Richard Feynman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Richard Phillips Feynman
Richard Phillips Feynman (1984)
Richard Phillips Feynman (1984)
Narození11. května 1918
Queens, New York, USA USA
Úmrtí15. února 1988
Los Angeles, Kalifornie, USA USA
Příčina úmrtírakovina dutiny břišní
Místo pohřbeníMountain View Cemetery and Mausoleum (34°11′12″ s. š., 118°8′49″ z. d.)
BydlištěFar Rockaway (1918–1935)
Los Alamos
Altadena
Alma materFar Rockaway High School (1931–1935)
Massachusettský technologický institut (1935–1939)
Princetonská univerzita (1939–1942)
Povolánífyzik, kvantový fyzik, vynálezce, spisovatel, vysokoškolský učitel, perkusionista, teoretický fyzik, popularizátor vědy, politik a autor
ZaměstnavateléProjekt Manhattan (1941–1945)
Cornellova univerzita (1945–1950)
Kalifornský technologický institut (1950–1988)
OceněníPutnam Fellow (1939)
Cena Alberta Einsteina (1954)
Cena Ernesta Orlanda Lawrence (1962)
Nobelova cena za fyziku (1965)
zahraniční člen Královské společnosti (1965)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníateismus
ChoťArline Feynman (1942–1945)[1][2][3]
DětiMichelle Feynman[4][3][5]
RodičeMelville Arthur Feynman a Lucille Feynman
PříbuzníJoan Feynman (sourozenec)
PodpisRichard Phillips Feynman – podpis
Webrichardfeynman.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Phillips Feynman (čti [rɪtʃɜd filips faɪnmæn - ričrd fajnmen], 11. května 1918 – 15. února 1988) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny, známý i jako popularizátor vědy.

Život

Studoval Massachusettský technologický institut (MIT), doktorát složil na univerzitě v Princetonu. Během druhé světové války pracoval na vývoji jaderné bomby (projekt Manhattan). Po skončení války pracoval krátce na Cornellově univerzitě a od roku 1951 až do své smrti působil v Kalifornském technickém institutu (Caltech). V roce 1965 mu byla spolu se dvěma dalšími fyziky udělena Nobelova cena. Vypracoval techniku popisu reakcí elementárních částic poskytující alternativní náhled na chápání kvantové fyziky (Feynmanovy diagramy). Velmi významná byla jeho pedagogická činnost, dodnes jsou pro přehlednost a názornost vysoce ceněné a používané jeho sbírky přednášek a další knihy. Věnoval se i upřímnosti v přístupu k vědě.[6]

Byl třikrát ženatý. První žena Arline Greenbaum mu zemřela v mladém věku v roce 1945 na tuberkulózu. Druhou ženou byla od roku 1952 Mary-Louise Bell, kterou si přivezl ze svého hostování v Brazílii v rámci výpomoci rozvojovým zemím. Vztah neklapal dle očekávání a v roce 1956 se Feynman rozvádí. Se třetí ženou Gweneth Howarth měl dvě děti. Zemřel na selhání ledvin způsobené rakovinou.

Popularita mimo fyziku

Feynmanův diagram

Kromě vědecké práce a pedagogické činnosti se stal známým i svými dalšími zájmy, které jsou popsány v několika knihách, které se staly velmi populárními. Přispěl k rozvoji galvanizačních technik, zabýval se změněnými stavy vědomí (patrně lucidní snění), molekulární biologií a luštěním mayských astronomických tabulek, ale v těchto oborech nic zásadního nepublikoval. Ve volném čase také maloval ženské akty a hrál na bonga (jednou se dokonce zúčastnil karnevalu v Rio de Janeiro jako hráč na bubínek spolu s místními hudebníky).

Po delším váhání se v roce 1986 stal členem vyšetřovací komise zkoumání katastrofy raketoplánu Challenger, kde nejen přispěl k objasnění jejích příčin, ale poukázal i na další systémové chyby ve vedení tohoto projektu. Při veřejné prezentaci výsledků komise se před televizními kamerami mezi Američany proslavil tím, že vzorek raketoplánového gumového těsnění vložil do sklenice ledové limonády a po vytažení demonstroval, jak guma nepruží. Blíž svoji zkušenost popsal v druhé části knihy Snad ti nedělají starosti cizí názory.

Bibliografie

  • Feynmanovy přednášky z fyziky – dodnes používaná učebnice, shrnující dvouletý cyklus Feynmanových přednášek pro studenty základního univerzitního kurzu fyziky
  • To nemyslíte vážně, pane Feynmane! – sbírka humorných historek z Feynmanova života, ilustrující jeho chuť poznávat zákonitosti světa kolem nás
  • Snad ti nedělají starosti cizí názory (ISBN 80-85974-90-8) – pokračování předchozí sbírky
  • O smyslu bytí (ISBN 80-7299-026-8) – zamyšlení nad smyslem života z pohledu vědce
  • Radost z poznání (ISBN 80-7299-068-3) – sbírka přednášek, esejí a rozhovorů
  • O povaze fyzikálních zákonů (ISBN 80-85974-86-X) – sbírka sedmi populárně-vědeckých přednášek shrnujících obecné vlastnosti fyzikálních zákonů
  • Neobyčejná teorie světla a látky: kvantová elektrodynamika (ISBN 80-7299-045-4) – záznam čtyř přednášek vysvětlujících základní pravidla relativistické kvantové elektrodynamiky způsobem srozumitelným i laikům

Citát

„ Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme. “
— Richard Feynman

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Los Angeles Times. Los Angeles. Dostupné online. [cit. 2021-09-05]
  3. ↑ a b The Jewish Journal of Greater Los Angeles. Los Angeles. Dostupné online. [cit. 2021-09-05]
  4. ↑ Dostupné online. [cit. 2021-08-28]
  5. ↑ Richard Feynman: Perfectly Reasonable Deviations from the Beaten Track. 5. dubna 2005.
  6. ↑ http://www.osel.cz/8443-richard-feynman-cargo-cult-science.html - Richard Feynman: cargo cult science

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Audiokniha

  • To nemyslíte vážně, pane Feynmane!, načetl Filip Švarc, vydala Audiotéka, 2017

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1951-1975

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Feynman&oldid=16076341“