Rtišovice (zámek)
| Rtišovice | |
|---|---|
.JPG) Hlavní zámecká budova od jihu | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Přestavba | 1846 |
| Stavebník | Jan Netvorský z Březí |
| Další majitelé | Fremdárové z Pruku rytíři z Bünau |
| Současný majitel | Pavel Kavínek |
| Poloha | |
| Adresa | Rtišovice, Milín,  Česko |
| Souřadnice | 49°36′58,11″ s. š., 14°4′0,61″ v. d. |
  Rtišovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29278/2-2949 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rtišovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Milína v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Na místě starší tvrze jej nechal vybudovat Jan Netvorský z Březí v první polovině osmnáctého století. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1] Je v soukromém vlastnictví, veřejnosti je nepřístupný.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem zámku bývala tvrz zmiňovaná v písemných pramenech poprvé v době okolo roku 1491.[2] Nejspíše už od čtrnáctého století na ní sídlili příslušníci zemanského rodu, který užíval přídomek „ze Rtišovic“. Patřili k němu bratři Zdeněk a Hron připomínaní v letech 1369 a 1376. Jiným členem rodu byl Ivan ze Rtišovic, který roku 1398 daroval mšeckému kostelu nějaký plat. Na začátku patnáctého století došlo k rozdělení statku, jehož část vlastnil Bořivoj ze Svinař uváděný v letech 1407 až 1437. Druhý díl patřil Petříkovi ze Rtišovic, který stál na začátku husitských válek v roce 1420 na straně katolíků, a třetí část statku držel v roce 1436 Jindřich Mléčko. K dalším majitelům patřil roku 1447 Jan Pinta ze Rtišovic z rodu Bukovanských z Bukovan, uvedený o pět let později mezi služebníky pánů z Rožmberka,[3] a v roce 1465 Bohuslav a Kryštof ze Rtišovic.[2]
Okolo roku 1491 prodal Bohuslav z Němčic rtišovickou tvrz s příslušenstvím Joštu Fremdárovi z Pruku. Po něm statek převzali synové Kašpar a Jan, který si nechal Rtišovice se dvorem a tvrzí roku 1548 zapsat do desk zemských. Jeho nástupcem byl Adam (roku 1587), kterého přežila vdova Mariana Fremdárová z Malovic se dvěma dcerami a synem Janem. Jan se stal posledním příslušníkem rodu Fremdárů z Pruku ve Rtišovicích, protože v roce 1626 Rtišovice a Solenice prodal Jindřichu Hlaváčovi z Vojenic. Od něj statek roku 1644 koupil Jindřich Byn z Bynova a v roce 1663 jej postoupil svému synovi Jindřichovi. Na oplátku od něj dostal polovinu Zbenic. Rudolf Byn z Bynova, snad Jindřichův syn, prodal Rtišovice roku 1691 své matce Dorotě Bynové z Výškova. Od ní je o tři roky později koupil Karel Maxmilián Lažanský z Bukové, který tvrz využíval jako zastávku a místo odpočinku při svých cestách z Prahy do Bratronic. Dohodnutou cenu však nezaplatil, a krátce po jeho smrti v roce 1696 tvrz koupil pražský konvent u svatého Jiljí.[3]
Další majitelé Rtišovic se často střídali. Jedním z nich byl Jan Netvorský z Březí, který na místě zchátralé tvrze založil barokní zámek. Dobu výstavby datuje letopočet 1738 na portále.[2] Kolem roku 1846 zámek do nynější podoby přestavil svobodný pán z Puteany.[4] Zřídil zde cukrovar, lihovar a pivovar. V roce 1864 koupil dvůr se zámkem hrabě Clam Martinic a po něm jej vlastnil továrník Hernych.[5] Po znárodnění v roce 1948 sloužil potřebám státního statku.[2] V roce 1958 byl prohlášen kulturní památkou. V druhé polovině 20. století došlo k destrukci částí stavby.[6] V roce 2022 probíhala rekonstrukce zámku.[7]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Původní tvrz bývala koncem sedmnáctého století převážně dřevěná (zděné byly pouze dva pokoje) a zchátralá. Nahradil ji jednopatrový zámek s obdélným půdorysem a valbovou střechou, z níž vybíhá drobná vížka. Nad vstupním portálem se nachází štít s bočními vyzdívkami, před kterým stávaly sochy svatého Václava a svatého Vojtěcha z pálené hlíny. V přízemí budovy se dochovaly valené klenby, zatímco stropy pokojů v prvním patře jsou rovné. Ve východním křídle se nachází kaple svatého Jana Nepomuckého upravená roku 1877.[2]
Hlavní zámecká budova stojí na jižní straně obdélného hospodářského dvora. Protější stranu tvoří dlouhá budova, která sloužila jako stáje a stodola. Na její východní straně je vjezd do dvora a za ním pokračuje budova chlévů s půdorysem ve tvaru písmena L. Východní křídlo zahrnuje obytné prostory s kaplí. Na kapli navazuje průjezd na náves a zřícenina bývalého pivovaru. Západní stranu nádvoří uzavírá patrová sýpka. K jižní a západní straně dvora přiléhá zámecký park.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-30]. Identifikátor záznamu 140641 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Rtišovice – zámek, s. 296.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Příbramě, s. 134–135.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rtišovice, s. 261.
- ↑ Rtišovice [online]. hrady.cz [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Rtišovice. Poznej domy [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rtišovice na Wikimedia Commons
