Rakovník (nádraží)

Rakovník
	Výpravní budova rakovnického nádraží
Stát	Česko
Kraj	Středočeský
Město	Rakovník
Souřadnice	50°5′56,04″ s. š., 13°44′8,88″ v. d.
	Rakovník
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	760942
Tratě	120, 126, 161, 162, 174
Nadmořská výška	322 m n. m.
V provozu od	4. února 1871
Zabezpečovací zařízení	elektromechanické
Dopravní koleje	7
Nástupiště (nástupní hrany)	5 (5)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakovník je železniční stanice ve stejnojmenném městě ve Středočeském kraji, ležící nedaleko Rakovnického potoka. Je významným dopravním uzlem celého regionu, leží na tratích 120, 126, 161, 162 a 174. Západně od budovy je umístěno též městské autobusové nádraží. Stanice není elektrizována. Nachází se na adrese Nádražní 191, 269 01 Rakovník. Rakovník je jednou ze tří stanic ve městě, dalšími jsou Rakovník západ a Rakovník zastávka (nachází se přímo v obvodu stanice Rakovník).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staniční budova byla zbudována v letech 1871–1873 v rámci budování trati z Prahy přes Kladno a Rakovník do Chomutova v rámci projektu propojení kladenské a severočeské důlní oblasti. Provoz byl zahájen 4. února téhož roku. Výstavbu a provoz trati financovala a provozovala soukromá společnost Buštěhradská dráha (BEB), autorem univerzalizované podoby stanic BEB byl Ing. arch. Josef Chvála. Roku 1876 byl státní společností Rakovnicko-protivínská dráha zahájen provoz na trati do Berouna. Od roku 1897 vedly koleje do Bečova nad Teplou, 9. července 1899 otevřela společnost Místní dráha Rakovník-Mladotice spojení do Mladotic. 23. září 1904 pak vyjely první vlaky po nově dostavěné trati do Loun, odkud bylo možno pokračovat trasou do Mostu.

Rakovnicko-Protivínská dráha byla roku 1918 začleněna do sítě ČSD, roku 1922 byla zestátněna místní dráha do Loun, k 1. lednu 1923 Buštěhradská dráha a roku 1925 zbylé místní dráhy do Mladotic a Bečova nad Teplou.^[1]

V roce 2017 byla dokončena rekonstrukce výpravní budovy.^[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
↑ SŽDC už investovala do oprav nádražních budov 215 milionů korun. Dopravní noviny [online]. České dopravní vydavatelství, 2017-07-11 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakovník na Wikimedia Commons
Článek o rekonstrukci stanice (2017)
Informace o turistických vlakových jízdách
Profil stanice na stránkách Českých drah^{[nedostupný zdroj]}

[1] Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel

[2] SŽDC už investovala do oprav nádražních budov 215 milionů korun. Dopravní noviny [online]. České dopravní vydavatelství, 2017-07-11 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník

Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov	Praha-Bubny Vltavská Praha Masarykovo nádraží > Praha-Bubny – Praha-Výstaviště – Praha-Dejvice – Praha-Gymnasijní – Praha-Veleslavín – Praha-Liboc – Praha-Ruzyně – Hostivice – Odb Jeneček – Jeneč – Pavlov – Unhošť – Kladno – Kladno-Rozdělov – Kamenné Žehrovice – Kačice – Stochov – Rynholec – Nové Strašecí – Řevničov – Lužná u Rakovníka – Krupá – Mutějovice zastávka – Milostín – Deštnice – Sádek u Žatce – Želeč – Měcholupy – Holedeček – Veletice – Dobříčany – Trnovany – Žatec – Žatec-Velichov – Žiželice – Hořetice – Denětice – Holetice – Březno u Chomutova – Droužkovice – Výh Spořice – Chomutov

Lužná u Rakovníka – Rakovník	Lužná u Rakovníka – Rakovník zastávka – Rakovník