Robert Oppenheimer
| Robert Oppenheimer | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Julius Robert Oppenheimer |
| Narození | 22. dubna 1904 Manhattan |
| Úmrtí | 18. února 1967 (ve věku 62 let) Princeton |
| Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
| Bydliště | Princeton New York Göttingen Berkeley Los Alamos Cambridge |
| Alma mater | Harvardova univerzita Harvardova kolej Univerzita v Cambridgi Jesus College Cavendishova laboratoř Ethical Culture Fieldston School Univerzita v Göttingenu |
| Povolání | teoretický fyzik, inženýr, jaderný fyzik, sběratel umění, vysokoškolský učitel, science administrator a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Berkeley Projekt Manhattan Kalifornský technologický institut Univerzita v Cambridgi Institut pro pokročilé studium |
| Ocenění | Messenger Lectures (1945) medaile Za zásluhy (1946) Richtmyer Memorial Lecture Award (1947) Cena tří fyziků (1958) rytíř Řádu čestné legie (1958) … více na Wikidatech |
| Choť | Katherine Oppenheimer (1940–1967) |
| Děti | Peter Oppenheimer Toni Oppenheimer |
| Příbuzní | Frank Oppenheimer (sourozenec) Charles Oppenheimer (vnuk) |
| Funkce | ředitel (1943–1945) ředitel (1947–1966) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
J. Robert Oppenheimer, někdy Julius Robert Oppenheimer nebo Jacob Robert Oppenheimer[1], (22. dubna 1904 – 18. února 1967) byl americký teoretický fyzik, nejznámější svou účastí v projektu Manhattan, kde řídil vývoj první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos v Novém Mexiku[2]. Byl starším bratrem dalšího fyzika Franka Oppenheimera.
Život
Po ukončení svých studií na Harvardu spolu s Maxem Bornem vypracoval část kvantové teorie
Bývá označován jako „otec atomové bomby“. Rok po svržení bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki byl jmenován do funkce prezidenta vědecké rady Komise pro atomovou energii (AEC), a stal se tak nejvlivnějším poradcem vlády a armády v jaderných otázkách. Po odpálení 1. sovětské atomové bomby vznikla nová myšlenka, stvořit novou a ničivější, tzv. superbombu, neboli vodíkovou bombu. Oppenheimer (a další jeho bývalí spolupracovníci) ovšem proti vývoji nové bomby vystupoval, vyslovoval se pro kontrolu nad vývojem a užitím atomových zbraní. Kvůli tomuto prohlášení byl vyšetřován ze zrady. FBI se domnívala že poskytl informace o atomové bombě Sovětskému svazu. Porota ho nakonec shledala nevinným.
V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu a Oppenheimer vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory, vyšla na povrch jeho možná dřívější spolupráce s komunistickou stranou během velmi medializovaného výslechu z roku 1954[zdroj?].
Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice. O deset let později byl prezidentem Johnem F. Kennedym rehabilitován[zdroj?].
Oppenheimer jako vědec je nejvíc v povědomí díky funkci vedoucího zakladatele školy teoretické fyziky při Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Reference
- ↑ Dodnes není zcela jasné co přesně znamená iniciála J. v jeho jméně en:Robert Oppenheimer#On Oppenheimer's first initial
- ↑ Robert Jungk: Jasnější než tisíc sluncí, Mladá Fronta, 1965
Literatura
- VYKOUPIL, Libor. Ecce homo : z rozhlasových fejetonů. Brno: Julius Zirkus, 2004. 312 s. ISBN 80-903377-0-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Oppenheimer na Wikimedia Commons - Galerie Robert Oppenheimer na Wikimedia Commons
Osoba Robert Oppenheimer ve Wikicitátech- Jacob Robert Oppenheimer: Úvahy o vědě a kultuře 1-3, Český rozhlas, 24. dubna 2007
