SM Torpedoboot 83F

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SM Torpedoboot 83F
Základní údaje Vlajka
Typ: torpédovka
Třída: typ 82F
Zahájení stavby: listopad 1913
Spuštěna na vodu: 7. listopad 1914
Uvedena do služby: 21. červenec 1915
Osud: vyřazena a sešrotována 1960
Takticko-technická data
Výtlak: 267 tun
Délka: 58,76 m
Šířka: 5,84 m
Ponor: 1,5 m
Pohon: 2 kotle Yarrow
6 000 hp
Rychlost: 28 uzlů
Posádka: 3 důstojníci
38 námořníků
Výzbroj: zdroje se razantně liší (2× 80, 76, 70 nebo 66 mm)
2× 450mm torpédomet

SM Torpedoboot 83F, zkráceně SM Tb.83F později Smeul a Toros, byla rakousko-uherská torpédovka typu 82F. Stejně jako její sesterské lodě byla postavena v loděnici Danubius Porto Re.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po svém uvedení do služby byla zařazena do I. torpédové flotily.[1] Dne 2. února 1916 se spolu s křižníkem Sankt Georg, torpédoborcem Wildfang a torpédovkami Tb.87F, Tb.88F a Tb.98M podílela na zničení železničních zařízení mezi italskými městy Ortona a San Vito.[2] O čtyři dny později vyplula spolu s Tb.74T, Tb.78T, Tb.80T, Tb. 87F a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazila s Tb.74T, na níž byly škody natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Tb.83F na ně podnikla útok dvěma torpédy. Ani jedno sice nezasáhlo cíl, úhybné manévry dohodových lodí však umožnily svazu únik na sever.[2] 4. července se pak účastnila výpadu lehkých hladinových lodí (křižník Helgoland, torpédoborce Orjen, Tátra, Balaton a torpédovky Tb.85F a Tb.87F) do Otrantské úžiny. Výpad si zopakovala 30. července, kdy spolu s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.85F, Tb.87F a Tb.88F opět vplula do Otranta, avšak kontakt s nepřítelem nebyl navázán.[3] Účastnila se i další akce proti italskému pobřeží; jako součást rakouských sil (pancéřové křižníky Sankt Georg a Kaiser Karl VI. a torpédovka Tb.85F) ostřelovala pobřeží u Brindisi.[4]

Poválečná služba[editovat | editovat zdroj]

Po válce obsadili torpédovku Italové. V roce 1920 byla předána Rumunsku, které ji pod jménem Smeul zařadilo do svého námořnictva. Loď se účastnila druhé světové války, v roce 1944 padla do rukou Rudé armádě. Ta ji přejmenovala na Toros. Po válce byla odevzdána zpět Rumunsku a v roce 1958 vyřazena, v roce 1960 pak sešrotována.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb : Svět křídel, 2003. S. 93.  
  2. a b MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb : Svět křídel, 2003. S. 229.  
  3. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb : Svět křídel, 2003. S. 230.  
  4. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb : Svět křídel, 2003. S. 231.