy. Za bicí si sedl Jürgen Rosenthal a novým basákem se stal Francis Buchholz (se skupinou hrál až do roku 1993). Po tomto albu bubeník Jürgen Rosenthal kapelu opustil a na jeho místo přišel Rudy Lenners. S ním skupina nahrála další album s názvem In Trance (1975), což pro kapelu znamenalo další posun vpřed – tah na bránu slávy a úspěchu byl již znát.

V této sestavě Scorpions nahráli také album Virgin Killer (1976). Album je velmi vydařené, ale jeho obal neunikne oku cenzora – není divu, byla na něm fotografie jedenáctileté nahé dívky. Scorpions nakonec obal alba změnili. Sám zpěvák Meine řekl, že byl velmi překvapený, když obal poprvé viděl, byl ale tlačen nahrávací společností k podniknutí nějakého kontroverzního kroku, aby na sebe kapela více upozornila. Dnes je tedy možné získat album s dvěma rozdílnými obaly (na alternativním obalu je fotografie všech členů skupiny).

Počátky největší slávy (1977–1979)[editovat | editovat zdroj]

Po Virgin Killer Scorpions opustil Rudy Lenners a na jeho místo si skupina vybrala Hermana Rarebella (bubeníkem skupiny byl až do roku 1996). S ním nahrávají další album Taken by Force (1977), jež se neslo v podobném duchu jako album předchozí. Během turné k tomuto albu zavítali poprvé i do Japonska, které tehdy prahlo po hardrocku a heavy metalu.

Z koncertu v Tokiu vzniklo jejich první live album pod názvem Tokyo Tapes, vydané v roce 1978, které se v Německu dokonce dostává v žebříčku prodejnosti na 35. místo. Kritiky je album hodnoceno jako jeden z nejlepších „živáků“ v rockové historii. Tokyo Tapes je posledním albem Scorpions s Uli Rothem. Ten ze skupiny odešel a na jeho místo se vrátil Michael Schenker. S ním skupina nahrála album Lovedrive (1979), ale po třech nahraných písních (Lovedrive, Another Piece Of Meat a instrumentálce Coast To Coast) opět odešel (na vině byly problémy s alkoholem). Z celkových 140 zájemců na post sólového kytaristy nakonec Scorpions vybrali Matthiase Jabbse. Stal se tak novým sólovým kytaristou kapely a kapela s ním dokončila nahrávání alba Lovedrive. Toto album bylo velmi úspěšné (některými kritiky hodnocené jako nejlepší počin skupiny). Dokonce se dostává i do Top 100 v USA (55. pozice), ve Velké Británii (36. příčka) i v zemi původu kapely, v Německu (dokonce 11. příčka). Matthias Jabs perfektně zapadl do skupiny a to nejen jako kytarista, ale také jako skladatel. Jeho příchodem začala pro Scorpions nová éra.

Celosvětová popularita (1980–1993)[editovat | editovat zdroj]

Logo

Po Lovedrive Scorpions nahráli album Animal Magnetism (1980), které svým úspěchem navazuje na Taken by Force, Tokyo Tapes a Lovedrive. Rychle se stalo platinovým, a to dokonce v USA. Scorpions získávají celosvětovou popularitu. Koncertují již i v Americe, Kanadě, Skotsku či Švédsku. Stávají se novou německou senzací a získávají si pověst jako největší a nejlepší německá skupina.

Kapele se však záhy do cesty postavil nepříjemný problém – Klaus Meine po nahrávání alba Animal Magnetism ztratil hlas. Byl již připraven z kapely odejít, ale kvůli svému příteli Rudolfovi nemohl. Prodělal množství operací a prakticky se znovu učil zpívat, přičemž ho podporovala celá skupina. Nakonec se do kapely vrátil, s hlasem opět v pořádku. V roce 1982 vydávají Scorpions další album – Blackout. Ve Francii se toto album dokonce dostalo na první místo v žebříčku prodejnosti a v zemích jako USA, Británie, Německo, či Švédsko už není pouze v Top 100, ale rovnou v Top 20. Z turné se skupina vrací s množstvím platinových ocenění. Album obsahuje mnoho známých skladeb, např. Blackout, China White, baladu When The Smoke Is Going Down, či snad nejznámější skladbu z alba – No One Like You.

Přelomovým albem se ale Blackout nestává. Na to si Scorpions počkali do roku 1984, do vydání (opět) platinového Love At First Sting, alba s bezkonkurenčně největším počtem hitů. Obsahuje množství vynikajících skladeb, jako Coming Home, Bad Boys Running Wild, Big City Nights, I'm Leaving You, jednu z jejich nejznámějších skladeb Rock You Like a Hurricane, či jejich nejznámější power baladu Still Loving You (Singlů Still Loving You se prodalo po celém světe několik miliónů). Většinu těchto písní můžeme objevit v setlistech koncertů.

Skupina si dává na chvíli pauzu a studiové album nenahrává, za to koncertů má víc než dost. Během turné navštívili mnoho zemí, ve kterých nikdy předtím nehráli (Itálie, Španělsko, či dokonce Maďarsko!), získávají také množství ocenění (v USA získává Love At First Sting 3 platinová). Z tohoto turné byl vydán zvukový záznam – vzniklo živé album World Wide Live (1985). World Wide Live se stalo nejprodávanějším live albem skupiny a taktéž získává několik ocenění. V roce 1985 Scorpions vystupovali na legendárním rockovém festivalu Rock in Rio a hráli zde pro své historicky největší publikum – 350 000 fanoušků.

Pro Scorpions bylo koncem 80. let těžké se výrazně prosadit, protože hardrockové scéně tou dobou kralovalo mnoho jiných kapel – proto se vydání nového alba opozdilo. V roce 1988 ale vychází silné rockové album s názvem Savage Amusement. Doprovázejí ho tři singly – Believe In Love, Passion Rules The Game a Rhythm Of Love. V různých žebříčcích se Savage Amusement umísťuje taktéž na vysokých pozicích. Savage Amusement bylo ale posledním album, jehož producentem byl Dieter Dierks (který byl producentem kapely již od alba In Trance).

V roce 1989 byli Scorpions přijati u prezidenta SSSR – Michaila Gorbačova a v té době vystupovali i na Moskevském Hudebním Mírovém Festivalu spolu s dalšími rockovými velikány jako Mötley Crüe, Ozzy Osbourne nebo například Bon Jovi.

Album Crazy World – to je další studiové album skupiny Scorpions, vydané v roce 1990. Obsahuje skladbu Wind of Change, složenou Klausem Meinem (k jejímu složení se inspiroval právě na festivalu v Moskvě). Skladba se stala jakousi hymnou změn ve východním bloku a také komerčně nejúspěšnějším hitem skupiny. Určitě i díky ní získalo toto album obrovský úspěch a například v USA i v Německu získalo po dvou platinách. V různých žebříčcích se vyšplhalo i na ta nejvyšší místa. Situace po vydání alba byla pro Scorpions vynikající. Skalní fanoušci byli potěšeni, většina těch, kteří skupinu předtím neuznávali uznali, že album Crazy World bylo začátkem 90. let trefou do černého.

Na přelomu let 1992/1993 byl ze skupiny vyhozen baskytarista Francis Buchholz. Na jeho místo přišel Ralph Rieckermann a s ním se Scorpions pustili do nahrávání dalšího alba. To vyšlo v roce 1993 a neslo název Face the Heat. Bylo to další album, ze kterého bylo cítit mírné změny stylu – skupina kráčela s dobou. I přesto se album dobře prodávalo a ve Francii získalo zlaté ocenění.

Pád a vzestup (1994–současnost)[editovat | editovat zdroj]

2007

V roce 1995 vychází další live album pod názvem Live Bites. Šlo o záznam z koncertů z Ruska, USA, Mexika a Německa. V porovnání s World Wide Live to byl komerčně neúspěšný živák, který ani nezískal žádné ocenění. Před nahráváním dalšího studiového alba skupinu opustil dlouholetý bubeník Herman Rarebell. Album Pure Instinct (1996) skupina nahrála s Curtem Cressem, který hned po nahrání alba ze skupiny odešel. Turné absolvovali s bubeníkem Jamesem Kottakem, který hned do skupiny zapadl hlavně pro jeho výborné bubenické umění a show, kterou publikum častoval během koncertů. Pure Instinct se ale oproti Face the Heat u fanoušků příliš neujalo. Po hudební stránce dosti zasahovalo do pop music a pravděpodobně proto poklesl i prodej. Pure Instinct ale obsahoval i několik rockových skladeb (i když v dosti jiném stylu než bylo od Scorpions očekáváno).

Dalším albem, které kapela nahrála, bylo Eye II Eye (či Eye To Eye), vydané v roce 1999. Bylo to album velmi experimentální. Skupina se velice přiblížila k popu a k technu. Byl to obrovský pokles nejen v prodejnosti, ale i v počtu ocenění (album se dobře prodávalo jen v Německu). Některé písně byly považovány za podařené, i ty však byly na poměry Scorpions příliš popové (snad jen Du Bist So Schmutzig, což je první píseň, kterou Scorpions zpívali německy, má typické rysy rockové skladby).

Pro nevelký úspěch proto Scorpions počkali s nahráváním nového studiového alba a vydali CD Moment of Glory (2000), na kterém se objevilo 10 písní nahraných spolu s Berlínskou filharmonií. Pod stejným názvem vydávají i DVD. Byl to projekt, který je částečně vrátil zpět na výsluní (v Německu byl oceněný zlatem), ale i přesto to pro kapelu nebyla až tak velká výhra. Znovu vydávají živé album, tentokrát opět není obyčejné. Jmenuje se Acoustica (2001) a už sám název napovídá, je to několik skladeb v akustickém aranžmá (tzv. „unplugged“ album). Stejně jako v případě Moment Of Glory, i toto album vyšlo spolu s videonahrávkou na DVD nosiči.

2014.

Zpět ke slávě se dostali albem Unbreakable z roku 2004, které nahráli s novým baskytaristou Pawlem Maciwodou (Ralph Rieckermann odešel věnovat se čistě hudbě pro filmy). Unbreakable je silné rockové album, na kterém se Scorpions vrací ke své tradiční tvorbě. Písně jako Love’em or Leave’em či Deep And Dark jsou oblíbenými koncertními kousky. Unbreakable se zalíbilo i starým fanouškům a zaujalo množství dalších, proto si díky němu Scorpions vrátili „zašlou“ slávu (navíc se i dobře prodával). Hned po vydání Unbreakable vydávají i DVD pod názvem Unbreakable : One Night In Vienna. Jde o záznam koncertu z Vídně spolu s dokumentem o Scorpions.

Nyní již bylo jisté, že Scorpions ještě nekončí. V roce 2006 se spojili s producenty Jamesem Michaelem a Desmondem Childem (producent mnohých alb Kiss, Bon Joviho či Aerosmith) a začali skládat nové písně. Strávili 4 měsíce v Los Angeles a v květnu 2007 vyšlo album s názvem Humanity Hour 1. Album se po hudební stránce příliš nehlásí ke klasické tvorbě Scorpions – jak Klaus Meine řekl, je to album „tady a teď, album z roku 2007“. Během turné k novému albu skupina zavítala do mnoha zemí, kde v minulosti nehrála. V roce 2010 skupina těsně po vydání posledního alba Sting in the Tail oznámila, že světové turné Get Your Sting and Blackout World Tour, které odstartovali v Praze 15.3.2010, bude úplně poslední a skupina přestane hrát nadobro.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Současná sestava[editovat | editovat zdroj]

Bývalí členové[editovat | editovat zdroj]

  • Karl-Heinz Vollmer-sólová i doprovodná kytara, doprovodné vokály (1965–1970)
  • Lothar Heimberg - baskytara, doprovodné vokály (1965–1973)
  • Wolfgang Dziony - bicí, perkuse, doprovodné vokály (1965–1973)
  • Michael Schenker - kytary, doprovodné vokály (1970–1973, 1979)
  • Uli Jon Roth - kytary, doprovodné vokály, zpěv ve skladbách "Drifting Sun", "Fly to the Rainbow", "Dark Lady", "Sun in My Hand", "Hell Cat", "Polar Nights" (1973–1978)
  • Achim Kirschning - klávesy (1973–1974)
  • Jürgen Rosenthal - bicí, perkuse, doprovodné vokály (1973–1975)
  • Francis Buchholz - baskytara, doprovodné vokály (1973–1983, 1984–1992, 1994)
  • Rudy Lenners - bicí, perkuse(1975–1977)
  • Herman Rarebell - bicí, perkuse, doprovodné vokály (1977–1983, 1984–1995)
  • Ralph Rieckermann - baskytara, doprovodné vokály (1993–2000, 2000–2003)
  • Curt Cress - bicí, perkuse (1996)
  • Ken Taylor - baskytara, doprovodné vokály (2000)
  • Barry Sparks - baskytara, doprovodné vokály (2004)
  • Ingo Powitzer - baskytara, doprovodné vokály (2004)

Manažer[editovat | editovat zdroj]

  • Stewart Young (1995–dosud)

Časový přehled[editovat | editovat zdroj]


Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Alba[editovat | editovat zdroj]

Kompilace[editovat | editovat zdroj]

  • Still Loving You (1 EP : 1 Singl) (1984)
  • Best of Rockers 'n' Ballads (1989) #43 US
  • Classic Bites (2002)
  • Gold (2006)

Singly[editovat | editovat zdroj]

  • „Is There Anybody There/Another Piece Of Meat“ (1979) #39 UK
  • „Lovedrive“ (1979) #69 UK
  • „Make It Real“ (1980) #72 UK
  • „The Zoo“ (1980) #75 UK
  • „No One Like You“ (1982) #65 US, #64 UK
  • „Can't Live Without You“ (1982) #63 UK
  • „Rock You Like A Hurricane“ (1984) #25 US
  • „Still Loving You“ (1984) #64 US
  • „Rhythm Of Love“ (1988) #75 US, #59 UK
  • „Passion Rules The Game“ (1989) #74 UK
  • Wind of Change“ (1991) #4 US, #2 UK
  • Send Me an Angel“ (1991) #44 US, #27 UK
  • „To Be No. 1“ (1999) #168 UK
  • „You And I“ (1996)
  • „Here In My Heart“ (2000) #113
  • „Hurricane 2000“ (2000)
  • „Love 'em or Leave 'em“ (2004)
  • „Humanity“ (2007)
  • „Raised on Rock“ (2010)
  • „The Good Die Young“ (2010)

DVD[editovat | editovat zdroj]

  • A Savage Crazy World DVD (1991)
  • Moment of Glory (živák, spolu s Berlínskou filharmonií) DVD
  • Acoustica DVD
  • Unbreakable World Tour 2004: One Night in Vienna DVD
  • Wacken 2006 DVD
  • Scorpions - Sting and Blackout World Tour DVD

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ingham, Chris. The Book of Metal.Thunder's Mouth Press, 104. ISBN 978-1-56025-419-5. 
  2. Weinstein, Deena. Heavy Metal: The Music and its Culture. DaCapo, 2000. ISBN 0-306-80970-2, pp. 29, 36.
  3. Christe, Ian. Sound of the Beast.Allison & Busby, 2. ISBN 0-7490-8351-4. 
  4. Walser, Robert. Running with The Devil.Wesleyan University Press, 2. ISBN 0-8195-6260-2. 
  5. M. C. Strong(1998). The great rock discography.Giunti, 722. ISBN 88-09-21522-2. 
  6. Philip Dodd(2005). The Book of Rock: from the 1950s to today.Thunder's Mouth Press. ISBN 1-56025-729-6. 
  7. Scorpions Biography [online]. [cit. 2008-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Official Scorpions profile on www.allmusic.com, band article [online]. www.allmusic.com, [cit. 2012-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Scorpions Band-History [online]. The-scorpions.com, [cit. 2011-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. INGHAM, Chris. The Book of Metal. [s.l.] : Thunder's Mouth Press. ISBN 978-1-56025-419-5. S. pg. 104.  
  11. Weinstein, Deena. Heavy Metal: The Music and its Culture. DaCapo, 2000. ISBN 0-306-80970-2, pg. 29, 36.
  12. CHRISTE, Ian. Sound of the Beast. [s.l.] : Allison & Busby. ISBN 0-7490-8351-4. S. pg. 2.  
  13. WALSER, Robert. Running with The Devil. [s.l.] : Wesleyan University Press. ISBN 0-8195-6260-2. S. pgs. 2.  
  14. M. C. Strong. The great rock discography. [s.l.] : Giunti, 1998. ISBN 88-09-21522-2. S. pg. 722.  
  15. Philip Dodd. The Book of Rock: from the 1950s to today. [s.l.] : Thunder's Mouth Press, 2005. ISBN 1-56025-729-6.  
  16. Scorpions Biography [online]. [cit. 2008-04-12]. (Www.bighairmetal.com.) Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Scorpions (band) ve Wikimedia Commons